Voskovky jsou jako stvořené pro zimní večery

Voskovky (Hoya) jsou typické svými listy, které vypadají, jako by byly povoskované, ale i nádhernými, drobnými kvítky a až omamnou vůní. Zároveň dovedou úžasně čistit vzduch od škodlivin, konkrétně od látek typu benzen, trichlorethylen a toluen. Při experimentech se v tomto směru právě voskovky umisťovaly na předních pozicích.

Voskovky sice pochází z Asie, v našich příbytcích se však rychle zabydlely, navíc mají minimální nároky na péči. Stačí jim najít světlé stanoviště a občas zalít. Aby nám voskovky v zimě bohatě vykvetly, vyžadují dostatek slunečního záření, nižší teplotu a omezení zálivky. V obchodech nejčastěji narazíte na popínavý druh Hoya carnosa či převislou Hoya bella.

A proč právě druhy popínavé a převislé? Hoja (Hoya) je rostlinný rod lián, případně rozložitě rostoucích polokeřů až keřů. Tento rod čítá na cca 200 druhů a právě název voskovky je pouze názvem u nás zlidovělým. Nás voskovka navíc patří oprávněně rodu Cerinthe. Vědecké jméno hoya získal rod od britského botanika Roberta Browna, který jej nazval po anglickém pěstiteli jmenujícím se Thomas Hoy.
Rostliny rodu hoja rostou ve volné přírodě v subtropech a tropech Číny, Indie, Pákistánu, Indonésie, Malajsie, Filipín, Tichomořských ostrovů a Austrálie. Rostou zde jako epifyty z dutin stromů či skalních puklin, pokud vyrůstají z hlíny (zeminy), jde o keře či popínavé liány. Některé druhy dokonce vyrůstají z půdy jako keře a když jim odumřou kořeny, stávají se epifytními. U rostlin rodu hoja je dokonce známa symbióza s mravenci.

I vzhled druhů rodu hoja je velice různorodý. Některé vypadají jako sukulenty, což dokazují právě tučnými listy držícími si mnoho vody, jiné však mají listy tenké a dokonce až průsvitné. Listy mohou být dlouhé od 0,5 do neuvěřitelných 60 cm, některé druhy těchto rostlin produkují latex. Oboupohlavné květy mohou být velké od 5 mm do 7,5 cm, vždy jsou pětičetné, přičemž jich vyrůstá až padesát i více z úžlabních i terminálních okolíků. Květy mohou mít barvu bílou, nažloutlou až žlutou, růžovou, fialovou, červenou, červenohnědou, hnědou a dokonce i zelenou. Květy produkují mnoho nektaru, proto jsou hojně opylovány hmyzem, navíc až omamně voní, proto zřejmě nebudete chtít s těmito rostlinami spát v jedné místnosti. Plodem je podlouhlý měchýřek s vejčitými, chlupatými semeny.
Rostliny rodu hoja jsou dlouhověké, pnoucí druhy vysazujeme ke konstrukcím, převislé jsou ideální v závěsných košících. Kromě již zmíněných druhů Hoya carnosaHoya bella můžeme též pěstovat druhy Hoya australis, Hoya lanceolata, Hoya multiflora, Hoya cordata, Hoya lacunosaHoya linearis.

Zvláštností tohoto rodu je též převrácený denní režim. Rostliny voní především v noci, jelikož ve svém původním prostředí lákají noční opylovače, načež se přizpůsobily jejich biologickému rytmu. Přes den tedy tyto rostliny odpočívají a vonný nektar produkují v noci.

V obchodech určitě nehledejte tyto „voskovky“ podle názvu voskovka, přinesete si totiž domů nejspíše zcela jiný rostlinný rod (Cerinthe z čeledi brutnákovitých, případně begonii, která se též nazývá „ledovka“).

Na půdu a hnojení nemá rod hoja zvláštní nároky (běžný propustný substrát pro pokojové rostliny), není též při správné péči příliš napadán škůdci a chorobami. V zimě hnojíme jednou za měsíc a zálivku opakujeme klidně až po zaschnutí substrátu. Odmění se nám bohatými květenstvími.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, wikipedia.org