Zájem o fotovoltaické panely se vrací

Proč roste zájem domácností a jiných menších subjektů o fotovoltaiku

Vznikání dalších „solárních parků“ namísto úrodné půdy bylo razantně zastaveno legislativní cestou. A výroba elektřiny zamířila na střechy a obvodové stěny budov. Nebývalý zájem o takové instalace přineslo razantní snížení cen fotovoltaických systémů, záruka pevných výkupních cen či zeleného bonusu pro tyto instalace do výkonu 30 kWp, uvolnění kapacity sítí od větších distributorů a také počasí, které v uplynulých měsících vyhovovalo stavebním pracím.

Obzvláště cena fotovoltaických systémů je pak hlavním kritériem. Ještě před několika lety stál každý instalovaný kilowatt cca 130.000 korun, zatímco dnes je to 40.000 až 50.000 korun. Návratnost investice se tak zkracuje na cca 10 let.

Suma sumárum už neláká elektřina ze slunečního záření solární spekulanty, ale nejvíce domácnosti. Celkem byly letos již připojené instalace o celkovém výkonu 6 MW a na schválení čeká dalších 15.000 žádostí. Fotovoltaické instalace tedy již nejsou prováděny kvůli zisku, ale kvůli úspoře s vizí stále rostoucí ceny elektřiny.

Navíc se objevují první případy lidí, kteří se zcela odpojili od veřejné distribuční energetické sítě a elektřinu získávají pouze ze slunce. Má to sice svá omezení, jelikož skladování elektrické energie je velmi drahé a proto není možná větší spotřeba elektřiny v době, kdy není fotovoltaickými panely vyráběna. Uživatel proto musí změnit své návyky.

Zelený bonus a pevná výkupní cena

Trh s fotovoltaickými systémy byl po legislativním zásahu zcela překopán. Nové fotovoltaické systémy se budou realizovat už jen instalované na objektech, především pak střechách domů. Formou zeleného bonusu (příplatku k tržní ceně elektřiny) či pevnou výkupní cenou jsou nyní podporované již jen instalace do celkového výkonu 30 kWp. Navíc pouze v případě, že jsou fotovoltaické panely umístěné pouze na střešní konstrukci či obvodovém zdivu jedné budovy (případně i jiné konstrukci této budovy), která je spojena se zemí pevnými základy a je evidována v katastru nemovitostí. Výjimku představují pouze malé ostrovní systémy.

Jakékoli jiné instalace, které byly zprovozněné po 1. březnu 2011, už nejsou jakkoli podporované. V praxi to pak znamená, že investice do nich je nenávratná. Pro rok 2012 je zelený bonus stanoven pro instalace do 30 kWp ve výši 5,08,- Kč a výkupní cena ve výši 6,16,- Kč. Přičemž sazba odvodu ze základu odvodu je při hrazení formou výkupní ceny 26% a formou zeleného bonusu 28%.

Nárok na zelený bonus od provozovatele regionální distribuční sítě vznikne výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud se rozhodne zvolit režim podpory výroby elektřiny ve formě zelených bonusů a navíc prodá vyrobenou elektřinu konečnému zákazníkovi, kterým může být i on sám, nebo obchodníkovi, a to za tržní cenu. Zelený bonus je vždy inkasován po předložení „měsíčního výkazu o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů.“

Výhled do budoucna

S poklesem cen fotovoltaických systémů se předpokládá, že přijde časem i stop stav podpůrným opatřením pro drobné výrobce elektřiny - zeleným bonusům a pevným výkupním cenám. Záleží však samozřejmě na legislativě, respektive přístupu státu k problematice a na energetických společnostech. Například v slunnějších oblastech mají zájemci o menší instalace fotovoltaiky stále potíže - na jižní Moravě a v jižních Čechách.

V současnosti u nás bylo k červnu 2012 instalováno přes 13.700 fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu přes 1.900 MWe.

Legislativní povinnosti drobného výrobce elektřiny

První z povinností je povinnost ohlašovací. Instalace fotovoltaické elektrárny na stavbu či budovu, nebo do ní, je chápána jako změna dokončené stavby, respektive stavební úprava dokončené stavby. Podle § 81 odst. 3 písm. a) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. sice tento typ stavební úpravy nevyžaduje rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas, povolení fotovoltaického systému na budově je však posuzováno podle konkrétních navržených stavebních úprav. V praxi tedy lze aplikovat § 103 odst. 1 písm. b) bod 2 nebo § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona, kdy provedení fotovoltaické elektrárny nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, nebo § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, kdy je naopak vyžadováno ohlášení stavební úpravy. V prvém případě pak není vyžadován ani kolaudační souhlas, v druhém případě je po ohlášení a provedení instalace kolaudačního souhlasu třeba. Podle § 122 odst. 1 stavebního zákona navíc vyžaduje kolaudační souhlas stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit.

A nezapomeňte, že stavba či zařízení sloužící k výrobě elektrické energie ze slunečního záření jako obnovitelného zdroje je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bodu 20 energetického zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění (zákon č. 314/2009 Sb.) výrobnou elektřiny. A výroba elektřiny je podnikáním podle § 3 odst. 1 energetického zákona.

Kam můžeme fotovoltaické systémy instalovat

Nejčastější instalace jsou na šikmých a plochých střechách budov, případně na fasádách. Další možností je instalace na předsazené fasády či transparentní a semitransparentní střechy. Instalovat můžeme klasické krystalické panely nebo tenkovrstvé fotovoltaické systémy. Tenkovrstvé technologie umožňují průhlednost 10 až 20%. Dosud používané architektonické prvky k instalaci fotovoltaiky (střechy a vnější stěny) tak mohou být nahrazeny třeba prosklenými markýzami a jinou vnější stínící technikou. Fotovoltaické systémy nové generace pak můžeme instalovat i na svislé plochy a prakticky na jakoukoli světovou stranu (běžné krystalické panely musí být orientovány na jih), přičemž vytvoříme velmi zajímavé fasádní a další systémy.

Zdroje: www.idnes.cz, www.asb-portal.cz

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com