Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace. Projekt postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026 a je inspirací pro každou obec – i pro každou zahradu.
Z betonu živá zahrada – krok za krokem
Červená Voda nešla cestou jednoho velkého projektu. Školní areál se měnil postupně od roku 2018 do roku 2025, po etapách, s využitím dotačních programů a prostředků obce, která je investorem. Koordinátorem byla sama škola ve spolupráci s odborníky. Přesnou výši investic škola neuvádí; roční provoz a údržba se pohybují v nižších desítkách tisíc korun.
Výsledkem je prostor, který propojuje tři věci najednou: klimatickou adaptaci, environmentální vzdělávání a komunitní život obce. Jinak řečeno – zahrada, která funguje jako učebna a zároveň jako místo, kam si přijdou posedět i lidé, kteří do školy nechodí.
)
Co všechno se vešlo na 2 000 metrů čtverečních
Základem je venkovní učebna o ploše 100 m2. Kolem ní vznikla tůň o velikosti 6–8 metrů čtverečních, bylinková expozice s více než 60 rostlinami, ještěrkoviště, broukoviště a hmyzí hotel. Sad tvoří staré a krajové odrůdy ovocných stromů a keřů – tedy odrůdy, které v regionu rostly dávno předtím, než je vytlačily supermarketové jabloně. O včely se stará včelařský kroužek u mobilního včelínu.
Většinu těchto prvků lze postavit na běžné zahradě za víkend: tůň o pár metrech čtverečních, hromada kamenů pro ještěrky, kmen ponechaný broukům. Červená Voda ukazuje, jak vypadají všechny pohromadě a jak se o ně stará škola se žáky v rámci běžného provozu.
)
Voda se vsakuje tam, kde spadne
Zahrada je navržená tak, aby dešťová voda zůstávala v území a přirozeně se vsakovala, místo aby odtékala ze zpevněných ploch do kanalizace. Vegetace v létě ochlazuje okolí budovy a tůň slouží dětem jako názorná ukázka koloběhu vody – od deště přes vsak až po odpar.
Projekt tím reaguje na to, co škola v podhůří zažívá na vlastní kůži: dlouhé sucho střídané přívalovými srážkami a rostoucí teploty. Děti se přitom neučí o změně klimatu z učebnice, ale ze zahrady, kterou samy udržují.
)
Škola s fotovoltaikou a rekuperací
Adaptace neskončila u plotu. Na budově školy jsou instalovány fotovoltaické panely a vnitřní prostory větrá vzduchotechnika s rekuperací. Děti tak vidí obnovitelné zdroje v provozu – ne jako ilustrační obrázek ve výukových materiálech, ale jako realitu, např. střechu, pod kterou sedí. Technologie procházejí standardními servisními kontrolami, část činností v zahradě zajišťují členové místní komunity.
Pro menší obce je příklad Červené Vody cenný právě tím, že tady nic nevzniklo naráz a ta desítky milionů. Vše se budovalo po krocích, z toho, co bylo zrovna k dispozici – a výsledek obstojí v celostátní soutěži.
Finalista Adapterra Awards 2026
Školní zahrada v Červené Vodě dokazuje, že klimaticky odolné místo může krok za krokem vytvořit i malá obec. Projekt je jedním z 18 českých finalistů soutěže Adapterra Awards 2026, kterou pořádá Nadace Partnerství a která každý rok oceňuje stavby, sídla a krajinná opatření pomáhající zvládat sucho, vedra a přívalové deště. O vítězích odborných kategorií rozhoduje porota, Cenu sympatie ale uděluje veřejnost. Hlasovat lze na webu Adapterra Awards do 1. října 2026, každý může vybrat až dva české projekty.
Podrobnosti o projektu najdete na stránce soutěže. Přehled všech letošních finalistů jsme přinesli v článku Chytré stavby, odolnější krajina i města.
)
)
)
)
