Vandalové, pracky jim za to urazit! Taková škoda kvůli těm jejich sprostým čmáranicím. To by se dřív nestalo! Tyto tři věty se prolínají pomalu každou diskuzí, v níž figurují zmínky o nějakém novém vytvořeném graffiti. Když stranou ponecháme vykřičníky a vulgarismy, rázem zjistíme, že tyhle hodnotící komentáře se ale moc o fakta neopírají.
Poslední roky eskalovaly především na internetu informace, že EU omezí a případně i zakáže spalování palivového dřeva. Fake. Do toho razantně vkročila energetická krize a lidé začali rychle nakupovat krbová kamna, třeba i ta levná z hypermarketů, a začali oprašovat vytápění dřevem. Cena palivového dřeva raketově vzrostla, sotva se dřevo stačilo vyrovnat s kůrovcovou kalamitou. A nyní, kdy cena palivového dřeva klesá (resp. kolísá) a lze předpokládat, že v příštím roce by mohla klesnout ještě více, se vláda chystá zvednout DPH na palivové dřevo z aktuálních 15 na 21 procent. Jak se v tom blázinci vůbec vyznat? A nepřipadá vám palivové dřevo tak trochu jako fackovací panák? Padni, komu padni.
Spojení s přírodou, bez zbytečných kompromisů. Takový byl požadavek klientů na architekty, od kterých si přáli vytvoření rekreačního domu. Objektu, který je na mexické poměry možná „chatou“, ale nazvat si ji tak určitě netroufneme.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Knihu si prý lidé nevybírají podle obálky. Ale v praxi to platí jen u jim známých autorů. Ve skutečnosti o prodeji rozhoduje chytlavý název a přebal. A s domy v nabídce realitních kanceláří je to podobné. Vnější vzhled obálky domu, barva omítky, je zatraceně důležitá součást řešení toho, jak prodat nebo neprodat.
Juka vláknitá, lidově též palmová lilie, pochází z jihovýchodu USA, odkud se rozšířila do celé Střední Ameriky. U nás se tento skvost prosadil jako okrasná rostlina velmi snadno. Je totiž nepřehlédnutelná a když vykvete překrásnými, bohatými hrozny zvonkovitých květů, pak vám doslova vyrazí dech. Pro svůj dominantní, solitérní vzhled se příliš nehodí do skupinových výsadeb a pokud, pak vždy do popředí.
Zahrada tu není součástí exteriéru, protože se prolíná s obytnými místnostmi. Zeleň je součástí prostoru, spojovací koridory vedou zahradami.
Již začátkem roku 2014 se v National Geographic objevil krátký článek o nové studii z univerzity St. Andrews, jejíž autoři došli k překvapivému závěru, že “za sledované období nebyl nikde na světě zaznamenán pokles počtu druhů“. Ohrožení biodiverzity, čili druhové rozmanitosti přitom bylo a je mantrou ekologů již dlouhá desetiletí. Důraz je přitom kladen na vliv člověka, který je již jen z logiky věci nesporný. Planetu opravdu přetváříme a druhy živých organismů vymírají. Anebo ne?
Pro lidstvo není zrovna hezkým vysvědčením, že těch největších průlomů v bádání obvykle dosahuje při snaze vzájemně se vyhubit. Války nicméně zůstávají tragickým motorem pokroku. Válka na Ukrajině ukázala, co drony dovedou. Jejich užitečnost se ale nemusí omezovat jen na vojenské využití.
Skandální slova poradce premiéra Štěpána Křečka o archeologii vyvolala bouři. Zástupci archeologů reagovali otevřeným dopisem. Co jim na Křečkových slovech vadí a jak vidí budoucí spolupráci se stavebníky?
Od skleníků na zahradě máme určitá funkční očekávání. Ale jinak nás moc nepřekvapí. Ať už z tabulkového skla, zavařovaček nebo třeba z plastu, pořád je to tvarem stále dokola to samé. Přitom nemusí.
Je pro vaše zdraví, psychickou a fyzickou pohodu, lepší žít ve městě nebo na vesnici? Prostá otázka překvapivě nemá přímočaře snadnou odpověď. Hodně záleží na tom, co si z prostředí, v němž právě žijete, vlastně dokážete vzít.
Kontroverzní vila někdejšího šéfa podsvětí Radovana Krejčíře si zažila mnohé. Umožnila svému majiteli útěk při policejním zátahu, potom se stala ruinou a místem pro výlety vyznavačů urbexu. Vše pak skončilo požárem. Teď prošla částečnou rekonstrukcí a je znovu na prodej.
Ne, pro vinaře tento článek určen není, ti moc dobře vědí, jak o svou vinnou révu pečovat. Pokud ale máte ve své zahradě vinnou révu, abyste mohli ochutnat čerstvě utržené hrozny zralých bobulí, měli byste také vědět, co vinná réva potřebuje právě v srpnu.
Vegetační doba plodové zeleniny není nekonečná a je přímo závislá na počasí konkrétní sezóny. Někdy je sezóna extrémně krátká, může se dokonce i stát, že mnoho plodů nevypěstujeme. Přijdou však roky, kdy se nestačíme divit a jelikož dle lidového rčení “s jídlem roste chuť“, chtěli bychom pak, aby vegetace plodové zeleniny neskončila nikdy. To však bohužel nejde, prodloužit ale vegetační dobu trochu můžeme.
Když se vrátíme v čase – a ne přespříliš hluboko do minulosti, jen do roku 2019 – zjistíme, že globálně tenkrát pracovalo z domu jen 7 procent všech zaměstnaných. V Evropě to bylo ještě o něco méně, 5,4 procenta, ve Státech (USA) o něco víc. Ale pořád to nebyla dvouciferná suma.
Vládní zastropování cen energií ztrácí smysl. Někteří dodavatelé představují nové ceníky elektřiny a plynu. A ceny mohou být hluboko pod vládou stanoveným stropem, ale i pod cenami některých konkurentů.
Austrálii, kterou poněkud nekorektně nazýváme kontinentem Protinožců, za zdroj inspirace pro Česko většinou nepovažujeme. Co si také vzít od země, kde žije většina nejjedovatějších tvorů planety, jsou tu nekonečně dlouhé silnice a cestou do obchodu můžete zavadit o pštrosa emu? A přece tu shodné problémy mají. Odlišují se jejich řešením.
Kámen je materiál, který svou texturou dodává domu vyznění jakési osobité věčnosti, nepomíjivosti. A právě tohle oslovilo postarší manželský pár, kteří si vyhlédli místo k bydlení v brazilské Itaipavě. Jejich nový dům je tu komponován se štědrostí k prostoru, protože má být místem k setkávání s početnou rodinou. A kamenný profil stavby tu dodává výraz jistoty a stálosti. Něčeho, co potomci hledají u svých rodičů.
Jaké by mělo být z hlediska udržitelnosti a emisní bilance ideální uspořádání města, aby na kilometr čtvereční vměstnalo dvacet nebo padesát tisíc obyvatel? Výzkum skotských badatelů poukazuje na to, že města budoucnosti by měla růst ve formátu nízkopodlažních staveb, nikoliv věžáků a mrakodrapů.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
