Pokud to napíšeme hodně ve zkratce, když se po první světové válce vraceli mladí lidé z prožitých hrůz fronty, hledali únik. Místo přelidněných měst toužili po svobodě, čerstvém vzduchu a přátelství pod širým nebem. Nechali se inspirovat romány Jacka Londona či Karla Maye, myšlenkami skautingu i americkým Divokým západem. Tak se zrodil tramping - čistě československý fenomén, který obzvláště v kaňonech středočeských řek vytvořil osobitou kulturu. Kdo kdy četl například poetický trampský román Jaroslava Jana Paulíka Arizona, ten se může na podobná místa stále vracet a zhluboka dýchat trampskou atmosféru. Český tramping totiž kupodivu neumírá. Drobným důkazem pro mne bylo letošní lednové pozvání na akci, o jejímž zákulisí jsem netušil vůbec nic. Po otevření dveří do lokálu jsem uvnitř spatřil sedět více než 50 trampů a hrálo se na kytary. Bylo to hodně silné dýchnutí minulosti do tváře.
Obzvláště tři české řeky se v myslích prvních trampů proměnily v kanadskou divočinu a dostaly svá legendární jména: Vltava byla Velkou řekou, Sázava Zlatou řekou a Berounka Starou řekou. V jejich kaňonech vznikly osady, které dodnes vyprávějí příběhy o svobodě, kytarách, ohních a velkých cestovatelských snech.
)
Velká řeka (Vltava): Kolébka a srdce trampingu
Údolí Vltavy jižně od Prahy nabízelo divoké peřeje, nepřístupné skály a hluboké lesy. Právě zde, v místech proslulých Svatojánských proudů, byl postaven základní stavební kámen trampingu.
Ztracenka (osada Ztracené naděje)
V roce 1918 založila parta pražských kluků v ohybu Vltavy pod Mravenčí skalou vůbec nejstarší trampskou osadu. Pojmenovali ji Ztracená naděje podle tehdejšího filmového němého westernu.
)
- Atmosféra: Ztracenka dala trampingu styl. Zde skládal své nezapomenutelné písně Jarda Mottl (např. hymnickou Ztracenku si zpívá).
- Osud: Původní divoké tábořiště sice zatopila ve 40. letech Štěchovická přehrada, ale osada se přesunula o něco výše do svahu. Chatky přilepené na skále nad vodou zde stojí dodnes a Ztracenka zůstává posvátným místem české trampské historie.
- Co zde zažít: Projděte si legendární Povltavskou stezku ze Štěchovic k Třebenicím. Nejhezčí pohled na Ztracenku i zákrut Vltavy se vám naskytne z vysoko položené Smetanovy vyhlídky.
)
Zlatá řeka (Sázava): Vůně dálek a spěchající Pacifik
Kaňon dolní Sázavy byl pro trampy mimořádně dostupný díky železniční trati, kterou nikdo nenazval jinak než Posázavský Pacifik. Víkendové vlaky praskaly ve švech, lidé jezdili na stupátkách i na střechách a na zastávkách jako Pikovice nebo Petrov vystupovaly stovky lidí v manšestrákách a s usárnami na zádech.
Pikovice, Luka pod Medníkem a Toronto
Okolí vrchu Medník a úsek mezi Pikovicemi a Kamenným Přívozem se staly nejhustěji osídlenou trampskou oblastí.
- Sázavské sruby: Na nepřístupných skalních ostrožnách, kam vedly jen úzké pěšinky vytesané do kamene, vyrostly desítky dřevěných chat.
- Kultura a písně: Posázaví inspirovalo zakladatele české trampské písničky, jako byl Eda Ingriš nebo bratři Ryvolové. Osady jako Toronto či Stará řeka se staly synonymy pro víkendový únik z měšťáckého života.
- Co zde zažít: Projděte si Posázavskou stezku z Pikovic do Kamenného Přívozu. Cesta vede přímo pod skalními stěnami, nabízí výhledy na peřeje i na historický kamenný Žampašský viadukt.
Stará řeka (Berounka): Skály, pivo a tiché meandry
Údolí Křivoklátska a Českého krasu přitahovalo trampy svými majestátními vápencovými skalami, širokou klidnou hladinou Berounky a hustými lesy.
Údolí děsu (Srbsko)
Zatímco Ztracenka je královnou Vltavy, Údolí děsu u Srbska z roku 1919 je legendou Berounky.
- Atmosféra: Osada vznikla v hlubokém zářezu Kodského potoka obklopeného vysokými skalami. Trampové zde pořádali slavné potlachy, sportovní turnaje (např. v nohejbale nebo volejbale) a hudební večery.
- Koda a Tetín: Okolí Berounky proslavil také spisovatel František Langer či Ota Pavel. Romantika u řeky zde byla vždy úzce spjata s vodáctvím a hostincem U Kuchaře nebo tichými zákoutími pod Tetínem.
)
Anatomie klasické osady: Jak vypadal trampský život?
Pravá trampská osada nebyla jen shlukem chat, ale společenstvím s přísným etickým kodexem:
- Samospráva a šerif: Každá osada měla svého voleného šerifa, který dbal na dodržování osadních zákonů, řešil spory a udržoval osadní kroniku.
- Posvátný oheň a Potlach: Slavnostní oheň se zapaloval výhradně zápalkami (nikdy ne odpadky nebo benzínem) za zvuku osadní hymny. Výroční srazy (potlachy) spojovaly trampy z celého kraje.
- Architektura boudy: První sruby byly stavěny svépomocí z materiálu, který řeka odplavila nebo les dal. Byly skromné – palanda, kamínka na dřevo, stůl a kytara na zdi.
- Slovník a výbava: Kdo jel na vandr, nesl na zádech usárnu (vojenskou tornu) nebo tele (kožešinový batoh), pil z kotlíku a spal pod celtou.
)
Odkaz trampské romantiky dnes
Ačkoliv mnohé osady časem proměnily svou tvář a z původních skromných budek se staly komfortnější rekreační chaty, duch trampingu nevymřel. Na skálách nad Sázavou, Vltavou i Berounkou stále vlají osadní vlajky. V podvečer, když se nad údolím rozprostře mlha a z hospůdek u řeky zní kytary, je jasné, že česká trampská romantika žije dál.
)
Trampské hospody a hospůdky
Ikonické trampské a vodácké hospody nejsou o moderním luxusu, ale o patině, vyřezávaných osadních plackách na stěnách, kytarách u piva a vůni kouře. I když některé historické hostince časem zanikly nebo ztratily své kouzlo, na Sázavě a Berounce stále najdete místa, kde čas teče pomaleji.
Berounka: Kde zpíval Ota Pavel a trampové psali historii
Berounka má pravděpodobně největší koncentraci hospod s nezaměnitelnou trampsko–literární duší.
1. Hostinec U Rozvědčíka (Branov / Nezabudice): Absolutní legenda Berounky. Hospodu založil legionář a rozvědčík Jaroslav Koukolík, kterého ve svých knihách proslavil Ota Pavel (Smrt krásných srnců). I přes dílčí modernizace tu pořád dýchá prvorepublikový duch. Dáte si tu poctivé pivo, guláš nebo klobásu a u venkovních stolků pod stromy běžně narazíte na vodáky i staré trampy v maskáčích.
2. Hostinec U Kuchaře (Srbsko): Základna pro trampy ze slavné osady Údolí děsu i pro generace lezců, kteří dodnes lezou na okolních vápencových skalách Českého krasu. Klasický výčep, kde se po večerech hraje na akustické kytary a zpívají staré trampské písničky. Interiér je vyzdoben vtipnými pamětihodnostmi z okolních osad.
3. Hospůdka Na Rybárně (Kouřimecká rybárna / Rakolusky): Dřevěná samotářská chalupa přímo u vody v úseku mezi Liblínem a Zvíkovcem. Místo přístupné nejlépe z lodi nebo po pěšince. Žádné výdobytky moderní civilizace, jen posezení u řeky, studené pivo, smažený sýr nebo klobása z udírny a absolutní klid Křivoklátska.
)
Sázava: Kde zní Posázavský pacifik
Podél Sázavy držely tradici především nádražní restaurace a lokály u přívozů či jezů.
1. Hospoda U Taterů: U Taterů je hospoda, kde se vodáci i trampové potkávají už desítky let. Velká zahrádka pod stromy, kde o víkendech hrají trampské kapely, a výčep, kterým prošly tisíce usáren, pádel i pohorek. Najdete ji v osadě Třebenice (č. p. 6), která spadá pod městys Štěchovice. Nachází se nad bývalými Svatojánskými proudy, blízko hráze Slapské přehrady v krásném přírodním prostředí pod lesem.
2. Nádražní restaurace Kamenný Přívoz: „Nádražky“ k trampingu neodmyslitelně patří – trampa odjakživa definoval příjezd vagonem Posázavského pacifiku. Autentický časový posun do 80. a 90. let. Místo, kde si dáte desítku z pípáku přímo při čekání na vlak z pikovického či žampašského údolí. Štěrk, dým z lokomotivy a štamgasti v kanadách.
3. Hospoda U Kouzelníka (Kácov): Legendární zastávka na horní Sázavě ležící v kempu kousek pod kácovským jezem a pivovarem. Skutečně lidové prostředí, kde se nikdo nepřetvařuje. Na čepu je místní kácovský Hubertus, z repráků (nebo od vedlejšího stolu) zní Brontosauři a Ryvolové a u ohniště se sedí do dlouhých nočních hodin.
| Trampská etiketa pro návštěvníky: V těchto hospodách platí nepsané pravidlo přátelství a tykání mezi vodáky a trampy. Pokud někdo u stolu vytáhne kytaru, je zvykem nehlučet přes hudbu a u stolu raději poslouchat nebo se přidat ke zpěvu. |
Zdroj: kudyznudy.cz, novinky.cz, rigad.cz, trampsky-magazin.cz, berounka.cz, firmy.cz, strednicechy.cz, sccr.cz, Wikipedia
)
