V Kyselově u Vyšší ho Brodu na jihu Čech, tedy jen malý kousek od lipenské přehrady, které se také říká „české moře“, vyrostl plně soběstačný dům. Názorů na soběstačné domy je přitom mnoho. Jedni například říkají, že když se sejde rozumný architekt s rozumným investorem, stanoví si na začátku podmínku minimalizace technologií. Proč? Protože mnoho technologií, to znamená vysoké vstupní náklady, vysoké nároky na údržbu a servis a také rychlé zastarávání technologií. Životnost budov je rozhodně o dost vyšší než životnost techniky. Ta se vyvíjí bouřlivě rychle. Navíc je otázkou, nakolik zatěžuje právě vývoj a výroba technologií přírodu. Na druhou stranu se ale k problematice někdo postaví úplně opačně a rovnou si nechá postavit plně soběstačný dům. Se všemi přednostmi i riziky. A přesně to udělal investor Pavel Podruh, mladý člověk, který se rozhodl na soběstačnost vsadit. Ovšem technologie minimalizoval na nezbytné funkční minimum, přitom v rámci ostrovního systému.
Žít v symbióze s přírodou
Český soběstačný dům má vlastně vcelku jednoduchou filosofii, snaží se žít v symbióze s přírodou. Jak to dělá? Vyrábí veškerou potřebnou elektrickou energii ze slunečního záření, topí biomasou, zachycuje maximum dešťové vody a po přečištění ji pak využívá ve sprše a splachuje s ní. Nezbavuje se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom je vybudován tak, aby se v něm zdravě dýchalo a žilo. Zní to jednoduše. Co všechno za tím ale stojí? Na prvním místě byla návštěva Mexika. Proč? Jednoduše si zde pozdější investor Českého soběstačného domu dobíjel svůj mobil ze solárního panelu umístěného na chatrči. A něco mu při tom došlo.
)
)
Dům, který se nechlubí, ale ukazuje cestu
Koncept Českého soběstačného domu vznikal 4 roky a dům byl nakonec postaven v místě, kam nevedou žádné inženýrské sítě. Z civilizačního hlediska opuštěný ostrov, i když jde ve skutečnosti o pozemek ve svahu, ze kterého je to do nejbližší civilizace jenom kousek. Do projektu se přitom zapojilo přibližně 40 odborníků a nadšenců z akademické i soukromé sféry. A veškerou technickou dokumentaci dnes autoři poskytují veřejnosti k neomezené inspiraci a replikaci. Součástí projektu se také stala od roku 2016 celostátní studentská technologicko-architektonická soutěž, které se již zúčastnilo více jak 3 tisíce vysokoškoláků.
Pokud jste již někdy slyšeli o takzvaná celostní medicíně, Český soběstačný dům je výsledkem celistvého přístupu ke stavbám rodinných domů. tedy vlastně jde o její obdobu ve stavebnictví. A to právě v době, kdy se energetická soběstačnost stává důležitou výzvou. Jak je tedy český soběstačný dům řešen? Maximalizuje hospodárnost se všemi zdroji, především pak s elektrickou energií a vodou. Zároveň pomáhá snižovat uhlíkovou stopu, emise a zvyšovat poměr obnovitelných zdrojů v energetickém mixu v rámci celé ČR. Ukazuje totiž cestu.
)
Sdílení technických principů, myšlenek, zkušeností a nápadů
Autorům projektu šlo především o sdílení technických principů, myšlenek, zkušeností a nápadů do takové míry, aby byly použitelné při rekonstrukcích i výstavbách novostaveb. Zapojením studentů byl pro změnu sledován záměr vychovat generaci architektů, stavařů a technologů s udržitelností „v krvi“. To znamená s konkrétními zkušenostmi, nejen s vizemi, idejemi a nadšením. Pokud má něco fungovat, nelze to jenom vymýšlet na papíře, musí se to skutečně postavit.
Ostrovní dům se vším všudy, jako chatrč v Mexiku
Český soběstačný dům tedy patří mezi takzvané ostrovní domy (off-grid), které nejsou připojeny na vodu, elektřinu a kanalizaci. Volba jednotlivých technologií se řídila především podle spotřeby elektrické energie, která je u domu nezávislého na inženýrských sítích klíčová. Jediným zdrojem energie je fotovoltaická elektrárna o výkonu 15 kWp, která byla doplněna extrémně trvanlivým a kvalitním lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm GWL s kapacitou 22 kWh. Bateriové úložiště i celý energetický systém by přitom měli být schopni servisovat i místní elektrikář, součástí systému jsou totiž běžně dostupné komponenty. Dům navíc funguje jenom s drobnými prvky takzvané chytré domácnosti.
Standardní fotovoltaické panely jsou osazené na jižní části sedlové střechy v klasické dvouplášťové skladbě s provětrávanou mezerou. Nahrazují tedy střešní krytinu. Severní část střechy je pro změnu pokryta černými keramickými taškami, aby střecha vypadala z dálky jako jednotný celek.
)
Úspory tepla i vody, levné vytápění
Dům má obdélníkový půdorys a celkem 102 m2 obytné plochy (přízemí a podkroví dohromady). Kvůli životnosti a nízké ekologické stopě se autoři rozhodli pro celokeramickou variantu stavby. Zvolené broušené cihly jsou vyplněné izolační vatou. Stavební otvory byly vyplněné dřevohliníkovými okny s izolačními trojskly. A únikům tepla brání také kromě izolované fasády izolace základů, podhledů, podkroví a podlah. Celková tepelná ztráta domu by tak měla činit pouhých cca 6,5 kW (dle normy v lokalitě při -18 °C).
Spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku snižuje zadržování dešťové vody v podzemní nádrži o objemu 16 m3. Ta má nahradit zhruba polovinu spotřeby pitné vody v porovnání s běžným domem. Samozřejmě ale není tato voda určena k pití. Po přečištění je vhodná pro závlahu zahrady, splachování, praní a sprchování. Při nedostatku vody pak systém přepne na pitnou vodu z vrtu, přebytek dešťové vody se naopak shromažďuje ve venkovním jezírku. K čištění odpadních vod slouží biologická čistírna, načež se voda vsákne na pozemku. Tak se koloběh vody uzavírá.
Vytápění a ohřev teplé užitkové vody zajišťuje kotel na pelety o výkonu 8 kW. Podle potřeby ho pak dobíjí baterie díky instalovanému Stirlingovu motoru, který umí přeměnit teplo na elektrickou energii. V období dostatečného slunečního svitu ohřívá vodu elektrická energie ze solárních panelů.
)
Prakticky bezúdržbový ostrovní dům
Pozemek, na kterém dům stojí, má rozlohu 4000 m2 a nachází se v blízkosti Hodslavského potoka poblíž lyžařského areálu Kramolín u Lipna nad Vltavou. V okolí je mnoho zaniklých zemědělských usedlostí, pár roztroušených domků, louka a les. Ročně dům spotřebuje cca 700 kg pelet určených k vytápění (cca 15 tisíc Kč) a jednou za 3 roky je třeba vyvézt kal z čistírny odpadních vod. Jinak je dům prakticky bezúdržbový.
)
I přes výše uvedené parametry si autoři projektu nemyslí, že vymysleli a vytvořili nějaký samospásný ideál. Pouze jsou přesvědčeni, že udělali to nejlepší, co společně v týmu dokázali vymyslet a realizovat. S vypětím všech fyzických i finančních sil. Největším problémem přitom byla legislativa a administrativa přípravy stavby. České stavebnictví a právní systém prostě nejsou na takové projekty ideálně nastavené. Muselo se bojovat. A zkušenosti z provozu? Podle investora dům funguje od začátku bez problémů, tedy bez potřeby větší údržby a drahého servisování. Propočty pro výrobu energie a její spotřebu se ale míjí s realitou. Dům si celoročně vyrobí více elektřiny, než bylo očekáváno (obzvláště za nepříznivého počasí), naopak je spotřeba (elektřiny, vody i vytápění) oproti očekávání menší.
)
Díky projektu Český soběstačný dům dokonce vzniklo několik nových technologií, například produkt iBatt.energy. Jde o světově první bateriové plug and play úložiště pro domácnosti bez vlastní fotovoltaické elektrárny, které tak získají možnost podílet se na zefektivnění obnovitelných zdrojů v energetice.
A kolik to celé stálo? Celý Český soběstačný dům vyšel na 5,5 milionů korun, z toho 600 tisíc stálo jeho energetické řešení. Vznik domu pomohly financovat stovky jednotlivců a firem. Jde tedy o unikátní, open-source, crowdfunded projekt. Předpokládanou návratnost investice autoři odhadují do 10 let, životnost domu s nutnou údržbou pak na 50 a více let.
)
Český soběstačný dům
- Lokalita: Kyselov, Vyšší Brod
- Realizace: 2021-2022
- Autor: Ing. Arch. Vojtěch Lichý (architektura), Michal Klečka a Tomáš Vocílka (energetika)
- Zhotovitel: Pavel Podruh svépomocí s řemeslníky a dobrovolníky
- Investor: Pavel Podruh spolu s mnoha jednotlivci a firmami
Zdroj: csdum.cz, cc.cz, adapterraawards.cz
