Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody

Světový fond na ochranu přírody je dnes vlastně největší světová environmentální organizace, jejíž kořeny spadají do 50. let minulého století, a která byla založena v roce 1961 ve švýcarském Morges. Za svůj hlavní nástroj pro dosažení pozitivní změny považuje spolupráci a snaží se proto propojovat lidi, vědce, firmy, vlády a občanský sektor. Proč? Kvůli ochraně přírody, která má podle nestorů i současných zástupců fondu začínat u každého z nás.

Fond se zabývá ochranou lesů a pralesů, oceánů, vody, krajiny, divoké přírody i potravin. V současnosti pracuje po celém světě na více jak 3000 projektech na ochranu přírody. Podle prezentovaných dat vynakládá ze získaných finančních prostředků do projektů na ochranu přírody 83 %. Na získávání samotné finanční podpory pak 9 % a na provozní náklady 8 %. Působí přitom ve více jak 100 zemích světa, ke kterým se nyní připojuje i Česko. Cílem fondu bylo od jeho založení v roce 1961 financování ochrany přírody. Skupina vědců a ochránců přírody se tehdy spojila, aby zachovali rozmanitost života na Zemi.

Ne náhodou informujeme o fondu právě nyní, jelikož právě tuto sobotu (17. ledna 2026) vstoupila v platnost smlouva, která poprvé v dějinách dává světu nástroje k ochraně volného moře, což znamená dvou třetin oceánů. Začíná nová éra v ochraně a využívání oceánů, právě dnes totiž uplynula lhůta 120 dní od chvíle, kdy historickou Globální dohodu o oceánech ratifikovalo potřebných 60 světových států.

WWF je vlastně největší ekologická organizace na planetě, fond se sílou pandy. Za jeho založením přitom stojí i Čechoslovák. Jak to celé vzniklo? Přírodovědci a jiní odborníci orientovaní na ochranu přírody si v 50. letech 20. století začali všímat, že populace divokých zvířat jim mizí před očima spolu s jejich přírodními stanovišti. Britský biolog Julian Huxley (ano, bratr tehdy o dost slavnějšího spisovatele Aldouse Huxleye) tehdy sledoval mizení africké přírody při své misi pro UNESCO. A začal na tento stav upozorňovat v novinách The Observer. Znepokojený čtenář (shodou okolností s československými kořeny, emigrant Viktor Stolan) přišel s revolučním nápadem, který vyústil až ve vznik největší environmentální organizace na světě.

Biolog Julian Huxley, uznávaný vědec, spoluzakladatel Organizace spojených národů a první generální ředitel UNESCO, měl vliv v odborných i politických kruzích. Reagující čtenář Viktor Stolan, tehdy již naturalizovaný Brit a provozovatel hotelu, napsal Huxleymu dopis, v němž na něj naléhal, že o tak strašlivé situaci nestačí jen psát. Že je třeba něco dělat. A právě Stolan navrhl založení mezinárodního fondu, který by získával finanční prostředky pro ochranu přírody. Dopis nenechal kromě Huxleye chladnými například Maxe Nicholsona, Guy Mountforta a Petera Scotta. Nápad začala skupina odborníků rozvíjet a 29. dubna 1961 se setkali ve Švýcarsku městečku Morges k podepsání společného manifestu. Oficiálně tak založili organizaci, která se stala celosvětovým symbolem ochrany divoké přírody. V nemalé míře také pomohlo logo s pandou. Jediný, kdo mohl cítit jistou trpkost, byl právě Stolan, který nebyl do vybrané společnosti vůbec přijat. Prý snad kvůli tomu, že byl jenom hoteliér a fantasta. To ale přírodě neuškodilo.

První kancelář WWF byla založena právě ve švýcarském Morges. Stalo se to 11. září 1961, následovala pobočka ve Velké Británii. Organizace se na začátku jmenovala World Wildlife Fund (Světový fond pro divočinu) a zaměřovala se v prvních letech pouze na divokou přírodu. Prvním ředitelem fondu se stal ornitolog, malíř a sportovec Peter Scott, jediný syn světoznámého polárníka.

Logo WWF, tedy černobílá panda, se stalo jedním z nejznámějších symbolů ochrany přírody na světě. Vytvořil je Scott podle tehdejší hvězdy londýnské zoo, pandy Chi Chi. Nejenže panda byla již tehdy ikonickým ohroženým druhem a její podoba měla silnou vizuální přitažlivost, jednoduché černobílé logo bylo navíc v tisku velice levné. Fond přitom nechtěl od samého začátku zbytečně utrácet peníze za cokoli, co přímo nesouvisí s ochranou přírody. Tedy ani za reklamu a drahé barevné tisky.

WWF se nakonec rozrostla do mezinárodní sítě s pobočkami ve více jak 100 zemích a přibližně pěti miliony podporovatelů financujících projekty na ochranu biodiverzity, snižování znečištění, udržitelné využívání přírodních zdrojů, vodních ekosystémů a lesů. A dnes i hledání klimatických řešení. Panda má rozhodně sílu a nyní se začala starat i o českou přírodu.

Letos založená pobočka WWF v Česku se hned začala věnovat ochraně české přírody. Zapojila se do vysazování desítek tisíc malých pstruhů a lososů do severočeských řek, obnovy Adolfovského potoka v Krušných horách a do spolupráce s českými zemědělci na vytváření krajiny odolné vůči povodním a suchu.

• Záchrana pandy velké před vyhynutím. Druh se v Číně posunul z kategorie „kriticky ohrožený“ na „ohrožený“.
• Vznik a rozvoj globální sítě chráněných území. WWF pomohl vytvořit nebo rozšířit tisíce chráněných oblastí na pevnině i v oceánech po celém světě.
• Záchrana velryb. WWF se účastnil mezinárodní kampaně, která vedla k moratoriu na komerční lov velryb v roce 1986. Nyní mapuje migrační trasy kytovců a navrhuje a prosazuje vytváření velrybích rezervací.
• Certifikace FSC – udržitelné lesnictví. Spoluzaložení systému FSC pomohlo změnit způsob hospodaření v milionech hektarů lesů po celém světě.
• Certifikace MSC – udržitelný rybolov. WWF stál u vzniku MSC, který dnes patří k nejuznávanějším standardům pro odpovědný rybolov.
• Living Planet Report. WWF se podílí na jedné z nejcitovanějších globálních studií o stavu biodiverzity, která zásadně ovlivňuje politiku i veřejnou debatu.
• Ochrana Karpat – Green Heart of Europe. Jde o dlouhodobý přeshraniční projekt, který chrání jeden z posledních velkých přírodních regionů Evropy a propojuje ochranu přírody s místními lidmi.
• Globální iniciativa Hodina Země. Z původně symbolické akce vzniklo největší environmentální hnutí na světě, které každoročně zapojuje stovky milionů lidí.
• Ochrana vodních zdrojů a velkých řek. WWF se významně podílí na ochraně a obnově řek, mokřadů a povodí (např. Mekong, Amazonie, povodí Dunaje).
• Prosazení ochrany 30 % planety do roku 2030. WWF patří k hlavním aktérům, kteří prosadili globální cíl chránit alespoň 30 % pevniny a oceánů.

Ředitelkou WWF Česko se stala Lenka Fryčová, tiskovým mluvčím Lukáš Hrábek.

Zdroj: WWF, medium.seznam.cz, feedit.cz