Klasická trampská romantika: Osady na Sázavě, Vltavě a Berounce stále žijí

Klasická trampská romantika: Osady na Sázavě, Vltavě a Berounce stále žijí

Pokud to napíšeme hodně ve zkratce, když se po první světové válce vraceli mladí lidé z prožitých hrůz fronty, hledali únik. Místo přelidněných měst toužili po svobodě, čerstvém vzduchu a přátelství pod širým nebem. Nechali se inspirovat romány Jacka Londona či Karla Maye, myšlenkami skautingu i americkým Divokým západem. Tak se zrodil tramping - čistě československý fenomén, který obzvláště v kaňonech středočeských řek vytvořil osobitou kulturu. Kdo kdy četl například poetický trampský román Jaroslava Jana Paulíka Arizona, ten se může na podobná místa stále vracet a zhluboka dýchat trampskou atmosféru. Český tramping totiž kupodivu neumírá. Drobným důkazem pro mne bylo letošní lednové pozvání na akci, o jejímž zákulisí jsem netušil vůbec nic. Po otevření dveří do lokálu jsem uvnitř spatřil sedět více než 50 trampů a hrálo se na kytary. Bylo to hodně silné dýchnutí minulosti do tváře.

Ve starý boudě plechový. Domek z australského Nulla Vale navazuje na osadnickou romantiku

Ve starý boudě plechový. Domek z australského Nulla Vale navazuje na osadnickou romantiku

Abyste se dostali až sem, museli byste z australského letiště v Tullamarine pokračovat autem přibližně hodinu na jih. Hodinu, během které budete ve stále větší míře doceňovat, že to auto má pohon 4x4 a také klimatizaci. Hned za letištěm, posledním ve státě Victoria před pustinou, se totiž krajina mění. Nejprve se z obytných příměstských čtvrtí promění v malé venkovské komunity, posléze na pastviny a nakonec na kamenité stráně a balvanovité roviny pokryté řídkou vegetací. Pustiny.

Ekologické farmaření v Česku kvete, z evropských zemí jsme na 7. místě

Ekologické farmaření v Česku kvete, z evropských zemí jsme na 7. místě

Šetrnější zemědělství, které pomáhá udržet přírodu zdravější, zachovává přírodní zdroje, zvyšuje biodiverzitu v krajině a je ohleduplné i k půdě, je u nás velmi rozvinuté. Dokonce tak, že patříme co se týká podílu takzvaných bio farmářů mezi evropskou špičku. Až se tedy budete zase rozčilovat nad traktory uprostřed Prahy, nezapomeňte, že čeští farmáři již o mnoho více dělat nemohou. Problémem jsou však přetrvávající zemědělské kolosy a také neustálá šikana, která se na zemědělce valí ze strany různých úřadů. Vzpomenout ještě můžeme třeba výkupní ceny surovin, je toho ale mnohem více, co českým zemědělcům ztrpčuje život. Pomoci jim můžeme jedině my sami. Jak? Tak, že budeme jejich produkty upřednostňovat.