Letní čtyřicítky stahovaly mysl k jednoduchým cílům. Nalézt stinné a příjemně chladné útočiště před úmornými vedry. Exotický projekt butikového horského resortu na úpatí čínské hory E-mej-šan by vám v takovou chvíli mohl docela přijít vhod.
Proměnlivá kulisa venkovního prostředí
Projekt, za nímž stojí architekti ze studia J. Bridglanda (SJB), totiž velmi atraktivní cestou vytváří pohostinné prostředí, kde se zimní sněžné mrazy v horách, pravidelná období dešťů i úmorné vlny letních veder stávají jen jakousi proměnlivou kulisou venkovního prostředí.
Horský resort Zoland je totiž vystavěn tak, aby si z momentálního podnebí bral vždy jen to, co je lidem zrovna milé. Podstatné je i to, že celý tenhle podnik není „jen dalším“ hotelovým resortem, jaké v Číně rostou jako houby po dešti.
)
)
)
)
Odlehlé útočiště v horách
Architekti tu pracovali se soustředěným přístupem zaměřeným na krajinu, zdrženlivou materiálovou paletu a docela poetické propojení tradice a moderny. Zoland není koncipován jako hotel, ale spíš coby odlehlé útočiště v horách.
Nabízí prostředí, které povzbuzuje k reflexi, k času strávenému beze spěchu a k obnově dialogu mezi lidmi a krajinou. Čím konkrétně se od jiných takových projektů liší? Například tím, že ve své podstatě vlastně v místě žádné nové stavby nevytváří.
Architektura čerpá inspiraci z terénu a kulturního dědictví lokality
Naopak transformuje řadu již existujících nevyužívaných a zchátralých staveb do jakési svatyně podhorského klidu, pohodlného zázemí pro hosty, které se plynule rozpouští v zalesněné krajině a zve k opětovnému spojení s přírodou a se sebou samým.
Jak podotýkají projektanti ze studia J. Bridglanda (SJB), jejich architektura čerpá inspiraci z terénu a kulturního dědictví lokality. Budovy jsou proto uspořádány v tradiční stupňovité vesnické kompozici, s kamennými obydlími zasazenými do svahu.
)
Jako v horské vesnici
Tradiční šikmé střechy odrážejí původní ráz a hluboké okapy, které jsou tu nově reinterpretovány se současným cítěním, propojujícím minulost a současnost. Je toho ale mnohem víc.
Centrální nádvoří slouží jako společenské jádro resortu, prostor směřující ven, kde se příroda a architektura sbíhají s majestátním horským pozadím. V jeho středu stojí starobylý strom, jinan, obklopený zrcadlícím se jezírkem. Jako nejstarší a nejvyšší strom v údolí se stává tichým strážcem a symbolem celého resortu.
)
)
Do interiéru zima, horko ani déšť neproniknou
A jak je to s tím podnebím, které si zdejší ubytování k tělu příliš nepouští? Obytné segmenty jsou zasazeny do svahu, prakticky pod úroveň terénu, z něhož velmi opatrně vystupují. Svůj obrys dávají spíše než najevo tušit skrze pravidelné stupňovité tvary ozeleněných střech. Působí jako obytné kvádry zasazené pod zemí, rámující svými okny výhledy do okolní horské krajiny. Dovnitř, do jejich interiéru, zima, horko ani déšť nepronikne.
Mít takové téměř neviditelné útočiště pro poklidnou dovolenou jistě k zahození není. Jen tedy, Čína je pro našince trochu z ruky. Snad by se ale tím mimořádným projektem, který méně vytváří a o to více vychází ze starých staveb, mohl inspirovat někdo u nás.
)
)
Místo, které je bohaté na přírodní krásy a skrze decentní architektonický jazyk vyzývá své hosty, aby zpomalili, všimli si svého okolí a znovu se spojili se svým nitrem, by u nás jistě neškodilo.
Zdroj: Studio J. Bridgland
Foto: Jonathan Leijonhufvud@AGENT PAY
