V kuchyni se obyčejně nejvíce plýtvá. Jak ušetřit peníze i přírodu? Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Změna k lepšímu nás většinou stojí nějaké úsilí. V případě postupné ekologizace domácí kuchyně je to o poznání snazší. Vlastně, je tu spousta věcí, které dělat nemusíte. A tím pomáháte přírodě i sobě. Šetrnost vychází z přirozenosti a jednoduchosti, a tyhle rady a tipy vám skutečně život komplikovat nebudou. Zkuste se jimi inspirovat.

Spotřeba vody? Spousta zbytečné škody

V posledních letech jsme trochu postiženi strachem o nezávadnost všeho kolem nás. Proto čistíme, drhneme a důkladně omýváme i to, co pak dáme péct nebo vařit. Úplně od blázna to v době chemických postřiků a pesticidů není, jen je třeba stanovit určité meze. Přemýšleli jste někdy o nádobě na oplachování? 

Ne, není to žádný sofistikovaný vynález, jen obyčejný lavor s vodou, který máte vedle dřezu. A můžete v něm oplachovat ovoce a zeleninu před vlastní konzumací, a na konci každého dne s ním můžete zalít kytky. To je celé. Vtip je v tom, že na oplachování a propírání používáme neúměrné množství vody, aniž by to bylo zapotřebí. Tady opláchnout jablíčko, tady mrkvičku… a pak je to kýbl vody. Šetřete vodu. Nic to nestojí.

Takže nádoba na oplachování je taková malá úspora. Navíc velmi praktická, když přijde na čištění komplikovaných kousků. Třeba hroznové víno. To opravdu lépe properete ponořením do kapaliny, než ostřikem pod vodovodním kohoutkem.

Omývání masa, když si jej přinesete od řezníka? Upřímně, proč to vlastně děláte? Bojíte se salmonely? To je docela opodstatněná obava, ale snad máte ke svému řezníkovi trochu důvěry, ne? A pokud opravdu ne, vězte, že zrovna tu salmonelu z masa opláchnutím ve dřezu nedostanete. Kdyby tam ta salmonela opravdu byla, jen byste ji přenesli na celý dřez a kuchyň. Takže to postrádá smysl.

Z velmi podobného soudku, pokud třeba zrovna zeleninu a ovoce neoplachujete, může být podobná lavórovitá nádoba s vodou na špinavé příbory. Myčka opravdu nemusí jet celý den v kuse, a i při manuálním mytí oceníte, když špína není zaschlá. Pak na mytí budete potřebovat méně energie, méně horké vody a méně saponátů. Není to takříkajíc ta nejostřejší tužka v penále, ale odmáčení je způsob, jak si ušetřit práci.

Redukujte zásoby, zkuste se podělit

Když se na to podíváte z historického odstupu, mrazničky jsou naprosto fascinující, zlomový vynález. Ta možnost na dlouhé měsíce odložit potraviny, a pak je jen rozmrazit do stavu skoro čerstvého? Pokud se chcete vyvarovat produkci zbytečných odpadů, nejspíš se s mrazničkou brzy skamarádíte. Vývary, omáčky, zeleninové směsi. To vše (třeba vyrobené z nadbytků) tu může čekat na čas použití.

Jsou nejrůznější udržitelná schémata, která se pod vlivem zahraniční inspirace v Čechách jen ztuha šíří. Ano, všechny ty sdílené ledničky pro bezdomovce a přebytky zásobované charity mají smysl. Je to dobrý nápad. Ale ne vždy se nám chce plánovat cestu nebo zacházku mimo trasu. Napadlo vás, že je někdy hrozně hezké se, jen tak, podělit se sousedy?

Protože těch dvacet rybízových marmelád z domácí zahrádky opravdu sami nesníte. Nebo toho hruškového kompotu máte opravdu moc. Tak neskladujte to, z čeho nebudete mít užitek, a pochlubte se sousedům. Přes ulici, přes chodbu. Někomu uděláte radost a rozjasníte den. Kdo ví, třeba vám to také jednou s vlastní produkcí oplatí. Je to zrovna tak milé jako přirozené. A není to „organizované“. Jen lidské.

Třídit není ostuda, spíš naopak

Třiďte odpad. To zase tak objevný nápad není, a nemusí se omezit jen na kuchyni. Dopředu ale počítejte s tím, že budete potřebovat separovat plasty, papír, sklo, kov, obaly od chemikálií, hygienicky závadný odpad a pak biologicky rozložitelnou frakci, aby to všechno dávalo smysl. Brzy zjistíte, že nedokážete „roztřídit“ jen malou část odpadu. A to je vlastně ta jediná, která si do koše zaslouží.

Dost náskok by tu mohli mít lidé, kteří mají k dispozici dostatečný prostor, řekněme koutek v garáži. Protože pokud nechodíme vynášet tříděný odpad každý den, začne se nám nepříjemně hromadit. Je zvláštní, kolik energie jsme schopni vložit do toho, abychom odpad nastřádali (přinesli jako obaly z obchodu), a jak málo energie jsme schopni investovat do jejich úpravy a přetřídění. Měly bychom se zamyslet. 

Mít separovaný odpad pohromadě někde stranou, a jednou za týden mu věnovat hodinku na dotřídění, úpravu a transport ke kontejnerům by nám rozhodně neuškodilo. Říkejte tomu třeba hodinka pro planetu. A za drobné z vratných lahví si kupte třeba zmrzlinu. Zasloužíte si ji.

Zbavte se zbytečností, které nepomáhají

Co všechno je nám v kuchyni zapotřebí? Ano, směřujeme k tomu, že pár věcí je tam určitě navíc. Třeba papírové ubrousky. Že je třeba co chvíli něco utřít? Zkuste třeba ten pravěký vynález, utěrky. Up-cyklujte. Používejte domácí utěrky vyrobené z „hadrů“ obnošeného oblečení.

Brčka kovová, slámová nebo plastová? A co kdybychom vám řekli, že se to dá vypít i bez brčka? Ona celá momentální brčková je nastavená špatně. Ano, slámové brčko je přírodě bližší, než plastové (pokud tedy to slámové nedoletělo do vaší kuchyně z Číny)… ale my vlastně brčka nepotřebujeme vůbec.

Jak často vyhazujete houbičky na mytí nádobí? A napadlo vás někdy, že se dá jejich funkční životnost prodloužit tím, že jim dopřejete očistnou lázeň? Je to jen maličkost, ale korunka ke korunce. Pokud trefíte správnou teplotu, můžete ji vyčistit i dvouminutovou akcí v mikrovlnce. Jen si předtím prostudujte návod. Zbavíte se tak bakterií i nepříjemného zápachu.

Pokud jste postaveni před volbu, jestli koupit kompletně nový produkt, anebo jen doplnit jeho obsah, dlouho neváhejte. Varianta s doplňováním je levnější i šetrnější k životnímu prostředí. Ano, i tady zatím vzniká odpad, ale je to lepší.

Jednou je málo… dvakrát není dost.

Nemusíte být extrémní šetřílek, ale pravdou je, že spousta věcí si o vícenásobné použití přímo říká. Deptají vás papírové sáčky od mouky, protože nesypou nebo naopak sypou všeho moc? A nejste zrovna fandové toho, že byste si zakoupili elegantní sadu boxů na uskladnění mouky? Tak se vyplatí podívat po „kontejnerech“, nejrůznějších boxech z domácké produkce. Někomu se osvědčí konzervy od sunaru, jiný dá přednost zavařovačkám. Nezáleží na tom. Dáváte totiž odpadu nový smysl, a šetříte na obalech. Obojí se počítá.

Sklo je vratné, recyklovatelné. Proto do směsného odpadu nepatří. A ještě než ho vyšlete do světa, dobře zvažte, jestli se vám nebude hodit. Skleněné zavařovačky i láhve od sirupu můžete snadno použít na další sirupy a zavařeniny, které vyrobíte doma. Není důvod se jich zbavovat a nakupovat nové. Řada takových obalů může být praktická pro další použití. I ty kelímky od salátů ze supermarketů snesou po opláchnutí další použití. Je to zrovna tak úsporné, jako praktické.

V době kreativních hipsterů si ostudu neuděláte, když z designově upravené zavařovačky vyrobíte stylovou skleničku na čaj, stojánek na tužky nebo vizuálně zajímavý květináč. Princip je pořád stejný. Už to dávno mohl být odpad, ale vy mu ještě dáváte smysl k existenci.  A to je dobře

Odpad má právo na (druhý) život!

Staré pečivo je dobré leda tak… právě. Určitě si doma vyrábíte strouhanku, ne? Kupovat ji v obchodě přichystanou a balenou je opravdu na hraně zdravého rozumu. Ze suchého pečiva můžete vyrábět krutony do salátů a polévek, směs na zahušťování omáček. Můžete je nasypat na krmítko, nebo dodat někomu, kdo má doma králíky. Není důvod, aby staré pečivo opouštělo vaši domácnost v popelnici.

Lógr, tedy kávová sedlina od kávy, nemá mnoho praktického užitku. Tedy, pokud nemáte ke kuchyni i zahradu. Je dobrý do kompostů, můžete jej použít (v přiměřené koncentraci) jako hnojivo k oživení substrátu, nebo jako prvek biologické ochrany proti mravencům, slimákům a mšicím. Tím, že jste dopili svou kávu, neřekl lógr z hlediska užitečnosti poslední slovo.

Slupky z pomerančů? No, ve škole už se soutěže ve sběru nepořádají. Takže patří do koše (protože v kompostu jim to moc nejde)? Nikoliv. Zkuste je nakrájet a odložit do mrazáku na pozdější užití. Přidejte je třeba k pečenému masu. Ne, nebudou k jídlu, ale krásně ho svým citrusovým aromatem ozvláštní.

Maliny, jahody, meruňky. Prakticky cokoliv, co může rychle podlehnout zkáze a třeba vaše děti to hned nespasou. Co s nimi? Rozmixovat, vyrobit dřeň, zamrazit. S ovocem prosím, nikoliv dětmi. A že se už dětem ovocné dřeně v palačinkách zajídají? Na stejném principu můžete vyrobit ledovou limonádu, stylové ledové kostky nebo třeba nanuk/zmrzlinu. Je škoda takové dobroty vyhazovat.

Vajíčka jsou tak trochu záhada. Ty chemicky povrchově ošetřené jsou sice super-čisté, ale dlouho nám v lednici nevydrží. A ty z „babiččina kurníku“, často potřísněné trusem. Ty úplně do chladničky mezi potraviny bez očištění dávat nechceme. I když je fakt, že ta „špinavá“ vejce díky ochranné atmosféře bakterií na povrchu vydrží déle. Takže jak z toho? Zkuste taková vajíčka otřít, do čista, a pak je otřít hadříkem namočeným v kuchyňském oleji. Vydrží dlouho, a jsou čistá. 

Drobné detaily s velkými výsledky

Škrabka nebo nůž? Řekněme, že oba nástroje mají svůj prostor. A škrabkou na brambory flákotu nenaporcujete. Přesto je oškrabávání zeleniny a ovoce (jablek pro děti, okurek, mrkve, brambor) o poznání lepší variantou, než nůž. Je méně odpadu a vy máte více suroviny. Rozdíl nepoznáte u přípravy jednoho pokrmu, ale říct, že po měsíci „šetrného škrabání“ jste uspořili brambory na celý oběd, to nezní špatně.

Chcete v kuchyni ušetřit za energie? Používejte tlakový hrnec. Ano, vypadá nebezpečně. Ale pokud se s ním naučíte pracovat, ušetří vám spoustu práce a času. A tím i energie. Tuhé hovězí zmákne v desítkách minut, místo hodin. Na přípravu táhlých vývarů je ideální. Bát se ho opravdu nemusíte. 

Když už se tak bavíme o zkrácení doby přípravy: namáčíte luštěniny před vařením do vody? Dobře děláte. Efektivně tím zkracujete čas, potřebný k jejich změknutí varem. Některé potraviny prostě potřebují čas, a vy jim ho takhle nenáročnou cestou dáváte.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com