Vypadá přesně jako domy, které tu na dohled od Sněžky vyrůstaly už před stovkou let. A přesto je Bouda Horní Malá Úpa novostavbou. Působivou, energeticky udržitelnou, nenáročnou. Skvěle zasazenou do místa, kde je třeba si přírody vážit. A kde na citlivém provedení stavby skutečně záleží. Už to prostě není chata, ale rovnou bouda. Nikoliv tedy psí, ale horská.
Proč právě horská bouda? Stavělo se totiž v Horní Úpě, a tady už jen tak obyčejné chaty nerostou. Ostatně, tím přáním, se kterým se klient obrátil na profesionály ze studia OK PLAN ARCHITECTS, bylo vytvoření místa, jež nabízí komfort a pohodlí pro rodinou rekreaci bez ústupků. A rovněž souzní s duchem, charakterem horské krajiny. A na autorech projektu bylo, aby to přání nezůstalo jen na papíře.
)
)
)
)
Co to obnášelo? Přizpůsobení se. Volba stavebních materiálů musela odpovídat situaci. Měřítka stavby, tvar domu a sklon střechy zase regionu. To vše pak muselo ladit s okolní krajinou. A vlastně i stavba samotná, její objem, musela vznikat tak, jak tu bývalo zvykem. Ne jako překážka v přírodě, ale objekt, který se přírodě v mnohém přizpůsobuje, využívá ji a žije v ní.
Pochopitelně, že řada faktorů byla legislativně ovlivněna a podmíněna tím, že Bouda Horní Malá Úpa stojí v Krkonošském národním parku. Ale byly i programovou součástí logiky architektů, kteří chtěli dát vzniknout domu, jaký odolá sněhu, mrazu, tání. Zkrátka všemu, co naše Krkonoše umí předvést.
Na správném místě
Hmota domu je osazena na vrstevnici prudkého svahu a je založena na základové desce, kvůli skalnímu podloží. Obytné podlaží je přístupné z terénu, který byl remodelován pouze v bezprostřední návaznosti na vlastní dům. Jinak dům nevytváří jizvu v reliéfu, ale zapadá do něj přirozeným způsobem. Pokud jde o provedení, první podlaží je v klasické zděné technologii, se zateplením a provětrávaným dřevěným obkladem z opalovaného dřeva.
)
Podkroví, jak tu bývá zvykem, tvoří klasický hambálkový krov s kovovými prvky pro zvýšení flexibility dispozice. Krytina je z hliníkového plechu, s povrchovou úpravou v „nerušivém“ antracitovém odstínu. Dalším přáním klienta pak bylo, aby „bouda“ splňovala vysoké energetické standardy a dala se považovat za energeticky udržitelné bydlení.
)
)
I to se podařilo: objekt se zastavěnou plochou 165 metrů čtverečních je vytápěn tepelným čerpadlem s geotermálními vrty. A na střeše jsou - na straně odvrácené od údolí - umístěny fotovoltaické panely. Přitom ale tyto „moderní prvky“ nenarušují to, co se dá nazvat tradiční krkonošskou architekturou. Pořád je to stavba venkovská se vším všudy. Jen zkrátka adaptovaná na současné standardy.
)
)
O tom, že nové prvky nikterak neuškodily atmosféře, se můžeme přesvědčit v interiéru. Z jeho dispozic je patrné, jak dalece o umístění a profilu oken rozhodovaly výhledy do okolí. Architekti z OK PLAN ARCHITECTS tu záměrně nechali vyniknout krásy, kterými se teď obyvatelé mohou těšit. Hlavním motivem obytného podlaží je velké fixní okno s výhledem do blízkého údolí řeky Úpy, na vrcholy Krkonoš a nedalekou Sněžku.
Zdroj: OK PLAN ARCHITECTS
Foto: Anna Pleslová
