Původním záměrem současné vlády bylo snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu již za rok 2010 formou 50% jednorázové srážkové daně, jíž měly odvádět stavební spořitelny. Ústavní soud však shledal na návrh opozice toto řešení protiústavním. Bylo by tak fakticky možné kdykoli zpětně odčerpat do státní pokladny jakoukoli dotaci, a to právě formou dodatečné daně. Za rok 2010 tedy všichni, kteří měli uzavřenou smlouvu o stavebním spoření, dostali původní výši státního příspěvku, respektive jim byla podpora doplacena do původní výše. Čili v případě smluv, které byly uzavřené do roku 2003, zůstala roční státní podpora na maximální výši 4.500 korun, u ostatních smluv pak maximálně 3.000 korun.
Snížení podpory však neproběhne oproti původnímu návrhu formou 50% daně, nýbrž snížením příspěvku, které bude zakotveno v zákonu. Maximální podpora tedy bude činit 2.000 korun ročně u jakékoli smlouvy na stavební spoření, bez ohledu na dobu, kdy byla uzavřena. Zároveň klesne i státní podpora z uspořené částky na 10% (u smluv uzavřených v roce 2003 a dříve to bylo 25%, u ostatních smluv 15%). Dlužno dodat, že je právě toto řešení pro Ústavní soud přípustné. Maximální roční uspořená částka, ze které se podpora vypočítává, zůstává na 20.000 korun (u smluv do roku 2003 to bylo jen 18.000).
Zároveň je novelou od roku 2011 zastaveno osvobození úroků ze stavebního spoření od daně z příjmu. Tyto úroky budou zdaněny běžnou bankovní sazbou 15%.
Při vyplácení naspořených peněz (při ukončení smlouvy) za účelem nákupu, stavby či rekonstrukce nemovitosti bude muset každý klient stavební spořitelny prokazovat, že jsou použity skutečně jen za účelem bydlení. Prokázat lze tuto skutečnost fakturou (fakturami), doklady o uhrazení stavebních prací či materiálu, ale i jen čestným prohlášením. Kontrolu budou provádět přímo stavební spořitelny. Pozor však, účelovost se týká pouze vyplácení státní podpory, nikoli kompletní naspořené částky.
Nyní proběhne standardní způsob schvalování zákona, který omezí výši státní podpory stavebního spoření.
Mnozí odborníci však v souvislosti s tímto plánem ministerstva financí upozorňují na riziko destabilizace trhu se stavebním spořením a porušení principu rovnosti, což je problematické z pohledu ústavního práva. Tvrdí, že pokud nebudou banky omezovány v podnikání stejně jako jsou a budou omezovány stavební spořitelny, nabídnou klientům výhodnější podmínky, na druhou stranu však s vyšším rizikem. Hovoří tak dokonce o diskriminaci stavebních spořitelen či dokonce o maření investic z pohledu evropského práva. Banky se budou smět pouštět do výnosnějších, ale také rizikovějších investic. A dlužno dodat, že stavební spořitelna u nás nezkrachovala dosud žádná, zatímco bank již několik. V tomto případě však naopak hrozí odliv klientů od stavebních spořitelen k bankám a stavební spořitelny tak mohou mít potíže. Nezbývá nyní dodat nic jiného, než - uvidíme, jak to celé dopadne.
Zdroje: www.hypoindex.cz, www.ihned.cz, www.aktualne.cz, www.idnes.cz


