Luxfera (správně skleněná tvárnice, slovo luxfera je vlastně obchodní značkou) je tradiční stavební prvek vyráběný nejčastěji ze dvou stejných skleněných částí (mohou se lišit dekorem atd.), které jsou k sobě přiložené za tepla, čímž se spojí a uvnitř se vytvoří vzduchotěsný prostor s mírným podtlakem. Těmito skleněnými tvárnicemi vytvoříme prosvětlené stěny, skrz které však většinou není vidět, čili je v domě zachováno soukromí, aniž bychom luxfery museli zastiňovat. Kromě skleněných tvárnic uzavřených se můžeme setkat i s tvárnicemi neuzavřenými, které mají pouze zesílené hrany. Ty však nejsou vhodné k oddělení venkovního prostředí od interiéru.
Pestrá historie luxfer
Ani historie skleněných tvárnic není nudná. Již 17. února 1885 si podal na výlisky ze skla patentovou přihlášku Brit James G. Pennycuick. Tyto skleněné tvárnice byly na jedné vnitřní straně opatřené speciálními žebry, která měla za cíl maximalizovat množství světla, které tvárnicemi prochází. Ovšem záměr Jamese G. Pennycuicka byl v dané době tak trochu naivní, skleněné tvárnic totiž přihlásil jakožto jakési světelné perpetuum mobile a to nemohly tyto tvárnice splnit, jak již dnes víme zcela jistě. Ovšem právě tyto skleněné tvárnice výrazně zlepšily světelné podmínky ve výrobních halách, což bylo při rozvoji takzvané průmyslové revoluce důležité pro její zásadní článek – pracovní sílu. A lidé si toho samozřejmě rychle všimli, proto si luxfery hned vzápětí našly místo i v domácnostech a reprezentačních objektech. Jako příklad můžeme uvést známou pařížskou stavbu Maison de Verre z počátku třicátých let dvacátého století. Co se týká historie používání luxfer u nás, obzvláště v příměstské a vesnické výstavbě, nebyly u nás tyto skleněné tvárnice většinou správně pochopeny a proto je dnes vnímáme především jako synonymum kýče a nevhodného použití. Ovšem při správné komunikaci s architektem a citlivé volbě funkčního řešení můžeme pomocí luxfer vytvořit naprosto neuvěřitelné věci. A to především i v interiérech.
Luxfery v podobě interiérového předělu
Luxfery prosvětlující koupelnu
Použití luxfer
Tyto skleněné tvárnice jsou ve stavebnictví často používané jakožto součást sklobetonu. Vytváříme jimi průhledné a průsvitné příčky a stropní konstrukce. Podle způsobu užití luxfery dělíme na vertikální a horizontální - vertikální luxfery jsou aplikovány do svislých stavebních konstrukcí (příčky, výplně otvorů) a horizontální luxfery do vodorovných konstrukcí (podlahy a stropy), kdy je kladen důraz na pevnost a tvrdost skla. Zcela tradičně najdeme luxfery na fasádách budov hned vedle výplní stavebních otvorů, ale i v podobě dělících interiérových příček apod. Způsoby jejich využití byly výrazně rozšířeny mnoha různými rozměry, druhy a barvami skla, ale i prosvícením LED zdroji světla a také zlepšením tepelně izolačních vlastností. Důležitý je též dekor a povrchová úprava, ale i způsob výstavby. Kromě klasického zdění lze využít i sofistikovanější systémové řešení.
Použití luxfer
Luxfery
Luxfery
Luxfery
Luxfery
Luxfera
Luxfery
Vlastnosti luxfer
Z fyzikálních vlastností je pro luxfery a sklobetonové konstrukce z nich stavěné důležitá hmotnost, tepelný odpor, světelná propustnost, index zvukové neprůzvučnosti a požární odolnost. Co se týká rozměrů luxfer, základ představuje klasický rozměr 190 × 190 × 80 mm. Naopak naprosto speciálními tvárnicemi jsou prvky ukončovací a rohové. Barevnosti se u luxfer dociluje dvěma způsoby (resp. technologiemi): buďto je obarveno již samotné rozžhavené sklo přidáním (barva je pak velmi stabilní, odolná venkovním vlivům včetně UV záření a změn teplot), nebo je vstříknuta syntetická barva do již hotového a vychladlého odlitku (barva je pak sytější a lze dosáhnout zcela identických odstínů, ovšem tvárnice jsou méně odolné vůči klimatickým vlivům, čili barva bledne především vlivem slunečního záření). Druhá technologie je typická pro českého výrobce Vitrablok.Dekorů a povrchových úprav je u luxfer dosahováno pomocí forem, ze kterých jsou jednotlivé skleněné odlitky vyráběny. Ovšem dnes jsou dekory vytvářené výhradně na vnitřní straně tvárnic a to kvůli usnadnění údržby luxfer. Vnější hladký povrch lze snadno čistit. Jako povrchová úprava je používáno matování, které se provádí až v konečné fázi výroby. Matované tvárnice jsou zcela neprůhledné, ale přitom průsvitné (propouští světlo), čímž je dosaženo zachování soukromí. Matování je dosaženo narušováním skleněného povrchu technologií pískování či leptání kyselinou.
Barevné luxfery
Luxfery v sauně
Montáž luxfer
Montáž luxfer se běžně provádí tradičním zděním do betonu. Luxfery jsou osazovány na střih, jelikož do průběžné svislé spáry je vkládána výztuž. Ovšem vyrábí se též mnoho pomůcek usnadňujících montáž. Kvůli dodržení stejné tloušťky spáry se používají distanční křížky (stejně jako při pokládce dlaždic), beton je nahrazován rychle tuhnoucími pojivy a používají se také komerční systémy pro usnadnění montáže. Navíc je možné pořídit i prefabrikované panely.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, ceskykutil.cz, shutterstock.com
Luxfery
