Možná se vám to už stalo. Jdete okolo nějakého domu a kroutíte hlavou, proč zvolili tak malá okénka? Aby na oknech ušetřili? Vždyť tam musí mít pořád tmu. Ne vždy to ale musí být pravda, i když nepoměr velikosti stavebních otvorů je někdy vůči objemu staveb do očí bijící. Chalupa na Vysočině z 19. století prošla rekonstrukcí, jejímž záměrem bylo využít právě tmu jako nástroj zklidnění lidské mysli. Zvolené řešení se tedy stalo doslova psychoterapeutickým, ale především zajistilo obytný komfort pro nezbytné úniky z rušné metropole a pro odpočinek. Ovšem jinou atmosféru investor vyčlenil hostům a jinou sám sobě. Návštěvy pobývají ve světlých prostorech, on v soukromí v tmavých.
Když není třeba spěchat
Chalupu si rodina investora pořídila už v roce 1993 a postupné úpravy především exteriéru domu probíhaly až do roku 2020, kdy se ateliér Plus One Architects ujal rekonstrukce interiéru prvního patra. „Hlavně nic neuspěchat, všechno rozumně promyslet a udělat dobře. Na čase nezáleží. Když budou práce trvat déle, nevadí.“ V podobném duchu uvažovali investoři.
Útěky před rušnou metropolí
Předností byla při navrhování rekonstrukce hluboká znalost domu rodinou investora, zkušenosti s jeho užíváním, opravami a údržbou. Umožnily zpřesnit navrhované zásahy a způsoby jejich provedení. Zadáním rodiny bylo „vytvořit útulné relaxační zázemí pro širší rodinu a přátele, s dostatkem soukromí uvnitř i před zraky zvenčí“. Výchozí hodnotou bylo pro investora umístění domu na samotě u lesa. Žije v hlavním městě a potřebuje útočiště před rušnou metropolí. Takovou skrýš, jejíž intimitu měla ještě povýšit nová útulná, ale přitom temná atmosféra. Tma v příjemném slova smyslu.
Podkroví rozděleno na dvě části propojené společenskou místností
Ing. arch. Petra Ciencialová a Ing. arch. Kateřina Průchová z Plus One Architects oslovily Bc. Terezu Thérovou a společně navrhly rozdělení prostoru podkroví na dvě části: soukromou zónu s ložnicí, šatnou a koupelnou vedle pokojů pro hosty typického hotelového formátu. Soukromá část byla laděna do tmavých odstínů stěrky, žuly a dřeva; pokoje pro hosty naopak do světlých tónů. Obě oddělené části podkroví propojuje hlavní společenská místnost s barem, sezením a pracovním koutem.
Tmavé odstíny nejsou v podkroví náhodné
Návrh půdní vestavby navazuje na spodní patro pouze masivním smrkovým dřevem a prací s původní kamennou zdí. Jinak dostalo horní poschodí svůj vlastní osobitý charakter. Tmavé odstíny a syrové materiály v soukromé části podkroví působí na běžnou chalupu až atypicky. Jenomže právě i díky nim bylo dosaženo požadované atmosféry. Od příjemného, nenásilného světla až po naprostou tmu.
Tma jako cíl a nástroj zklidnění
Tma je v rekonstruovaném podkroví chalupy cílem a nástrojem zklidnění. Evidentně i z tohoto důvodu byly do fasády přidány nové okenice, které pomáhají prostor zatemnit, pokud je třeba, a zároveň podporují pocity soukromí a bezpečí uvnitř pokojů. Když naopak chcete, zprostředkujete si propojení s okolní přírodou výhledy ven a vpuštěním denního světla dovnitř.
Atmosféru uvnitř domu utváří především nepřímé osvětlení, které bylo architektkami navrženo cíleně. Jde o kombinaci lamp, odrazů a integrovaných LED pásků. Veškeré zdroje světla umožňují měnit intenzitu i charakter osvětlení interiéru. Zároveň autorky omezily výskyt zbytečných rušivých podnětů a zvolenými řešeními se snažily podpořit soustředění a odpočinek. Tma není pod střechou pouhým efektem, má hluboký smysl a praktické dopady. Uklidňuje, konejší, nechává odpočinout, vypnout, zapomenout na ruch a chaos. A nepřímé osvětlení poukazuje jednoduše na známou pravdu, že ze tmy se nemá přecházet do prudkého světla a naopak.
„Úpravy podkroví nám umožnily osadit původní otvory v kamenné stěně novými okny a přivést denní světlo hluboko do dispozice. Světlo tak vstupuje do prostoru spíše nepřímo a podporuje klidnou atmosféru. Zvýšením podlahy jsou okna vůči zemi částečně zapuštěná a v místnosti jsou vidět pouze horní rámy. Doplněnými okenicemi lze citlivě regulovat soukromí, pocit bezpečí i míru propojení s okolní krajinou,“ uvedla pro novinky.cz architektka Kateřina Průchová.
Důležitá dispoziční řešení
Dispoziční změny zasáhly v podkroví i do konstrukce podlah, jejichž úpravy umožnily rozšířit užitnou plochu. Podlaha byla zvýšena dřevěným podbitím tak, aby bylo dosaženo sjednocení různých výšek na jednu výškovou úroveň. Po celém podkroví se nyní chodí převážně rovně, bez zbytečných schodů a jiných překážek, tedy až na výjimku ve společné obytné části. Takové úpravy si ale vyžádaly nové schodiště z přízemí.
Dispozičně i náladou bylo podkroví rozděleno na dvě části: soukromou pro rodinu investora a hostinskou pro návštěvy. Soukromou zónu tvoří ložnice a šatna v tmavých odstínech, pokoje pro hosty jsou naopak světlejší a vybavené střídměji. Obě zóny propojuje centrální společenská místnost s barem, sezením a pracovním koutem. Uprostřed ní byla umístěna tyč pro zavěšení otočné televize na speciálním háku. Toto řešení si přál investor.
Interiér půdní vestavby má nyní užitnou podlahovou plochu 144 m2. Poblíž schodiště, kterým se do podkroví vstupuje, byla umístěna společná koupelna a toaleta, která má sloužit hlavně případným hostům. Jinak má ale podobné hygienické zázemí i soukromá část. Právě za ním je umístěna prostorná ložnice investorů. Světlá hostinská část je složena ze dvou pokojů a společenský prostor uprostřed má skutečně velkorysé rozměry. Dá se v něm vařit, pít, pobývat, jíst, pracovat, odpočívat. Je zcela univerzální setkávací zónou pro všechny pobývající.
Dominantním pohledovým prvkem černá masivní žula
Dominantním materiálem je v podkroví černá masivní žula, která byla použita v koupelně a jako barový stůl ve společenské místnosti. Ten plynule přechází do pracovní desky až ke zkosené střeše. Také původní kamenná stěna zůstala v interiéru přiznaným prvkem. Detailní práce je vidět například u posuvných dveří na schodišti, jejichž hrana kopíruje právě nerovný povrch původní kamenné stěny. A tento kamenný materiál symbolizující stabilitu, historii i touhu po ztemnění, byl jinak všude doplněn dřevem.
Tepelný komfort
Obytný komfort zajišťují klimatizační jednotky pro letní období, v zimě pomáhá udržet teplo spolu s radiátory také nové těsnění oken i dveří a posuvná stěna na schodišti, která odděluje první patro.
Stojí v mírně kopcovité krajině Vysočiny
Statek s rekonstruovaným podkrovím stojí v mírně kopcovité krajině Vysočiny. Jeho stavba začala okolo roku 1820 a dokončena byla na konci 19. století. Chalupa se ve své současné podobě chrání před příjezdovou silnicí kamennou zdí s dřevěnými vraty do stodoly. Ne že by to bylo nutné kvůli ruchu, na samotách žádný není, ale pocity soukromí a bezpečí jsou důležité. Právě za zdí s vraty se ukrývá historický objekt, situovaný na okraji pozemku s výhledem do přilehlého lesa.
O projektu rekonstrukce podkroví staré chalupy na Vysočině
- Místo: Vysočina
- Projekt: Rekonstrukce podkroví historické chalupy
- Rozloha: 160 m2
- Celková užitná podlahová plocha: 144 m2
- Studie: 2023
- Realizace: 2025
- Ateliér: Plus One Architects
- Autoři: Ing. arch. Petra Ciencialová, Ing. arch. Kateřina Průchová
- Spolupráce: Bc. Tereza Thérová
- Na stavebních i řemeslných pracích se podíleli lokální řemeslníci. Právě jejich zkušenosti, zručnost a přístup byly pro postupnou rekonstrukci podkroví chalupy zásadní.
- Fotil: Radek Šrettr Úlehla
Zdroj: Plus One Architects, novinky.cz
Foto: Radek Šrettr Úlehla


