Sdílet
 
Stavební firmy, řemesla

Zaostřeno na novelu stavebního zákona

Datum vydání: 23.08.2017 | autor:

Nový návrh, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, by měl urychlit přípravu staveb a ulehčit život stavebníkům, především pak zmenšit papírování. Přináší však i změny v územním plánování a důležité změny pro obce.

Rozsah a složitost stavebního zákona korespondují s jeho dopadem na nejširší vrstvy obyvatel. Dostává se s ním do kontaktu každý, kdo chce cokoli postavit. Pro stavební zákon je typické a běžné, že kromě jeho samotné novely bývá schválena i řada zákonů souvisejících. A právě současná novela, která nabude platnosti 1. ledna 2018, s sebou přináší změnu dalších 44 souvisejících zákonů. Do 1.1. 2018 je vyřizování povolení staveb zdlouhavé, načež novela by měla ulevit i samotným stavebním úřadům. Stavební řízení by mělo být snadnější, rychlejší a méně stresující.

Konkrétní změny pro stavebníky:

1) Ke stavbě rodinného domu bude místo stavebního povolení nově stačit jednodušší ohlášení stavby, které je dosud možné použít jen pro menší domky zabírající zastavěnou plochu maximálně 150 m2.

2) Novela stavebního zákona též slibuje drobným stavebníkům kratší čekání na úřadech. Sice vyžaduje ohláška stavby i stavební povolení téměř stejné množství dokumentů, u ohlášek staveb ale úřady rozhodují rychleji. Na stavební povolení se často čeká i několik měsíců, ohlášení stavby však musí být vyřízené do 30 dnů. A též správní poplatky jsou nižší.

3) Jednodušší pravidla se chystají i pro zahradní stavby (bazény, skleníky, stavby pro rodinnou rekreaci, …). Ty jsou již dnes v takzvaném volném režimu (nepotřebují žádné povolení od stavebního úřadu), a v něm zůstanou i po novele. Všechny ostatní, buď větší než 40 m2 zastavěné plochy nebo vyšší než 5 m nebo umístěné blíže než 2 m od hranice pozemku, se budou pouze umisťovat. Čili stavebník je bude realizovat na základě územního rozhodnutí, nebo územního souhlasu, a nebude již potřebovat žádné další ohlášení, nebo stavební povolení!

4) Stavebník nebude muset dokládat souhlasy ostatních vlastníků bytových jednotek. Bude-li se žádost týkat nemovité věci rozdělené na jednotky, předloží stavebník pouze souhlas správce, nebo Společenství vlastníků jednotek. O povolení stavby bude tedy rozhodnuto i bez toho, zda jsou mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku nebo stavby vyřešeny soukromoprávní vztahy.

5) Novela umožní provést svépomocí nejen výstavbu všech rodinných domů, ale i realizaci dalších drobných staveb (bazénů, skleníků apod.). Ovšem stavebník bude muset mít nadále řádně provedeny a zdokumentovány všechny zkoušky požadované zákonem pro příslušný druh stavby.

6) Zcela odpadne povinnost hlásit stavebním úřadům stavbu plotu, pokud nebude hraničit s veřejným prostranstvím a nebude vyšší než dva metry. Bude existovat i možnost vynechat pro ohlášení stavby stavební úřad. Stavební úřad takovou stavbu pouze umístí a stavebník si pak může najmout autorizovaného inspektora. Za jeho služby se sice platí, realizace stavby se tím ale může urychlit.

Konkrétní změny v územním plánování:

1) Novela zásadně zkrátí dobu pořizování aktualizací zásad územního rozvoje krajů a změn územních plánů v případě, že nebudou vyžadovány varianty řešení. Tím dojde k úspoře cca 3/4 roku až rok.

2) U liniových staveb bude možné tzv. vybočení z koridoru, pro tyto účely vymezeného v územním plánu, a to v případech, že z objektivních důvodů do něj nebude možné tyto stavby umístit. Tím odpadne nutnost změny územního plánu. Příprava stavby se urychlí cca o 2 roky.

3) Budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum nebo zrušení opatření obecné povahy na 1 rok. Současné 3 roky způsobovaly velkou nestabilitu a nejistotu v území.

4) Dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, kde k nim bude mít přístup každý, bez omezení.

Konkrétní změny pro obce:

1) Územní plán obcí může obsahovat prvky regulačního plánu (ten řeší především technické podrobnosti, jež určují, za jakých podmínek je možno na vymezené ploše stavět). Územní plány má většina obcí, regulační plány však mnoho z nich nemá, zejména menší obce (u nich se vydání regulačního plánu ani nedá předpokládat, jelikož pořízení tohoto druhu dokumentace je časově, odborně a finančně náročné). Územní plán s prvky regulačního plánu může nejen přinést finanční úsporu obecním pokladnám, ale i větší jistotu pro místní stavebníky. V jednom dokumentu totiž naleznou vše potřebné k umístění a provedení právě své stavby. Odpadá riziko dodatečných nedorozumění a regulačních požadavků tam, kde obce mají pouze územní plán.

2) Koncem roku 2022 končí platnost všech územních plánů, které byly pořízeny před rokem 2007. Zde se mnoha obcím naskytne možnost využít výhod pořízení územního plánu s prvky regulačního plánu. Pozor však - obce, které by si do konce roku 2022 nepořídily nový územní plán, se vystavují riziku komplikací při další výstavbě na svém území. V podstatě by se mohly rozvíjet pouze v rámci zastavěného území, resp. tzv. intravilánu, tedy území, které bylo zastavěno do roku 1966.

3) Opatřením obecné povahy se vydávají zásady územního rozvoje (krajská dokumentace), územní plány a regulační plány. V praxi to znamená, že např. proti konkrétnímu územnímu plánu jakékoli obce může podat správní žalobu kterýkoli občan, bez ohledu na to, zda v obci bydlí, či nikoli. Dosavadní tříletá lhůta pro podání správní žaloby dávala stěžovatelům možnost zpochybňování územního plánu obce po dobu i několika let, což je nepříjemné nejen pro obec, ale i pro všechny stavebníky v ní. Nově bylo rozhodnuto o zkrácení této lhůty na jeden rok od okamžiku schválení územně plánovací dokumentace. To by mělo přinést stabilnější prostředí a větší právní jistotu pro starosty i občany nebo firmy, které chtějí v obci stavět. Celkově lze předpokládat, že tyto kroky budou mít i pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu.

4) Cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen ze dvou na čtyři roky. Větší důraz bude kladen na průběžné aktualizace.

5) Bude umožněno využití údajů o území pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud je omezení pouze na územní plánování).

6) Orgány územního plánování budou zodpovídat za koordinaci záměrů, když jako dotčené orgány budou vydávat závazná stanoviska z hlediska souladu záměru s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a dále z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Nově budou totiž v jednom území rozhodovat a stavby umísťovat různé stavební úřady od ministerstev až po stavební úřady v obcích. Území je jen jedno, a proto je nutné zajistit koordinaci záměrů.

7) Podmínkou účinnosti aktualizace, resp. změny územně plánovací dokumentace, bude zveřejnění úplného znění této dokumentace po aktualizaci, resp. změně. Je totiž nutné řešit stav, kdy se po několika změnách stala územně plánovací dokumentace nepřehlednou a bylo velice sporné, podle jakého právního stavu se vlastně rozhoduje.

8) Územní studii bude moci nechat zpracovat (a uhradit) i žadatel/investor, pokud dodrží schválené zadání. Zadání i schválení možnosti využití této územní studie bude však i nadále ponecháno orgánu územního plánování, aby řešení nebylo navrženo na úkor veřejných zájmů.

9) Zavedení společného řízení, které bude představovat spojení územního a stavebního řízení. Výsledkem bude vydání jednoho společného povolení a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (i u staveb speciálních a jiných). Výhodou je tedy oproti dnešnímu stavu pouze jedno odvolání a případně pouze jedna správní žaloba. Příslušným k vedení řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad.

Pro vybrané speciální stavby, stavby pozemních komunikací, bude příslušný k vedení řízení silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, nebo ministerstvo dopravy), pro stavby vodních děl to bude vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo krajský úřad). Pro vybrané energetické stavby bude příslušný pro vedení řízení ministerstvo průmyslu a obchodu. Novela stavebního zákona zachovává i současnou právní úpravu samostatného územního řízení a samostatného stavebního řízení. Investor si bude moci zvolit, zda půjde těmito samostatnými postupy, či zda si požádá o vydání jednoho – povolení.

10) Zavedení společného řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, kdy do společného řízení bude integrován dnes samostatný postup posuzování vlivů na životní prostředí (proces EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Závazné stanovisko příslušného posuzujícího úřadu (krajského úřadu, nebo ministerstva životního prostředí) nebude vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci řízení. Tento postup by měl přispět ke zrychlení a zefektivnění přípravy a realizace staveb.

11) Na stejných principech bude založeno i tzv. územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

Zdroj: mmr.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Zaostřeno na novelu stavebního zákona"

Buďte první a napište komentář k  "Zaostřeno na novelu stavebního zákona"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE