Pěstovat po Vánocích vánoční stromek v květináči tak, jak jsme jej zakoupili a využít další Vánoce? A nebo přesadit do zahrady či jinam? Otázka, která se nabízí vyloženě sama. A odpověď není jedna.
Móda, která vyžaduje "opatrné zacházení"
Živé vánoční stromky v květináčích se stávají módou. Ovšem příliš dlouho se v interiéru nesmí ohřát, ublížili bychom jim. Co nejdříve po Štědrém večeru musí zase do chladu. Ve vnitřních vytápěných prostorách nám vydrží živý vánoční stromek jen krátce. Navíc musíme při jeho přenášení do bytu a zase z bytu ven provádět takzvanou aklimatizaci, mezistupněm jsou chladnější prostory. Z mrazu či teplot okolo nuly ihned do tepla a stejným způsobem zase ven, to by pro stromek představovalo teplotní šok. A dokonce hned dvakrát za sebou. Přitom právě v době, kdy stromek odpočívá, užívá si období vegetačního klidu, omezuje své potřeby vody (zálivky), vzduchu i výživy. A také díky tomu snese nízké venkovní teploty. Až teprve na jaře se za trvalého oteplení probudí. Ale právě stromkům v květináči, které přenášíme do bytu, způsobujeme „existenční“ problémy.
)
Zálivka zásadně studenou vodou
Při přemisťování stromku do bytu tedy nejprve volíme chladnější prostory (nevytápěná chodba, zimní zahrada, garáž apod.). Zde necháme stromek klidně i několik dní a až teprve po této aklimatizaci jej přemístíme na krátkou dobu do bytu. Při povánočním přenášení ven (klidně i druhý den po Štědrém večeru) opět využijeme chladné prostory jako mezistupeň. Nejprve ale obalíme květináč novinami či hadry a zaléváme cca jednou za týden až 14 dní (vždy s ohledem na venkovní teploty a vůbec počasí). Zálivku provádíme zásadně studenou vodou, vlažná a teplá by mohly způsobit rašení. Obzvláště za silných venkovních mrazů prodloužíme aklimatizaci stromku na delší čas. V květináči jsou stromky méně chráněné vůči přemrznutí, v půdě zahrady jsou na tom mnohem lépe.
)
Na jaře je nezbytné minimálně přesazení
Na jaře nás pak čeká minimálně přesazení stromku, bez ohledu na to, co s ním chceme dál dělat. Každý rok prostě potřebuje větší květináč, tedy pokud z něj nechceme mít bonsaj. Obzvláště pak je nutné nemilosrdně přesadit stromek, který jsme nechali v původní nádobě, v níž jsme si jej přinesli z obchodu. Tyto nádoby bývají až příliš malé, zemina nemá mnoho živin a stromek v ní snadno uschne. Obzvláště když občas zapomínáme zalévat.
Velikost mobilní nádoby volíme podle vzrůstu rostliny. 40 až 50 cm vysoký stromek vyžaduje nádobu o průměru cca dvacet centimetrů. Vhodné nejsou ani příliš velké květináče, protože v nich stromky rostou až příliš rychle, tedy rychleji, než je nezbytné. Na dně nádoby musí být drenážní vrstva, na ní vrstva rašeliny a nakonec substrát určený pro okrasné dřeviny.
)
Výchovným řezem udržíme tvar a bohatou, hustou korunu
Pokud chceme nechat stromek v květináči do dalších Vánoc, je důležité, aby měl v létě svou korunu na Slunci a kořeny ve stínu. Dále je nezbytná pravidelná zálivka, jelikož kořeny nesmí nikdy vyloženě proschnout. Příliš vlhké (mokré) prostředí však škodí také. Hnojit po přesazení prakticky nemusíme, pokud však chceme, stačí přiměřené dávky například Kristalonu Gold. Jestliže pak chceme stromek v květináči nechat, můžeme každé jaro provádět výchovný řez, kterým udržujeme tvar stromku (ideálně do kužele). Koruna stromku bude hustší, když zastřihneme nejen ty větve, které přečuhují, ale i konečky ostatních větví.
Vánoční stromek do zahrady rozhodně patří
Stromek však můžeme umístit i do zahrady a nebo do přírody. Je spousta lidí, co si koupí každoročně živý vánoční stromek a na jaře jej vrátí přírodě. Zajímavým řešením je též postupná tvorba jehličnatého parteru zahrady každoroční výsadbou zakoupeného vánočního stromku. Postupně tak dosáhneme různých velikostí vysazovaných jehličnanů a výsledek může být velmi působivý. Obzvláště když vybíráme každoročně i různé druhy a odrůdy jehličnanů. Ideální dobou pro venkovní výsadbu je předjaří, kdy již dřeviny začínají rašit a nebo krátce poté. Při volbě volného místa v zahradě bereme ohled především na budoucí rozměry dřeviny a naše záměry s ní. Nakonec pravidelným jarním výchovným řezem udržíme stromky po desetiletí v pěkném, hustém, kompaktním stavu, aniž by příliš rostly. Jestliže však chceme nechat stromek jeho osudu, bude okolo sebe potřebovat dostatek prostoru a počítejme již za cca 10 let s dosti velkým (dlouhým) stínem, který vytvoří.
)
Stanoviště vybíráme klidně i hodně slunné, klíčová je však vlhkost půdy. Na místě, kde zemina v zahradě rychle vysychá, bude třeba stromek dlouhé roky pravidelně zalévat, než si vytvoří dostatečně prostornou kořenovou soustavu.
Pokud chcete stromek vysadit někde ve venkovním prostředí na pozemku, který není vaším majetkem, je třeba dobře zvážit, kde je to vhodné a dokonce i možné. Obecní pozemky mají své plány výsadby a není proto radno zde svévolně cokoli vysazovat, to samé platí pro parky. Rozumně je pak třeba stromek vysadit i v lese. Hledáme nejlépe takové místo, kde je provedena mladší výsadba jehličnatých dřevin a stromek umístíme někde k okraji této výsadby. V ideálním případě se svěříme se svým záměrem majiteli pozemku a nebo hajnému. Pak bude vše naprosto „čisté“, bezproblémové.
Co se týká vlhkosti a nároků na zálivku, největší nároky mají jedličky, nejmenší pak borovice. Tedy pokud hovoříme o téměř „svatém“ vánočním triumvirátu jedle – smrk – borovice. Ono je totiž klidně i možné si pořídit jako živý vánoční stromek například zerav a nebo jalovec.
)
 )
