Zahrada - zrcadlo vkusu svého majitele Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek Úroveň zahradní tvorby v současném Česku se dá připodobnit úrovni současné stavební architektury. V záplavě nevkusu a patosu satelitních městeček vznikajících v devadesátých létech minulého století se pomaloučku začínají objevovat inteligentní, nadčasové stavby. Stejně je tomu i se zahradní tvorbou-éra zahrad, jež na jedné straně byly projektovány jak podle šablony, kde základním ´estetickým prvkem ´ byl živý plot ze zeravů (thuja sp.), na druhé straně ´projektanti´ exhibovali používáním nadbytečného množství druhů a kultivarů a tvořili jakési arboreta u pseudobarokních podnikatelských domů, začíná být na ústupu.

Dnešní generace mladých lidí by řekla: this is out, eso esta posado de moda, outre chic, ausserhalb geschmack… Čím dál častěji se objevují zahrady, projektované s citem ke svému okolí, s citem ke stavbě, kterou obklopují, zahrady vyjadřující charakter svých majitelů. Mladí zahradní architekti a projektanti se naučili používat nové materiály, pracují s větší škálou rostlinných druhů, tvoří přírodní, jednoduché a krásné zahrady. Již se začíná projevovat vliv trendů ze zahraničí. Mladí lidé více cestují, jezdí na stáže a pracovní pobyty po celém světě a obohacují zahradnický obor v Česku.

Základem pro kvalitní vypracování projektu zahrady je práce s klientem - majitelem budoucí zahrady. Ideálním klientem, je klient vzdělaný, který ví co chce, dokáže specifikovat svoje požadavky, je vnímavý a přístupný k názorům zahradního projektanta. Je schopný se učit, naslouchat, nebýt příliš direktivní. V určité fázi projektu je ochoten upustit pomyslné opratě, v jiné fázi tytéž opratě přitáhnout.

Zahradní tvorba je u nás bohužel stále velmi často podhodnocená. Na rozdíl od většiny kulturně vyspělých států Evropy je v Česku zahradní projektant, zahradník, stále jen tím zelinářem, respektive zemědělcem, který se 'hrabe v půdě' a nedosahuje zdaleka kvalit stavebního projektanta či řemeslníka. Tento názor bohužel není vzácný ani u odborné veřejnosti. Stavební profese v mnoha případech nemají zájem příliš spolupracovat se zahradníky, často při realizacích dochází k vzájemným třecím plochám, které stavba nemá chuť řešit.
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
Co pokazí stavba, tak už ti zahradníci nějak vyřeší (často špatně vytyčené výšky terénu, chybějící svody, trativody, izolace domu, neexistující jímky na dešťovou vodu a podobně). Ze strany klientů často dochází k situacím, kdy se finančně doslova zruinují při stavbě domu a na dotvoření zahrady nemají finanční prostředky. Cožpak si to nedovedou předem spočítat, nebo se zahradou vlastně vůbec nepočítají?

Když si pořizujeme automobil, zapomeneme také na výbavu interiéru? Při koupi domácího mazlíčka snad zapomeneme na koupi boudy či terária? Samozřejmě že ne, tak proč je tomu tak u domu se zahradou? Proč jsme se stále nenaučili vše řešit komplexně?

Priority klientů jsou často zrůdně nevyvážené, častým přáním je maximální komfort při zpracování domu, kde nesmí chybět nejdražší materiály, výřivky, plazmové televize, hi-tech hudební soupravy. Proč se tedy okolí domu často řeší laciným drátěným oplocením s nataženou zelenou síťovinou, bambusovou rohoží či jiným hrůzným materiálem zabraňujícím pohledům od sousedů, nekvalitně vysetým trávníkem, řadou zeravů (nejlépe kolem celého pozemku), jedním stříbrným smrkem v ploše a vjezdem do garáže z levných zatravňovacích dlaždic?

Celých 40 let vlády komunistů v naší zemi byli lidé zvyklí si stavět domy z nakradeného materiálu sami, za pomoci sousedů a širší rodiny, nepodobně to bylo s tvorbou zahrad, lidé si je tvořili sami pomocí různých receptářů a pochybných rad, materiál si vyrýpli v lesích nebo levně nakoupili na trhu.
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
Zahrady často vypadaly v lepším případě jako malé farmy na ovoce a zeleninu pro samozásobení svých majitelů - měly až na výjimky pouze hospodářskou funkci, v horším případě jako autodílna či sklad šrotu pod širým nebem. Je proto pochopitelné, že takto zajeté vnímání tvorby zahrad se boří pomalu.

Dvacet let po pádu komunismu se lidé učí svěřovat povětšinou architekturu a stavbu svých domů již do rukou povolaných profesionálů a začínají se stejným způsobem dívat i na tvorbu zahrad. S radostí cítíme přílet prvních vlaštovek. Klienti se stávají citlivějšími a vnímavějšími ke svému okolí a jsou velmi pozitivně tvární.

Začínají se ptát, odkud je použité zboží, zjišťují si kvalitu rostlin, diskutují prostor a uspořádání zahrady, řeší spolu se zahradním architektem a projektantem zahradu, a věc donedávna nevídaná - začínají k zahradníkům přistupovat s respektem.

S každou novou krásnou zahradou se naše společnost polehoučku vrací ke svým předválečným tradicím, kdy jsme patřili k zemím s nejkvalitnější zahradní tvorbou v Evropě. Vždyť taková jména jako Váslav Skalník, František Thomayer, Jan Kotěra, vzbuzují uznání a respekt dodnes. Věřme, že kulturní vyspělost naší společnosti se začíná sunout zpět nahoru. Že se lidé zase začnou obklopovat krásným prostředím, tedy i krásnými zahradami a domy.

Autoři: Ing. David Horák a Mgr.Miloš Č. Milfait - LandART atelier s.r.o.
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
Foto: LandART atelier
LandART atelier s.r.o. Poslat poptávku