Původním záměrem současné vlády bylo snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu již za rok 2010 formou 50% jednorázové srážkové daně, jíž měly odvádět stavební spořitelny. Ústavní soud však shledal na návrh opozice toto řešení protiústavním. Bylo by tak fakticky možné kdykoli zpětně odčerpat do státní pokladny jakoukoli dotaci, a to právě formou dodatečné daně. Za rok 2010 tedy všichni, kteří měli uzavřenou smlouvu o stavebním spoření, dostali původní výši státního příspěvku, respektive jim byla podpora doplacena do původní výše. Čili v případě smluv, které byly uzavřené do roku 2003, zůstala roční státní podpora na maximální výši 4.500 korun, u ostatních smluv pak maximálně 3.000 korun.
Rozhodnutí Ústavního soudu tak donutilo poslance k novému schválení novely, které proběhlo na začátku listopadu, a tentokrát již řádným způsobem. Státní podpora stavebního spoření tedy bude snížena až u příspěvků za rok 2011, které se na účty připisují na začátku následujícího roku (2012). Vláda toto rozhodnutí obhajuje snahou uspořit za rok až 6 miliard korun ze státního rozpočtu (na podporu stavebního spoření to dosud činilo cca 13 miliard ročně).
Snížení podpory však neproběhne oproti původnímu návrhu formou 50% daně, nýbrž snížením příspěvku, které bude zakotveno v zákonu. Maximální podpora tedy bude činit 2.000 korun ročně u jakékoli smlouvy na stavební spoření, bez ohledu na dobu, kdy byla uzavřena. Zároveň klesne i státní podpora z uspořené částky na 10% (u smluv uzavřených v roce 2003 a dříve to bylo 25%, u ostatních smluv 15%). Dlužno dodat, že je právě toto řešení pro Ústavní soud přípustné. Maximální roční uspořená částka, ze které se podpora vypočítává, zůstává na 20.000 korun (u smluv do roku 2003 to bylo jen 18.000).
Zároveň je novelou od roku 2011 zastaveno osvobození úroků ze stavebního spoření od daně z příjmu. Tyto úroky budou zdaněny běžnou bankovní sazbou 15%.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Další plánovanou změnou je omezení státní podpory od roku 2013 pouze na financování bydlení. Podporu tedy získají pouze ti klienti stavebních spořitelen, kteří ji využijí na bydlení, případně získají za stejným účelem úvěr od stavební spořitelny. Zde ale záleží na plánovaném nabytí účinnosti navrhované novely zákona a pokud se tak stane, bude změna platit i pro starší smlouvy o stavebním spoření. Účelové omezení se bude v takovém případě vztahovat na zálohy státní podpory, na které vznikne nárok po nabytí účinnosti zákona, konkrétně počínaje podporou za rok 2013, u nových i starších smluv.
Při vyplácení naspořených peněz (při ukončení smlouvy) za účelem nákupu, stavby či rekonstrukce nemovitosti bude muset každý klient stavební spořitelny prokazovat, že jsou použity skutečně jen za účelem bydlení. Prokázat lze tuto skutečnost fakturou (fakturami), doklady o uhrazení stavebních prací či materiálu, ale i jen čestným prohlášením. Kontrolu budou provádět přímo stavební spořitelny. Pozor však, účelovost se týká pouze vyplácení státní podpory, nikoli kompletní naspořené částky.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Původně bylo v plánu (dle programového prohlášení vlády) zavést účelovost pouze u smluv uzavřených od data účinnosti novely zákona, nakonec však bylo rozhodnuto, že se bude týkat všech smluv. Cílem je předejít uzavírání nových smluv se stavebními spořitelnami ve velkém a na poslední chvíli, ještě před platností nové právní normy. A pravděpodobně není tento „zatím jen návrh“ ani v rozporu názory Ústavního soudu, který ve svém letošním nálezu konstatoval, že stát může měnit výši a pravidla státní podpory i během trvání smlouvy, pokud to dá střadatelům vědět s dostatečným předstihem a pokud se změny nebudou týkat právě probíhajícího roku.
Nyní proběhne standardní způsob schvalování zákona, který omezí výši státní podpory stavebního spoření.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
V plánu je i umožnění vstupu na trh se stavebním spořením univerzálním bankám, v tomto případě až od roku 2015. Stavebním spořitelnám tak budou konkurovat i banky, čímž by mělo být posíleno konkurenční prostředí na trhu se stavebním spořením. Zásadní změna bude podle návrhu i v tom, že univerzální banka nebude na rozdíl od stavebních spořitelen limitována ve způsobu využití peněz ze stavebního spoření. Bude s nimi tedy moci nakládat jako s jakýmkoli jiným primárním vkladem (stavební spořitelny smějí pouze poskytnout úvěr dalšímu z účastníků systému). Mnozí odborníci však v souvislosti s tímto plánem ministerstva financí upozorňují na riziko destabilizace trhu se stavebním spořením a porušení principu rovnosti, což je problematické z pohledu ústavního práva. Tvrdí, že pokud nebudou banky omezovány v podnikání stejně jako jsou a budou omezovány stavební spořitelny, nabídnou klientům výhodnější podmínky, na druhou stranu však s vyšším rizikem. Hovoří tak dokonce o diskriminaci stavebních spořitelen či dokonce o maření investic z pohledu evropského práva. Banky se budou smět pouštět do výnosnějších, ale také rizikovějších investic. A dlužno dodat, že stavební spořitelna u nás nezkrachovala dosud žádná, zatímco bank již několik. V tomto případě však naopak hrozí odliv klientů od stavebních spořitelen k bankám a stavební spořitelny tak mohou mít potíže. Nezbývá nyní dodat nic jiného, než - uvidíme, jak to celé dopadne. Zdroje: www.hypoindex.cz, www.ihned.cz, www.aktualne.cz, www.idnes.cz
)
)
)
)
