Mnoho lidí neví, že právě před zimou stahují rostliny svou sílu zpátky do kořenů, díky čemuž přečkají zimu až do jara. A právě v tuto dobu je ideální sběr léčivých kořenů. Obsahují totiž nejvíce lidskému zdraví prospěšných látek.
Chcete být nesmrtelní? Kdo by nechtěl, ale samozřejmě jde o nadsázku, ovšem právě pětilistý ženšen má tak báječné léčivé účinky, že se stal významnou bylinkářskou komoditou. Vždyť v Číně, kde pije čaj z této rostliny pravidelně ohromné množství lidí, žije nejvíce stoletých kmetů na světě.
Slanobýl chlumní je bylinka, kterou v naší přírodě najdete již jen výjimečně a pokud, pak na jižní Moravě a utrhnout ji nesmíte. Je totiž přísně chráněna. Je proto třeba si sazeničku zakoupit, navíc ji musíme ve většině lokalit naší země pěstovat doma v květináči. Její pěstování se však skutečně vyplatí – jde o superléčivou superbylinu. A to platí pro více druhů slanobýlů.
Jmelí se nám ochotně a snadno uchytí například na jabloních. A škodit jim opravdu nebude, pokud to s výsevem nepřeženete. Proč tedy tuto epifytickou rostlinu každoročně kupovat a nebo šplhat po nebezpečných výškách? Zásobte se vlastním jmelím, které na opadaných listnáčích dokonce vypadá pěkně.
Rdesnu vonnému se též říká vietnamský koriandr a nebo pálivá máta. Kromě svých schopností ochucovat pokrmy též výborně účinkuje například na akné. Pěstovat si je přitom můžeme doma jako pokojovou rostlinu. Pokud si tedy třeba v kuchyni na okenním parapetu pěstujete bylinky, není nic jednoduššího, než rozšířit svou sbírku právě o rdesno vonné. A naučit se něco z vietnamské kuchyně.
Milovníci a znalci čaje vědí, že čaj rozeznáváme podle stupně fermentace. Zelený čaj je zcela nefermentovaný, černý naopak dokonale fermentovaný, typ puerh dokonce 2 krát fermentovaný a to dokonce i za přítomnosti mikroorganismů, bílý čaj je lehce fermentovaný, žlutý dodatečně fermentovaný a polozelený částečně fermentovaný. Fermentace čaje však není vůbec snadným procesem, proto raději zůstaňme u čaje zeleného, jehož lístky si můžeme zkusit ochutnat i z vlastních domácích výpěstků. Jak doma pěstovat čajovník čínský?
Pravda, trochu troufalé tvrzení, ovšem měsíček lékařský není zdaleka jen léčivým pokladem, ale i zajímavostí kulinářskou a krásnou květinou, která se hodí dokonce i k řezu do vázy. Přitom má minimální nároky na své pěstování a ochotně sám vysemení. Dokonce se vám může objevit i v květnaté louce.
Pravidelně a nízko sečený trávník má určitě své kouzlo, ale po čase může působit až příliš fádně, pocítíme potřebu po změně. Navíc takové trávníky nedovedou poskytnout životní prostor zrovna mnoha živočichům, na rozdíl od louky. A péče o dokonalý trávník je prostě neskutečně náročná. Ale louka v zahradě? A jak to vlastně udělat? Jak přeměnit ten pravidelný, dokonalý travní porost na květinovou louku?
Někdo se bez libečku lékařského v kuchyni vůbec neobejde, jiný se mu vyhýbá a důvodů může být více. Například těhotné a kojící ženy by libeček neměly konzumovat vůbec. Jeho chuť je opravdu silně kořeněná a musíme s ním zacházet opatrně. Stačí se přitom prsty rostliny jen lehce dotknout a budou vám po libečku vonět velice dlouho a již na dálku.
Serenoa plazivá je jediným druhem rodu serenoa. Tato nízce rostoucí, plazivá palma (s plazivým kmenem) má velké vějířovité listy a ve volné přírodě ji najdeme v jihovýchodních oblastech USA, především pak na Floridě, kde tvoří i rozsáhlé porosty.
Bolševník je rostlinným rodem z čeledi miříkovitých, který zahrnuje okolo 60 druhů dvouletých a víceletých rostlin. Na našem území se běžně vyskytuje méně problematický bolševník obecný a velmi nebezpečný invazní druh bolševník velkolepý. Oba druhy přitom spolu mohou tvořit hybridy, byť vzácněji, což představuje další problém.
Vypěstovat bazalku je prý snadné, což ochotně potvrdí každá bodrá hospodyňka s květináčem předpěstovaného štěstí sotva vybaleného z celofánu, zakoupeného v supermarketu. Samozřejmě, mají pravdu. Pokud už víte, jak bazalku pěstovat, je každý takový opakovaný pokus o něco lepší. Na samém počátku je to ale kumšt. A podobně snadně nesnadné to je i mnohem později, když už se pokoušíte sklizeň aromatických listů uskladnit.
Mezi takzvané plevele jsou v zahradách podle zahradníků považovány všechny druhy, které jsme nevysadili a nepěstujeme záměrně. Čili i kulturní plodina, která se uchytí (např. vysemení či se rozšíří oddenky) tam, kde jsme ji neplánovali, je na daném místě považována za rostlinu planou. Typickým příklad jsou třeba vysemeněné slunečnice či rajčata. Ovšem mnohem častěji se v zahradách setkáme s bylinami, kvítím lučním a jiným, ale i nálety dřevin.
Taro kořen je u nás novinkou, která se však již tu a tam objevuje na pultech obchodů. Dokonce si jej však můžeme vypěstovat i doma v květináči a nebo na zahradě. Jde o dokonalou bezlepkovou zeleninu a dlužno říci, že i velmi chutnou. V kuchyni najde v každém případě široké uplatnění. Stinnou stránkou této plodiny jsou zmínky o jedovatosti kořene. Co s tím?
Máte chuť vyzkoušet něco nového? Mírné jaro nás k tomu přímo podbízí: svěží zeleň rašících lístků totiž znamená, že se repertoár domácí kuchyně může rozšířit o spoustu zajímavých položek. Saláty, nádivky, pesto, zelené koření i limonády. Ty všechny můžete vyrábět z „jedlých plevelů“ rostoucích všude kolem.
Bylinky v zahrádce a nebo přímo bylinková zahrádka? A co bylinky v kuchyni, respektive v bytě? Byliny lze pěstovat na více místech zahrady a využít je různými způsoby, třeba i k ochraně jiných rostlin před škůdci. Některé se hodí dokonce i do záhonů okrasných. A nebo chcete rovnou bylinkovou zahrádku?
Nesnášíte kočky a nechcete, aby ty z okolí navštěvovaly vaši zahradu? Pak si v zahradě šantu nevysazujte. Pokud ale naopak kočky chováte a milujete, uděláte jim právě šantou ohromnou radost. Kočky ji totiž doslova milují.
Pampelišky lze jíst, například přidávat do salátů, vařit z nich čaje, vyrábět med, ale i barvivo. Ovšem již tradičně patřily také k tradičním dětským hrám. Znáte třeba dětské prstýnky z pampelišek? A nebo věnečky pro slečny?
Ve sklenících je vhodné pěstovat především teplomilnější zeleninu, problém zde však bývá s prostorem, běžné skleníky nejsou příliš rozměrné a jen obtížně pak do skleníku dostaneme vše, co zde chceme pěstovat. Navíc bývá obtížné skloubit nároky různých druhů zeleniny.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?