Udělejte si v ledničce pořádek Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Lednička. Pro někoho světélko naděje, zář na konci dlouhého temného tunelu. Nebo také symbol nekonečné výzvy v boji s nadváhou a zbytečným příjmem kalorií. Ať už zápasíte s novoročním předsevzetím či doporučením ošetřujícího lékaře, lednička tu byla a je stále pro vás. Musíte ji ale umět správně používat, a vědět, co do ní nepatří.

K tomu aby technický výdobytek, kterým dnes disponuje prakticky každá domácnost, správně fungoval, je zapotřebí znát jisté minimum uživatelských informací. Jistě, lednička uchovává naše potraviny déle čerstvé. Každá má ale v ledničce své dané místo, a ne každé jídlo nebo surovina k jeho výrobě si pobyt uvnitř uměle vytvářeného chladu zaslouží. Pokud budete brát lednici jen jako velkoobjemovou spíž, do které budete klást předměty bez ladu a skladu, dočkáte se záhy nepříjemných zjištění. Například toho, že řada potravin se zkazila nad očekávání dříve, nebo ztratila na svých chuťových vlastnostech. A to asi nepotěší.
Z historie: První pokovované dvouvrstvé chladící skříni, určené k ukládání zásob, by dnes bylo kolem tří set let. Chladícím médiem byla tehdy pořádná kostka ledu. A fungovalo to velmi dobře. Vývoj techniky se tu ale rozhodně nezastavil, a první „domácí“ lednice, fungující na různých chemicko-fyzikálních principech tak brzy následovaly. Do dnešní kuchyně by se vám nejspíš nevešly, protože i ty nejskromnější byly velké jako šatní skříň. Následovaly nejrůznější kompresní, adsorpční, absorpční, Peltierovy modely. První skutečně elektrické a dobře fungující ledničky tzv. Kelvinátory, pochází z roku 1914, a značka Electrolux spatřila světlo světa v horkém létě 1922. A proč to historické okénko? V průběhu tohoto dlouhého vývoje jsme sice získali dokonalého pomocníka v domácnosti, ale také ztratili řadu znalostí o správném skladování potravin. Soustředili jsme se na to, jak vytvořit stálé chladné klima, ale už ne na to, co a jak dovnitř dát. Uložit do temného prostředí o stálé teplotě 4 °C úplně jakoukoliv potravinu je totiž chyba.

Chleba a pečivo obecně

  • Chleba a pečivo obecně rychleji v chladu vysychá, na povrchu tvrdne. Snaha zabránit přesušení s pomocí plastových obalů tady selhává. V uzavřeném prostředí totiž začnou rychleji plesnivět. Určitou možností je ukládat chleba přímo do mrazicí části. Po vytažení jej ale nechte rozmrznout přirozeně. S mikrovlnkou vyrobíte jen něco mezi chlebovou kaší a topinkou. 
  • Chleba – v suchém, ale přiměřeně větraném (neprofoukávaném) prostoru. Ideální je dřevěný chlebník nebo podobný uzavíratelný box. Pro delší čerstvost jej můžete předtím ještě zabalit do utěrky.

Zelené listoví a bylinky

  • Jistě, pobyt v ledničce jim sice prodlouží život, ale výrazně jim ubere na kvalitě a chuti. Například taková bazalka do sebe přirozeně natáhne pachy okolního prostředí. A kdo by pak chtěl salát s příchutí syrového vepřového? Stejné je to i u listí libečku, pažitky, oregána nebo rozmarýny. Do ledničky prostě nepatří.
  • Nejlepší způsob jak uchovávat bylinky čerstvé je mít je čerstvé. Třeba za oknem v květináči. Pokud si je kupujete, vyplatí se je rozdělit na několik svazečků, a ty pak umístit do sklenice s vodou. Podobně, jako byste uchovávali řezané květiny. Ani ty nevydrží věčně, ale aspoň neztrácí na kvalitě.

Cibuloviny

  • Česnek nebo cibule chlad ledničky nedocení. Předně, dokáží její interiér naplnit svým výrazným zápachem. Vlhkost obsažená v cibuli v chladu ledničky zmírní její charakteristickou chuť a oblíbená přísada začne plesnivět. V chladu a temnu navíc může dojít ke dvěma scénářům: buď začne klíčit, nebo hnít. Ideálně pak obojí zaráz. Česnek i cibule ztrácí pobytem v setrvalém chladu na síle chuti, a měknou i fyzicky, na povrchu. 
  • Cibule a česnek potřebují chladnější, ale nikoliv studené nebo vlhké místo. Vyvarujte se také ukládání cibulovin d igelitových sáčků. Zapaří se a plesniví (a pak velmi intenzivně zapáchají). Životnost cibule výrazně prodloužíte i tím, že ji nebudete před vážením v obchodě zbavovat ochranných vrstev slupek.

Rajčata

  • Sehnat taková, co nejsou vodnatá a bez chuti je dnes problém. Víte proč? Může za to jejich pobyt v chladících přepravních boxech. Přichází tím o aromatické těkavé látky. A my pak jejich nedozrále moučnatou a rybinovou chuť vylepšujeme ještě domácím pobytem v ledničce. Ale nepatří do ní.
  • Nevyplatí se kupovat přezrálá rajčata, pokud je nehodláme konzumovat ihned. Je lepší pořídit trs lehce nedozrálých, pevných rajčat, a nechat je doma v průběhu následujících dní „dojít“. Odebírat z trsu tak můžeme rajčata postupně, jejich chuť je výrazně lepší. Podobně si vedou i salátové okurky a hadovky.

Kořenová zelenina

  • Mrkev, petržel nebo celer - disponují dostatečně silnou pokožkou, a preferují spíše pokojové teploty. Pobyt v chladu způsobuje jejich sesychání, a jejich dřeň se stává velmi tuhá. Rozdíl chuti vývaru z vymražené zeleniny poznáte snadno sami. Nezbavujete je také hned natě, zvýšíte tím jejich výdrž.
  • Než nastoupily ledničky své vítězné tažení světem, uchovávala se kořenová zelenina, zvláště pak mrkev, ve spížích a sklepech, zahrabaná v bednách nebo kbelících s pískem. Překvapivě tento způsob, zavánějící prehistorií, dokonale funguje. A v létě sklizenou mrkvičku si pak můžete dopřát i v půlce prosince.

Tropické ovoce

  • Banány, papája, mango, ananas nebo třeba avokádo. Většinou ještě potřebuje dozrát, a chlad jim vyloženě škodí. Zastavuje totiž jak proces zrání, tak zbavuje ovoce chuti. Nezralé banány obsahují převážně škrob, a jejich chuť není valná. Lednička je tady velmi špatný nápad.
  • Ideálním řešením pro uskladnění tropického ovoce je většinou nějaký proutěný košík, otevřená miska nebo papírový sáček, postavená v kuchyni na nějaké neosluněné místo. Proces dozrávání ovoce si žádá teplotu alespoň 13°C, a tak je pobyt přímo v otevřené kuchyni nejlepší.

Citrusové plody

  • V chladu měknou, přichází o tolik žádané vitamíny a jsou mnohem více náchylné k plesnivění. Jejich tlustá slupka je přitom tou nejlepší ochranou před nežádoucím rozkladem. Kůra citrónů, používaná při pečení, při pobytu v ledničce hořkne, sladká šťáva v pomerančích a mandarinkách se díky chladu „stáhne“ do středu plodu.
  • Méně je někdy více, a a i zde platí, že je lepší nedávat citrusové plody do ledničky vůbec. Pobyt na čerstvém vzduchu vaší kuchyně jim vůbec neuškodí. Jen pozor na otlaky. Vzájemně se mačkající citrusy v misce začnou také rychle plesnivět.

Brukvovité a košťálovité rostliny

  • Tedy například brokolice nebo květák. Díky nejrůznějším záludným záhybům na jejich povrchu se jim pobyt v ledničce nikterak nelíbí. Umožňuje totiž nárůst plísní, a ubírá jim i na obsahu zdraví tolik prospěšných látek.
  • Krátkodobý pobyt v lednici jim neškodí, ale v zásadě ho nepotřebují. Květák je chráněn růžicí listů, a brokolici stačí seříznout a uložit do vody. Květák i brokolice přitom preferují uložení ve vertikální poloze.

Olivový olej

  • Poklad Středomoří si už místo ve zdravé české kuchyni našel. Bohužel ale máme tendenci ho dávat do chladu ledničky, čímž jeho chuti a konzistenci neprospíváme. Při nízkých teplotách kondenzuje a houstne, tvoří se v něm chuchvalce.
  • Není to živočišný tuk a tak se nemusíme bát, že se bez chladu rychle zkazí. Ideální umístění je pro něj v suché tmavé spíži (slunce mu totiž také nedělá dobře), kde nedochází ke kolísání teplot. Vedle sporáku by také stát neměl.

Co do ledničky ještě nepatří

Broskve, nektarinky, cuketa, lilek, jablka, hrušky. Je to pestrá směs, ale v ledničce své místo nemají. Lépe jim je při pokojové teplotě, na sluncem nepřehřívaném prostoru. V lednici se nevyplatí uchovávat ani kávu. Ať už tu mletou, nebo zrnkovou. Lapá do sebe všechny okolní pachy, a přitom ztrácí své povzbudivé aroma. Pokud ji chcete konzervovat, zkuste ji dobře izolovat, a umístit do mrazáku. Do ledničky ze stejného důvodu nepatří také med. Pobyt v kuchyni mu přitom neškodí, konzervuje se sám vrstvou krystalizovaného cukru. Jeho chuť a léčivé vlastnosti to přitom neovlivňuje.
Dále je zbytečné umísťovat do ledničky konzervované potraviny, které jsme ještě nenačali. Například džemy, marmelády a kompoty. Naložené okurky v láku díky nálevu ustojí také pobyt mimo ledničku. A pokud jste fascinováni exotickou kuchyní, jistě už víte, že lednička není to pravé místo ani pro indické čatní, mexickou salsu nebo anglické pickles. Obsahují totiž slabou kyselinu octovou, která je dobře konzervuje. A stejné je to si dochucovadly, hořčicí a kečupem, nebo různými grilovacími omáčkami. Pokud všechny potraviny nebo kuchyňské suroviny z ledničky vyřadíte, pravděpodobně zjistíte, že v ní máte najednou spoustu nevyužitého místa.

TIP: (Nejen) ledničková skládanka

Zajímavý efekt prodloužení životnosti bez ledničky můžeme pozorovat například u brambor: pokud je budete skladovat společně s jablky, vydrží déle. Kombinace hruška s rajčetem naopak vede k rychlejšímu dozrávání. A pozor na salátové okurky těsně vedle rajčat, i když jim to spolu v salátu sluší, při společném skladování jedny kazí chuť druhých. Také si navzájem urychlují dozrávání, čímž se zkracuje spotřební doba. Problematická je rovněž kombinace uskladněných brambor a cibule v jedné krabici. Zvyšuje se tím kazivost. Pro dlouhodobé skladování brambor je ideální „sklepní“ teplota mezi 5-8°C, pro krátkodobé pak nad osm stupňů.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com