Život na nás klade nemalé výzvy a jednou z největších komplikací při jejich řešení je věčný spěch. Všechno pospíchá a mělo být hotové ideálně včera. Kde si pak od takového shonu můžeme odpočinout? Rezidenční projekt od D´Aussy Interiors se k tomu prý podbízí.
Co je slow living?
Pojímat svůj život jako jeden dlouhý vytrvalostní závod, ukrajovat si z něj po dnech splněné etapy? Dá se odtušit, že tohle asi nebude cesta ke spokojenému žití. Věčný spěch a stres neprospívá nikomu. Proto se taky do popředí zájmu nyní dostává tzv. slow living. Pomalé žití. Co to je?
Tak trochu filozofie, tak trochu životní styl. Je zaměřený na vědomé zpomalení svého „běhu životem“. Stav, kdy se rozhodnete namísto kvantity upřednostnit kvalitu. Kdy cíleně hodíte za hlavu to, že se na vás valí desítky podnětů, povinností a úkolů, a vy na ně budete reagovat postupně. Protože práce vám neuteče.
)
)
)
)
Nebojte, nebudete lidským ekvivalentem lenochoda
Ne že byste se při slow living stali lidským ekvivalentem lenochoda. Není to o lenosti, ale o dělání věcí správným tempem. Prostě se začnete soustředit více na prožívání přítomného okamžiku. Reagujete na shon moderní doby, nad pomíjivou všeobecností upřednostníte smysluplné činnosti, ekologickou udržitelnost a péči o duševní zdraví.
Proč byste měli například obědvat ve shonu, a mezi chody ještě vyřizovat pracovní telefonáty? Je to váš oběd, váš čas. A není důvod si svůj vlastní čas neužít. I ten oběd – podaný jako slow food – si vychutnáte lépe, když si jej připravíte v klidu, sami, z lokálních surovin. Ranní káva, odpolední čaj? Krásné odpočinkové rituály.
Pomalé žití a pomalá architektura
K tomu pomalému žití patří minimalismus, kdy místo vlastnění věcí upřednostňujete zážitky. Kdy si nedopřáváte digitální detox, ale místo toho preferujete osobní kontakt s lidmi. Méně technologií, více pobytu v přírodě. A taky monotasking, tedy „jedno-úkolovost“. Jako opak multitaskingu, který vás nutí dělat X činností současně. Při pomalém žití se raději soustředíte na jednu věc a to, abyste ji udělali dobře. A tím z ní měli větší uspokojení.
Zní to svůdně, lákavě. A taky trochu nerealisticky. I když sílu k pomalému žití může najít každý. A pak? Pak třeba docení projekt ve španělské Baix Empordà, za nímž stojí studio D´Aussy Interiors a šéfarchitekt Damián Ribas. Ten totiž velebí ono pomalé žití skrze pomalou architekturu. To samozřejmě neznamená, že by si architekt dával na čas. Jen vytvářel dílo, které tu vnitřní uvolněnost podporuje.
)
)
Ušlechtilé, klidné materiály, prostředí i bydlení
Je to klidný středomořský interiér nově postaveného a na samotě stojícího domu, který ztělesňuje základní principy života, jimiž nechcete sprintovat až do cíle smrti. Tato rezidence byla navržena pro rodinu s malými dětmi. Jejím jedinečným rysem je, že část rodiny žije a pracuje v Barceloně, zatímco druhá část žije v oblasti Girony. A tady se, po návratu z těch uspěchaných míst, v poklidu pohromadě setkávají.
Dům je postaven na jednom podlaží se suterénem, složeným ze dvou obdélníkových objemů, denní a noční části, spojených centrálním vchodem. Toto uspořádání vytváří mezilehlá nádvoří, která umožňují pronikání přirozeného světla i do suterénu, čímž se navazuje neustálý dialog mezi interiérem a exteriérem, stírá se jejich hranice. K pohodě přispívají ušlechtilé materiály, přirozené světlo a propojení s okolím.
)
)
Architektonický projekt se opírá o ušlechtilé, místní materiály: suchý spárovaný kámen, katalánský tuf, vápennou maltu, rustikální mikrocement, dubové dřevo a černé kovové detaily. Je to zkrátka místo, na kterém se vám bude chtít zpomalit a užívat si každý den.
Zdroj: D´Aussy Interiors
Foto: Stella Rotger
