Pokud pěstujete jen legální rostliny, tak se většinou na zahradničení moc zbohatnout nedá. Přesto ale můžete být v balíku. Alespoň tom slámovém. Jde o kreativní způsob pěstování, který má do budoucna velký potenciál. Ale taky pár nedostatků, na které se vyplatí upozornit.
Přesazování teplomilnějších rychlených rostlin je pravidelnou každoroční činností, která obvykle propukne, sotva se krajinou přeženou ledoví muži. Vlastně jde o jednu z nejdůležitějších květnových zahradních prací. Jak sazeničky přesazovat a jak je chránit před chladem a plísněmi?
Někdo se hydroponie bojí, nedůvěřuje jí, někdo před ní vyloženě varuje jako před nějakým ďáblem. Jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou, aniž by se obrnili jakýmikoli argumenty. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém.
Rychle se přiblížila doba jedné z nejdůležitějších květnových činností, která obvykle propukne sotva se krajinou proženou ledoví muži – přesazování teplomilnějších rychlených rostlin do zahrady, ale i na naše balkóny, terasy, pergoly a venkovní okenní parapety. Sice si letos ještě chvíli počkáme, chladno je opravdu veliké, ale stejně to nastane. A aby se rostlinám dařilo a nehubily je plísně, můžeme využít chytrý trik, jak vůči houbovým chorobám preventivně zakročit.
Sice nejde o žádný řemeslný skvost, nýbrž tak trochu z nouze ctnost, ale v každém případě je naše okurkoviště (okurkárium) důkazem, že lze ušetřit spoustu peněz s maximálním efektem. Okurky zde od té doby pěstujeme každoročně a toto dosti provizorní řešení bude sloužit ještě hodně dlouho. A stín? Ten jednoduše vytváříme kresbami vápnem na sklo.
Vitamíny jsou považovány za středobod zdravé výživy, a v žádném vyváženém jídelníčku by rozhodně chybět neměly. To samozřejmě platí. Jen je třeba pohlídat si, v jaké formě onu vitamíny našlapanou zeleninu konzumujeme. Ne vždy totiž do sebe se syrovou zeleninou dostaneme těch vitaminů nejvíc. Která zelenina je zdravější až poté, co se tepelně upraví?
I když se snažíte, něco je pořád špatně. Vaše zahrádka nevzkvétá, a vynaložená námaha neodpovídá výsledku. Úroda, dá-li se to tak nazývat, je prostě až směšně malá. To je čas trochu se zastavit, narovnat a zamyslet. Co vlastně může být špatně? Jaké jsou ty nejčastější diagnózy zahradnického neúspěchu a netrpí vaše záhonky právě jednou z nich?
Sezóna prázdninových dovolených se blíží. A lidé lačni sluníčka a oblázkových pláží se znovu po hlavě vrhají do rizik, nad nimiž nepřemýšlí. Rizik skutečných, která si nepřipouštíme. Přitom se naopak obáváme něčeho, o čem nevíme vlastně vůbec nic.
Někdo se hydroponie bojí jako čert kříže, jedni varují, jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém. A je to vlastně i logické.
Nejproduktivnější zahrada ve Velké Británii se nachází tam, kde by ji nejspíš nikdo nečekal. Pod zemí. Přesněji, třiatřicet metrů pod dlažbou Clapham High Street. V bývalém protileteckém krytu. Od roku 2015 si tu nadšenci z Growing Underground plní sny o precizním a intenzivním zemědělství.
Zasadit něco, to všichni zahradníci moc rádi. Ale kolik toho má být? To už je drobet složitější. Pochopitelně, žádná zahrada není nafukovací a místo na záhoncích je omezené. Takže je třeba nějak napřímit vztah mezi počtem rostlin a parametry osevní plochy. Zkrátka, chvilku počítat.
Předpěstované sadby a připravené rostlé sazeničky na nás s příchodem jara vykukují z regálů i v těch obchodech, kde bychom je nečekali. Prodávat napůl hotovou práci je totiž skvělý byznys. Lidé si je rádi kupují, mají totiž pocit, že tím šetří místo, čas a peníze. Ne vždy je to pravda.
Menší zahrady a vyloženě malé zahrádky trpí nedostatkem místa na pěstování rostlin. A pokud přece jen máme nějaké nároky na alespoň trochu rozumný objem výpěstků, nezbývá nám nic jiného, než jít do výšky. V případě rostlin s vysokými nároky na pěstební plochu je to vyloženě nezbytné.
Rajská jablka sice pochází z Ameriky, ovšem poté, co se dostala do Evropy, měla dlouho prapodivný osud. Až za francouzské revoluce prý navrhl horlivý kuchař republikánům, aby jedli červené plody rajčat na znamení oddanosti revoluci. A rajčata se rychle stala fenoménem. Navíc se prý v Evropě rajčata objevila na jihu před osmi sty až tisíci lety zcela přirozeně, ovšem nebyla konzumována.
Které dýně jsou jedlé, a které především k dekoraci? Existují nejedlé dýně anebo lze konzumovat úplně každý druh a odrůdu? Dýňománie začíná na jaře, podržte si klobouky, bude to fičák, který skončí podzimním kláním o největší dýně nejlepších dýňopěstitelů. A samozřejmě také vyřezáváním halloweenských svítících strašidel právě z dýní.
Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Před rokem 1990 jsme jezdili na pravidelné zemědělské brigády a jednou z nich byla sklizeň cibule. Na poli se před slzením utéct nedalo, byť jsme cibuli neloupali a nekrájeli, jen sklízeli. Všude cibule a všude slzy. Zato v zákulisí nám pak ukázali, jak se to při zpracovávání cibule dělá. Na stůl se postavilo několik obrovských hrnců s horkou vodou a bylo. Nevím, jestli nám tehdejší pracovnice JZD natolik vsugerovaly, že to pomáhá, až jsme si to opravdu i mysleli anebo voda skutečně zabrala.
Taro kořen je doslova zázrak nabitý vitamíny a minerály. A kromě toho, že výborně chutná, také léčí. Bohužel právě tuto delikatesu dosud ochutnal jen málokdo z nás a také se u nás nepěstuje, jelikož jde o druh, kterému prospívá klima tropické a snese i subtropy. Ovšem v našich obchodech již tento sortiment najdete, tedy především v těch asijských. Proč právě taro kořen vyzkoušet?
Krechty nejsou zdaleka jen historickým způsobem skladování zeleniny, někde se krajově dokonce praktikuje dodnes. A proč? Jde o nejjednodušší možný a přitom velice účinný způsob uskladnění. Co je to krecht? Jednoduše řečeno vlastně jáma v zemi.
Náš imunitní systém nás chrání před různými příčinami onemocnění včetně virů, bakterií, plísní a alergenů. A pokud je naše imunita oslabená, choroboplodné zárodky napadají naše tělo a způsobují různá onemocnění. Existuje však mnoho způsobů, jak tomu zabránit. Kromě bylinek přitom podpoří naše tělo i úplně obyčejné návyky.
Kvalitní a výživné výpěstky, produkované velmi blízko spotřebitelům, v podmínkách, které by třebas konvenčnímu zemědělství nevyhovovaly. Hydroponie je fajn. Nesmí se ale zapomínat na to, že ono hydro znamená vodu, a ponos práci. Ty podcenit nemůžete. A jaké jsou tedy výhody a neduhy hydroponie?