V areálu skupiny FENIX Group v Jeseníku spustili v květnu moderní kontejnerové bateriové úložiště SAS-3. „Baterka“ o výkonu 1 MW a kapacitě 2,4 MWh umí během milisekund dodat energii do sítě nebo ji naopak odebrat a už první týdny provozu ukazují, že si na sebe dokáže vydělat v horizontu tří let – možná i rychleji.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie má řadu výhod. Ovšem také jednu nevýhodu, a tou je stabilita. Když svítí slunce a fouká vítr, je elektřiny nadbytek, v opačném případě nedostatek. To přenáší problémy do přenosové soustavy, kdy se nedaří udržovat stabilní napětí.
Proto roste potřeba vyrovnávání těchto výkyvů pomocí akumulačních technologií. Odborně se taková činnost nazývá služba výkonové rovnováhy. Akumulace elektřiny se řeší různě, například přečerpávacími vodními elektrárnami, ale v poslední době se začínají objevovat i obří bateriová úložiště.
 )
Jak funguje úložiště BESS v Jeseníkách?
Zařízení o výkonu 1 MW tvoří dva tepelně izolované kontejnery: výkonový s VN trafem, trojicí 360 kW měničů Škoda Electric a připojovacím VN boxem, a bateriový, kde je dvanáct stojanů s články LiFePO? (EVE 280 Ah). Celková nominální kapacita činí 2,4 MWh, ale dispozice dovoluje přidat až tři další stojany a posunout se k 3 MWh. Při potřebě většího úložiště lze paralelně připojit druhý bateriový kontejner. Stabilní klima zajišťují redundantní klimatizační jednotky a bezpečnost hlídá certifikovaný hasicí systém určený pro lithium-iontové baterie.
Srdce služeb výkonové rovnováhy (SVR)
Úložiště bylo od dubna úspěšně certifikováno pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Přes agregátora Nano Energies vstupuje do pravidelných aukcí provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Odměna se skládá ze dvou složek: „rezervační“ platby za držení výkonu a platby za skutečně aktivovanou energii. Během jediného květnového týdne (12.–18. 5. 2025) přinesla baterie čistý výnos 219 000 Kč, což při pořizovací ceně 19 mil. Kč znamená průběžnou návratnost 1,7 roku; konzervativní odhad firmy však počítá s 3–4 lety, aby pokryl sezónní výkyvy.
Proč po bateriích touží průmysl?
S rychlým růstem výroby z OZE roste i poptávka po flexibilitě. Průmyslové podniky dnes řeší hned několik scénářů:
- Obchodování na spotovém trhu. Přes den nabijí z vlastní FVE nebo levného přebytku v noci a ve špičce drahou elektřinu neodebírají, případně ji prodají.
- Špičkové řízení (peak-shaving). Baterie pomáhá držet smluvený rezervovaný příkon a šetří za příplatky k maximální čtvrthodinové spotřebě.
- Záloha výroby. BESS překlene výpadek sítě a zajistí kontrolované odstavení technologií.
Díky modulárnosti SAS-3 lze přizpůsobit výkon i kapacitu a dodat úložiště přímo na hladinu 22 kV, což zjednodušuje integraci i ve větších areálech.
Baterie míří i do rodinných domů
Zatímco průmysl objevuje bateriová úložiště teprve nyní, tisíce rodinných domů je již instalují spolu s fotovoltaikou. Novela vyhlášky o energetické náročnosti budov (222/2024 Sb.) z loňského září snížila přísnost faktorů primární energie a otevřela cestu k elektrickému sálavému vytápění podporovanému domácím úložištěm.
Navíc se formuje trh agregované flexibility: provozovatel nebo agregátor může sloučit stovky domácích baterií do „virtuální elektrárny“ a nabízet je na stejném trhu SVR jako velké BESS. Domácnost získá dodatečný příjem, aniž by ztratila možnost využívat energii pro sebe. První pilotní projekty běží již letos a regulátor slibuje plný start po přijetí zákona LEX OZE III ve druhé polovině roku 2025.
Kolik stojí cesta k flexibilní síti?
- Obří BESS v Jeseníku: 19 mil. Kč, návratnost investice ~3 roky (při konzervativním odhadu).
- Průmyslové úložiště 500 kW / 1 MWh: 8–12 mil. Kč, ROI 4–6 let (dle spotových cen a výkonové rezervy).
- Domácí úložiště 10 kW / 20 kWh: 200 000–300 000 Kč, ROI 8–10 let bez SVR; s účastí v agregované flexibilitě může klesnout pod sedm.
