Přemýšlíte nad tím, jak připravit svůj imunitní systém na zátěž sychravého podzimu? Dumáte, o jaké doplňky stravy rozšíříte svůj jídelníček, abyste to ustáli ve zdraví? Není třeba vymýšlet nic nového: o tom, jak blahodárně na posílení odolnost lidského organismus působí šípky, se ví už dobrých 1000 let.
Přesněji – o tom, že šípky působí blahodárně na lidské zdraví, se ví už celá tisíciletí – jen od 11. století to máme písemně. Tehdy byl totiž „plod“ růže poprvé zahrnut anglosaskými herbaristy do lexikonu, a od té doby se na jeho účinnosti nic nezměnilo. Snad jen, že bychom z definice neměli šípek nazývat vyloženě plodem, jedná se o souplodí nažek, podobně jako u jahody. Šípky jsou nicméně stálicí a jistotou lidové medicíny odnepaměti.
Lék zadarmo pro každého
Čím si takovou popularitu vysloužily? Vychází to z jejich specifického složení, které nabízí vitaminy, minerály a přírodní barviva ve velmi příhodném poměru, dobré stravitelnosti. A samozřejmě, je to záležitost jejich široké dostupnosti. Sbírat je a sušit můžete, i když nemáte peníze na doktora. Rostou samovolně na každé stráni.
Konzumovat je můžete ve spektru variant – marmeláda, víno, sirup, čaj – ve Švédsku se dělá šípková polévka a šípková omáčka ke kančímu je už také fenomén. Pokaždé ale s nimi do sebe dostáváte nálož látek, které působí podpůrně a preventivně, potažmo přímo léčivě.
První krok? Sbírat je včas. Nejlepší období pro jejich sběr je na podzim, a znalci jedním dechem dodávají, že úplně nejlepší je to po prvních mrazech. Přemrznuté šípky tím totiž znásobí svou sladkou chuť. To se ale hodí, když máte v plánu vyrábět z nich džemy a marmelády, pro klasický sběr na sušení výrobu čajů je lepší je posbírat za plné zralosti, ale před mrazy, za sucha. Při sušení pak nemají tendenci tolik plesnivět.
Vyberte si svůj šípek
A je tu ještě jedna praktická drobnost: vybrat si správný druh růže a šípků. Těch neokrasných růží, které na podzim produkují šípky, je totiž víc než stovka. A každý vyniká trochu odlišným složením – jinou koncentrací/poměrem vitaminů, jinou skladbou barviv.
Pokud tedy pomýšlíte na kulinářské zpracování, nejvíc vás asi bude zajímat růže jablíčkonosná (Rosa villosa), s masitějšími šípky. A když vám jde o co nejvyšší obsah vitaminu C, zajímat vás bude nejspíš růže alpská (R. pendulina) nebo růže skořicová (R. cinnamomea). Ty mají obsah vitaminu C okolo 1800 mg/100 g.
Jen pro porovnání – 100 g citrusových plodů nese jen okolo 40 mg vitaminu C, takže růže to nandá citronům 45x! Mimochodem, čerstvé šípky obsahují víc vitaminu C, než většina komerčních doplňků stravy, zdravých šumivek a pilulek. A nestojí vás nic.
Naprostá klasika, „naše“ růže šípková (R. canina) ve srovnání s jinými šípky ostatních růží moc nevyniká (vitaminu C má „jen“ okolo 900 mg/100 g), a je tedy vedle svých kolegyní naprosto průměrná. Její kouzlo ale tkví v tom, že má od každého něco. A tenhle širokospektrální přístup se při prevenci onemocnění a posílení imunity cení.
Růže šípková – to nejlepší z průměru
Růže šípková tedy vyloženě „zázračná“ není, ale má vcelku slušný obsah vitaminů C, A, K, E, B1, B2 a B3. Obsahově pak třísloviny (2 až 3 %), invertní cukr (10 až 14 %), sacharózu (2,5 %), pektin (11 %), kyselinu citronovou a jablečnou, stopy vanilinu, silice. A taky docela dost vápníku, pročež je považována za slušný přírodní lék proti paradentóze. Její šípky se počítají k doplňkové přírodní léčbě u osteoartrózy a artritidě. Nevytrhnou to, ale mohou trochu pomoci.
Šípky jsou zmiňovány jako prvek lidové medicíny, coby úleva od bolestí křečových žil (mají zpevňovat cévy) a také při úlevě od bolestí v podbřišku, zabraňují plynatosti a usnadňují trávení. Pomáhat mají i pro krásu: vlasy a nehty jsou prý po nich silnější. Jisté je, že svou červenooranžovou barvu mají díky karotenoidním pigmentům známým jako lykopen a beta karoten. Tyto pigmenty prokazatelně podporují zdraví pokožky a očí.
Zdraví kůže, srdce i duše
Šípkový olej (ze zastudena lisovaných šípků) má pomáhat proti stárnutí kůže, je to nastupující hit přírodní kosmetiky. Prý proto, že zvyšují pružnost a vlhkost pokožky, vyhlazují vrásky. Šípky mají vysoký obsah polynenasycených tuků, které podporují zdravou kožní membránu a chrání pokožku před zánětlivými látkami, jako jsou ultrafialové (UV) záření, cigaretový kouř a znečištění.
Šípky byly zkoumány jako potenciální pomoc při odbourávání tuků. Ukázalo se, že vážně mají tendenci ke snižování obsahu podkožního tuku. Snad by za to mohl být odpovědný šípkový antioxidant tilirosid, který urychluje metabolismus tuků. Ale na potvrzení si je ještě třeba počkat.
Konzumace šípků může podpořit zdraví srdce snížením hladiny cholesterolu a vyrovnáním krevního tlaku. A samozřejmě, šípky růží obsahují spoustu přírodních barviv a flavonoidů: lutein, zeaxantin. Ty umí působit jako antioxidanty, byť se o tom, jak moc výrazně, vedou odborné spory. A stejně v šípcích funguje i kyselina elagová, katechiny a kvercetin. Strava bohatá na tyto látky může pomoci snížit zánět a oxidační stres v těle.
Správné místo a čas
Pochopitelně, že o kvalitě „obsahu“ šípků rozhoduje kvalita celého procesního zpracování. Problémem je vlhkost, vyšší teploty, nesprávný postup. Hodí se také vědět, že o obsahu všech těch užitečných látkách v šípcích budou rozhodovat konkrétní podmínky stanoviště.
Obecně se ale dá říct, že pokud si denně dopřejete 2 polévkové lžíce šípků, dostanete do sebe při 26 kaloriích zhruba 4 gramy vlákniny, svou denní (s)potřebu vitaminu A tím naplníte ze 4 %, vitaminu E z 6 % a vitaminu C ze 76 %. Záleží jen na vás, v jaké podobě je do sebe dostanete.
Co z toho plyne? Že na podzim sesbíranými a usušenými šípky můžete zadarmo vykrýt nedostatky, které byste jinak chtěli dohánět umělými doplňky stravy. Šípky prokazatelně lidem pomáhají už dlouhá staletí, a nic za to nechtějí. Takže spíš než po letácích, nabízejících podivuhodné pilulky podporující imunitu, byste se měli dívat po okolí. Kde roste šípkový keř, který otrháte.
Zdroj: PubMed.ncbi.com, FDC.nal.usda.com
