S účinností od 1. února 2012 byla schválena novela původní vyhlášky o technických požadavcích na stavby (MMR č. 268/2009 Sb.) - vyhláška MMR č. 20/2012 Sb (k datu vydání tohoto článku ji bohužel nenajdeme volně přístupnou na internetu). Vyhláška je platná na celém území České republiky, ovšem s výjimkou území hlavního města Prahy. V Praze upravuje technické požadavky na stavby vyhláška č. 26/1999 Sb. HMP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praha. Samostatná vyhláška pro Prahu zohledňuje výjimečné podmínky staveb v Praze, městě s těsnější zástavbou a velice hustou dopravní infrastrukturou. Technické požadavky na stavby přitom vždy spadají do působností místně příslušných stavebních úřadů.
Nová vyhláška je předpisem, který se řadí k základním dokumentům pro posuzování projektové dokumentace staveb a dosažení požadované úrovně požadavků veřejného zájmu pro státní i soukromé subjekty. Vyhláška zasahuje do přípravy, realizace i užívání staveb, včetně vybraných druhů staveb, které mají speciální účel, objem či konstrukci (například stavby pro průmysl a zemědělství).
Nová vyhláška vychází ze stavebního zákona, respektive jej doplňuje
Stavební zákon, respektive Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu určuje podmínky, za kterých můžeme stavbu umístit do krajiny, uskutečnit, užívat a zbourat. Stavební zákon je doplněn prováděcími vyhláškami, které umožňují využití jeho klauzulí v praxi. A nad doržováním stavebního zákona se tyčí místně příslušné stavební úřady.
Co zahrnují požadavky na technické vlastnosti staveb
Mechanickou odolnost a stabilitu staveb, jejich hygienické vlastnosti, ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a také ochranu životního prostředí, požární bezpečnost (ta je ošetřena vlastní vyhláškou), bezpečnost při užívání staveb a nakonec i tepelnou ochranu a úspory energií. Přitom jsou uvedené požadavky vztaženy v jednotlivých kapitolách vyhlášky ke všem existujícím konstrukcím staveb. Bohužel však nejsou ani v nové vyhlášce uvedené (citované) normové hodnoty, musíme tedy vyhledávat v konkrétních normách, které nejsou na internetu volně přístupné. Práce s vyhláškou je proto značně obtížná a vyžaduje jistou odbornou zdatnost.
Kuchyně
Regulace vytápění
Co se novou vyhláškou mění
K úpravě vyhlášky přistoupilo MMR (Ministerstvo pro místní rozvoj) především kvůli stavbám pro zemědělství. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/128/ES (s účinností od 26. listopadu 2011), řešící „dosažení udržitelného používání a skladování pesticidů,“ bylo členům zemí EU uloženo stavět skladovací prostory pro pesticidy tak, aby nemohlo dojít k samovolnému pronikání nebezpečných látek ohrožujících jakost vod do okolního terénu a podloží. A právě původní česká vyhláška této směrnici neodpovídala. Změněny a doplněny byly zároveň některé další požadavky na stavby pro zemědělství a technicky nepřesná, neúplná nebo obtížně aplikovatelná ustanovení původní vyhlášky, týkající se ostatních typů staveb.
Do nové vyhlášky byl vložen § 53a, který upravuje právě požadavky na „stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin.“
V části základních pojmů (§ 3) definuje stavbu pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin, příruční sklad s kapacitou skladování do maximální přípustné hmotnosti ochranných látek 1.000 kg a také havarijní jímku, která je určena k zadržení uniklých závadných látek.
Nová vyhláška zároveň ruší vyjímku staveb pro včely a ryby, která tyto stavby neuznávala jako stavby pro hospodářská zvířata.
Vyhláška upravuje některé podmínky pro ubytovací zařízení. Dle nové vyhlášky nemusí být v ubytovacích zařízeních například vstup do hygienického zařízení z předsíně.
Předepisuje dostatečné větrání obytných místností venkovním vzduchem a také vytápění podle příslušné normy a s možností regulace vnitřní teploty.
Předepisuje regulaci vnitřní teploty a stanovuje přirozené i nucené větrání (§ 11). Dle nové vyhlášky nesmí být koncentrace CO2 ve vnitřním vzduchu vyšší jak 1.500 ppm. Vyžaduje v místnostech se spotřebiči paliv zajištění přívodu venkovního vzduchu v závislosti na výkonu a typu spotřebiče.
Aplikace pesticidů
Včelí úly
Nařizuje u pobytových místností (v závislosti na jejich funkci a délce pobytu osob) umělé a případně sdružené osvětlení.
Upřesňuje požadavky na proslunění (§ 13). Byt je dle vyhlášky prosluněn, pokud součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností je roven nejméně 1/3 součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. U samostatně stojících rodinných domů je požadavek zvýšen na 1/2.
Nařizuje umělé osvětlení v souladu s normou pro záchody, prostory určené k osobní hygieně a prostory určené k vaření. Zároveň nařizuje i jejich účinné odvětrávání a vytápění s regulací teploty.
Zezávazňuje normovou hodnotu vzduchové a kročejové neprůzvučnosti stropů (§ 14).
Předepisuje splnění akustických a tepelně technických (§ 26) vlastností oken a dveří (výplní stavebních otvorů).
Zezávazňuje normy pro elektrické rozvody. Obsahuje zásady pro připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací (§ 34), chránící veřejný zájem, uživatelskou bezpečnost a provozuschopnost.
)
