Vyplatí se vytápět dřevem?

Ceny palivového dřeva a pelet

Cena palivového dřeva je limitována jeho kvalitou, úpravou a nakupovaným množstvím. Její nárůst, který za poslední dobu zaznamenali majitelé dřevozplynujících kotlů a zároveň občasný nedostatek suroviny na trhu jsou způsobené jednoduchou rovnicí. Těžařské firmy diktují ceny suroviny (smluvně je mezi těžaři a Státními lesy ČR stanovena kvóta určující, že pětina celkového objemu dřeva musí být nabídnuta na veřejné burze, kde ho mohou získat i menší pily, nelze však jakkoli zasáhnout do určení cen) a zde je klíč právě ke zvýšení cen. Na to pak doplácejí menší pily, snižují stavy zaměstnanců a objem výroby. V mnohých lokalitách si však problém s nedostatkem či cenou palivového dřeva řeší lidé sami - dohodou s vlastníkem lesa. Za dohodnutých podmínek včetně ceny vytěží stromy určené k pokácení a prostor uklidí. Sami si pak dřevo zpracují a nechají schnout. Tímto způsobem lze dosáhnout nejnižší možné ceny za palivové dřevo, pracnost je však značná a navíc vyžaduje osobu zkušenou a zručnou v práci s motorovou pilou a zajištěnou dopravu (traktor s valníkem, nákladní vůz, …). Za tunu palivového dřeva získaného samotěžbou zaplatíte pouze cca 100,- Kč (měkké) a cca 200,- Kč (tvrdé).

Aktuální tržní cena dřeva nakonec samozřejmě ovlivňuje i cenu dřevních pelet či dřevních briket, kde je však dalším faktorem také energetická náročnost výroby. V případě pelet je to ale se zdražováním ještě jinak. Cenu pelet tlačí nahoru spoluspalování s uhlím v kondenzačních elektrárnách a snížení poptávky po kotlích na pelety po pozastavení dotačního programu Zelená úsporám. Na to pak doplácí drobný vlastník kotle na pelety. Situace je ještě o to paradoxnější, že bylo toto palivo dlouhodobě propagováno a mnoho lidí dokonce změnilo v rámci programu Zelená úsporám (nyní jsou již pouze vyplácené dotace již schválených žádostí) způsob vytápění právě na kotle na biomasu, konkrétně pelety. Nyní mohou leda trnout, kde se ceny tohoto paliva zastaví, i když odborníci tvrdí, že by ceny letos již neměly překročit 6.000,- Kč za tunu.

Orientační ceny palivového dřeva a pelet

• Průměrná cena palivového dřeva: cca 2.500,- až 3.000,- Kč/1 tuna včetně DPH
• Kvalitní české dřevní pelety ze smrkového dřeva (vyplatí se pořizovat certifikované, i když jsou ty necertifikované levnější o cca 1.000,- Kč za tunu): cca 5.700,- až 6.000,- Kč /1 tuna včetně DPH
• Kvalitní české dřevní brikety (vyplatí se pořizovat certifikované): cca 5.000,- Kč /1 tuna včetně DPH

• Tvrdé palivové dřevo listnatých stromů (buk, dub, bříza, javor, jasan): cca 1.000,- až 1.200,- Kč/prms včetně DPH
• Měkké palivové dřevo jehličnatých stromů (smrk, borovice, modřín): cca 800,- až 900,- Kč/prms včetně DPH
• Palivové dřevo listnatých a jehličnatých stromů - zbytky z výroby: 250 - 450,- Kč/prms (podle podílu zdravého dřeva) včetně DPH

1 prms = 1 sypaný prostorový metr (polena sypaná do krychle 1x1x1 m)
1 prm = 1 prostorový rovnaný metr (polena rovnaná do krychle 1x1x1 m)

Z výše uvedených údajů je patrné, že velkou roli v ceně palivového dřeva hraje tvrdost. Dřevo je podle tvrdosti děleno na třídy: 1. třída - velmi měkké (smrk, borovice, vrba, topol); 2. třída - měkké (modřín, bříza, olše, vrba jíva); 3. třída - středně tvrdé (platan, kaštan, líska); 4. třída – tvrdé (dub, buk, jasan, habr); 5. třída - velmi tvrdé (dub pýřitý).

Co je palivové dřevo

Dřevo je původem organická hmota složení celulóza (až 50%), hemicelulózy a lignin (obě 20 až 30%), pryskyřice (její vyšší obsah znamená vyšší výhřevnost), alkaloidy (např. betulin v březovém dřevě zvyšuje zápalnost), anorganické látky (u tuzemských dřevin méně jak 1%) a voda v množství podle doby, místa a způsobu schnutí (v optimálním zastoupení je klíčová pro kvalitu hoření dřeva). Podíl hniloby palivového dřeva je 5 až 20%. Tvrdé dřevo vytvoří stabilní a dlouhotrvající žár, měkké dřevo je vhodné k zapalování v kotlích, kamnech a krbech a rychlému vyhřátí vytápěného prostoru.

Co jsou pelety

Pelety jsou granulát rostlinného původu. Granulace probíhá za vysokého tlaku a bez dalších přídavných směsí či pojiv. Běžná kamna a kotle na dřevní pelety jsou určené ke spalování pelet o průměru 4 nebo 6 mm z dřevního odpadu borovicového a smrkového dřeva. Kvalitnější jsou pelety světlé, bez příměsí kůry. Čím světlejší, tím lépe. Obecně platí, že výhřevnost pelet je dána obsahem příměsí. Kůra se v peletách vyskytuje, pokud je surovina odebrána z pil zpracovávajících kulatinu. Výhřevnost pelet je 17 až 18,5 MJ/kg; váha/objem: 850 kg/m³; vlhkost maximálně 10%. 90% české produkce pelet je určeno k exportu. Pelety se doporučuje kupovat v létě, kdy je jejich cena vždy nejnižší, cenu ovlivňuje i nabídka a poptávka v konkrétním období. Kvalitní pelety jsou certifikovány podle jedné z pěti českých, německých či rakouských norem.

Co jsou dřevěné brikety

Stejně jako pelety se i dřevěné brikety vyrábí z odpadních surovin dřevovýroby. Nejčastěji z dřevěných pilin či hoblin, případně i drcené kůry. Opět platí, že větší výhřevnost mají brikety bez příměsí kůry. Odpad z dřevovýroby se při likvidaci běžně platí, zatímco v případě výroby briket se stává cennou surovinou. Výhodou tohoto paliva je stejně jako v případě pelet nízké množství popela, který je navíc možné kompostovat. Dřevěné brikety se navíc hodí do kotlů na dřevo, ideálně dřevozplynujících, ale i kotlů na uhlí, kamen, krbů a krbových vložek.

Moderní kotle na dřevo, dřevěné brikety a pelety

Spalováním dřeva se do ovzduší dostává pouze takové množství CO₂, které strom za svého života pohltil z atmosféry. Mylná by byla představa, že kotle na dřevo fungují za jakýchkoli okolností. Naopak jsou závislé na elektrické energii - oběhové čerpadlo, spalinový ventilátor, řídící jednotka. Na elektřině jsou nezávislá pouze kamna a krby bez krbové vložky. Problémem je vytápění moderních domů s nízkou spotřebou tepla. Je potíž sehnat kotel s dostatečně nízkým výkonem (cca 10 kW), přebytek tepla z výkonnějších kotlů je proto ukládán do akumulačních nádrží. Vhodnějším řešením se proto často jeví interiérová krbová kamna s teplovodní krbovou vložkou, i zde však potřebujeme akumulační nádrž v technické místnosti o objemu alespoň cca 1000 litrů. Investice do kotle či kamen pak mohou v součtu přesáhnout 100 tisíc korun. Akumulační nádrž však zvyšuje komfort a snižuje spotřebu paliva. Topný systém si bere z nádrže teplo vždy podle konkrétní potřeby. Ráno pak nemusíme roztápět studený kotel před odchodem z domu.

Velmi praktické je právě vytápění peletami, respektive minimálně pracné. Kotel si pelety přikládá sám ze zásobníku a výkon automaticky reguluje. Stačí na podzim kotel zapnout a na jaře vypnout. Pouze cca jednou týdně vynášíme popel a podle potřeby doplňujeme pelety do zásobníku. Kotel na pelety však stojí i třikrát více jak kotel na palivové dřevo a brikety. Výrazně vyšší je i cena samotných pelet (viz. výše), pořád je však takové teplo cca o 1/3 levnější než při vytápění zemním plynem. Nadstandardem pak může být spirálový dopravník peletek, dopravující palivo z úložného prostoru až přímo do kotle. Sklad musí být dostatečně velký a suchý.

Elektrárna na pelety – skutečný luxus

Jde o zařízení velikosti mrazáku, které vyrobí cca 10 kW tepla a 3 kW elektrického výkonu. A to stačí pro potřeby jakéhokoli běžného rodinného domu. Generátor elektřiny je poháněný Strilingovým motorem, kde probíhá spalování vně válce, ve kterém je helium, roztahující se působením tepla. Tato elektrárna, která dům zároveň vytápí, však stojí cca 1.000.000 korun, čili jde stále o drahý luxus a technologickou lahůdku.