Rekonstrukce šikmé střechy v krocích Zobrazit fotky zobrazit 14 fotek

Šikmé střechy chrání vnitřní prostředí staveb, navíc je však pod nimi možné za dodržení konkrétních pravidel a norem vytvořit obytný prostor, a to dokonce velmi levně. Proto se staly rekonstrukce šikmých střech a půdní vestavby pod nimi dlouhodobým stavebním hitem, který byl sice na krátký čas zastíněn developerskými projekty satelitních městeček a nové bytové výstavby (novostavby bytových domů), ale určitě dosud neutichl. Ba naopak.

Ještě před rekonstrukcí střechy a zahájením půdní vestavby si musíte položit několik základních otázek:

Co jsou šikmé střechy?

Šikmé střechy jsou stavební konstrukce, které chrání interiéry staveb (vnitřní prostředí), ale i jejich dílčí konstrukce včetně konstrukce nosné (nosné zdivo). Šikmé střechy jsou z vnější strany přímo vystavené vlivům klimatu. Skládají se z nosné konstrukce (krovu), střešního pláště (jednoho až několika, oddělených vzduchovými mezerami) a doplňkových prvků a konstrukcí. Mezi šikmé střechy řadíme všechny střešní konstrukce o sklonech 5 až 45o (u sklonů od 45 do 90 stupňů hovoříme o střechách strmých, střechy o sklonech menších jak 5o označujeme jako ploché). Nejčastěji se setkáme s dvouplášťovými větranými šikmými střechami. Jejich vzduchová mezera nad hydroizolací (fólií) je přímo napojena na vnější prostředí (položená střešní krytina již není nijak izolována).

Jak je šikmá střecha namáhána?

Šikmá střecha musí odolávat mechanickému namáhání (tíha sněhu a námrazy, hmotnost vlastní střešní krytiny) a dynamickému namáhání (tlak i sání větru), srážkové vodě, namáhání vodní parou a vlhkostí v pórovitých materiál. Namáhána je tedy každá část skladby střešní konstrukce, každá však jinak.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Je právě naše střecha vhodná k půdní vestavbě?

Jako nejvhodnější se pro půdní vestavby jeví šikmé střechy sedlové či mansardové. Tyto tvary jsou u nás navíc nejčastějšími, s výjimkou výše položených míst, kde je zásadním kritériem požadavek na maximální sklon střechy. Pamatujte na to, že stávající krov, který nevyžaduje žádnou opravu, musí umožnit výšku obytné podkrovní místnosti v jejím středu 2,3 metru a výšku stěny u šikmého stropu 1,6 metru (ČSN 73 4301), jinak půdní vestavbu nezkolaudujete. Ideální jsou samozřejmě takové konstrukce krovu, které nás v obytném prostoru co nejméně omezují. Výjimkou však není ani pravý opak. Mnohdy totiž musíme historicky cenné konstrukce zachovat. A potom je nutné se s přiznanými částmi starého krovu sžít a přizpůsobit jim návrh a vybavení interiéru.

Zásadní je samozřejmě i nosnost stropu posledního podlaží a nosného zdiva. Většinou je dostatečná u domů vystavěných z tvárnic nebo cihel, problém ale může nastat například u montovaných typových domů, nebo u staveb s narušenou statikou nosné konstrukce. V každém případě je nezbytná návštěva statika, který překontroluje stav nosné konstrukce domu, stropu a také stávající konstrukce krovu. Samozřejmě se neobejdete ani bez projektu půdní vestavby. Pokud budete pouze měnit střešní krytinu, nepotřebujete stavební povolení ani ohlášku stavby, výměna krovu však stavební povolení vyžaduje. "Jde o nosnou konstrukci." Rozsah všech požadovaných dokladů k žádosti o stavební povolení vám vždy upřesní na příslušném stavebním úřadě.

V historické zástavbě počítejte s tím, že může být omezeno možné použití střešních oken, konkrétního typu vikýřů či typu střešní krytiny. 
Nakonec nezapomeňte ani na komín a především jeho stav. K ideální situaci dojde, pokud můžete vytápění podkroví napojit na centrální systém vytápění domu, pokud však ne, budete komín zřejmě potřebovat. Lokální vytápění jednotlivých místností je velmi drahé.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Udělali jsme v projektu vše pro optimální osvětlení podkroví?

Základem jakéhokoli osvětlení interiéru je přirozené denní světlo. Využít lze okna ve štítech domu, střešní okna šikmá, mansardy a vikýře. Velikost, tvar i konkrétní uspořádání vikýřů se řídí konkrétním tvarem střechy a její plochou. Samozřejmě i potřebou světla v interiéru. Zásadně realizujeme vikýře stejného typu a velikosti, přičemž šířka každého vikýře většinou odpovídá šířce polí mezi krokvemi. Vikýř může být plochý, ve tvaru volské voko, lichoběžníkový, sedlový, obloukový, pultový, valbový nebo štítový (trojboký). Dalším řešením je střešní arkýř, v konkrétních případech jej však může být obtížné vystavět. Výhodou arkýře je zvětšení obytné plochy. Nakonec nezapomeňte, že štít střechy může mít balkon či lodžii, čímž obytný prostor propojíte s venějším světem. Balkon může obytný prostor zvětšit, zastřešená lodžie jej naopak zmenší.

Pro střešní okna platí, že jejich celková plocha by měla činit alespoň 10% plochy podlahové. Čím však více, tím lépe. Šikmé střešní okno může být nakonec doplněné i neotvíravým svislým oknem přídavným. Střešní okna lze skládat nad sebe i vedle sebe. Pro výše umístěná střešní okna je vhodný pohon a jeho dálkové ovládání.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Je nutné krov rekonstruovat?

Je nutné důsledně zkontrolovat stav stávajícího krovu a určit, které jeho prvky musíte vyměnit. V extrémním případě nám nezbude nic jiného, než postavit krov nový a k tomuto rozhodnutí se přikloníme i tehdy, je-li stávající stav krovu ještě únosný, jeho oprava by však nezaručila příliš dlouhou životnost střešní konstrukce. Stávající krov musíte v každém případě zbavit červotoče a dřevokazných hub. Nakonec je nutné jej společně s novými (nahrazujícími) prvky důsledně impregnovat. Uvědomte si, že bude ukryt mezi střešní krytinou, parozábranou a z druhé strany tepelnou izolací a sádrokartonovými deskami či dřevěnými palubkami.

Bude střecha dostatečně odolná vůči srážkové vodě a vlhkosti?

Šikmá střecha musí být navržena tak, aby do ní nemohly pronikat vodní srážky (dešťové a sněhové při odtávání) a nedostaly se do podstřešních prostor. Malá část srážek a vzdušné vlhkosti se usazuje na hydroizolaci a po ní stéka ze střechy pryč. Hovoříme o pojistné hydroizolaci kombinované s odvětráním střechy. Parozábranu zase umisťujeme ideálně mezi dvě vrstvy tepelné izolace. Důvod? Ochráníme tak parozábranu před poškozením při montáži sádrokartonu, osazení interiéru světly či vedením instalací. Použijeme-li však pouze jednu silnější vrstvu tepelné izolace, umisťuje se parozábrana na vnitřní straně.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Jak na tepelnou izolaci střechy?

Kromě vlhkosti je dalším problémem šikmých střech tepelná ochrana (dle ČSN 73 0540, Tepelná ochrana budov). V případě, že budete pod střechou budovat půdní vestavbu, je nezbytná. Zásadně je nutné zvolit izolační materiál, který minimálně (omezeně) přijímá vlhkost a optimálně pak umožňuje její průchod, aniž by byl působením tohoto nepříznivého činitele degradován. Izolantem je nezbytné vyplnit plochu střešního pláště zcela, bez mezer a průhybů. Ke každému tepelně izolačnímu materiálu výrobci uvádějí způsob jeho aplikace společně s technickými údaji. 

Jakou zvolit střešní krytinu?

S volbou typu střešní krytiny se počítá už při projektování nové střechy a půdních prostor. Pokud ale zachováte a případně jen místy opravíte stávající krov (vyměníte poškozené prvky krovu), měli byste zachovat i typ střešní krytiny. Původní latě sice z krovu s největší pravděpodobností zmizí a vy je budete nahrazovat novými, ale zachovaný typ krytiny zaručí dostatečnou únosnost krovu, bude citlivý k okolním stavbám (už tak bylo jednou rozhodnuto) a v případě historických objektů nakonec musíte dodržet i barevnost. Radikální změna typu střešní krytiny (pokud je možná) navíc nese další úskalí a investice. Pokud se rozhodnete pro lehký střešní šindel (asfaltové šindele či asfaltové pásy), bude nutné krov obednit, s latěmi si v tomto případě nevystačíte. Těžší střešní krytina zase může vyžadovat investice do většího zpevnění krovu, případně jeho radikálnější rekonstrukci.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Volit lze mezi pálenopu keramickou krytinou různýc typů a značek, krytinou betonovou, plastovou, profilovanou plechovou, plechem (měď, pozink, …), krytinou cementovláknitou (nahrazuje dřívější eternit, který obsahoval jedovatý azbest), lámanou břidlicí (kámen) a asfaltovým šindelem. Okrajově se setkáme i s dřevěným šindelem.

Precizní pokládka střešní krytiny a doplňků

I samotná pokládka střešní krytiny se řídí konkrétními pravidly. Základem je správné uložení latí či obednění střechy. Při samotné pokládce se vychází z takzvaného kladečského plánu, který vypracuje projektant jako součást projektu či dodavatel střešní krytiny. Určitě byste se však do pokládky neměli bez jakýchkoli zkušeností pouštět sami. Stejně je tomu i v případě instalace střešních doplňků a nakonec okapového systému, o novém hromosvodu, na který musí být provedena revize, nemluvě. Obzvláště rizikovými místy jsou pak části, kde dochází k napojení střešní krytiny na komín, střešní okna a podobně.  
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
POKRÝVAČSTVÍ KLEMPÍŘSTVÍ OPLUŠTIL Poslat poptávku