Jak, kdy a kde hledat houby? A jak si je pěstovat? Rady a tipy pro houbaře i pěstitele hub.
Sušení je zcela přirozený způsob konzervace, tradičně se sušily tenké plátky ovoce či hub na vzduchu, v případě zeleniny či masa se ještě přidávala sůl, byliny se zavěšovaly ve svazcích vzhůru nohama třeba na půdách. Mnozí si ještě pamatují sušení hub na sítech. Již dosti dlouhou dobu však máme k dispozici praktické pomocníky – sušičky, navíc lze sušit i v troubě.
Houbařská sezóna se blíží, ovšem pro houby si nemusíme jen chodit do volné přírody, jejich hojnost si můžeme dopřávat každý den jen za cenu několika desítek kroků. Jaké houby si můžeme vypěstovat v zahradě a domě?
Pokud milujete potulky po lesích s košíkem a kapesním nožíkem, nesmutněte. Jestliže již nepatříte mezi začátečníky a umíte spolehlivě a bez rizika následné otravy sbírat alespoň více desítek druhů jedlých hub, rozšiřte svůj repertoár i na zimu. I v zimě lze totiž sbírat jedlé houby, a to ty druhy, kterým nevadí chlad a mráz. Navíc jsou zimní jedlé houby i velice zdravé.
Kdo letos vyzkoušel zimní houbaření, pokročil ve svém houbařském mistrovství o notných pár schůdků, tedy pokud to přežil. Ale dobrou zprávou je, že mezi v zimě rostoucími plodnicemi hub není zrovna mnoho jedovatých. Zato od jara pak postupně do léta narůstá četnost „jedovek“. Jarní houbaření je tedy dalším křestem zkušeného houbaře. Jaké jedlé druhy již můžeme najít, kdy a kde?
Pro houby nemusíme chodit jen do lesa – můžeme si je vypěstovat i na zahradě. A kdo se jimi chce jen kochat, nemusí je nakonec ani sbírat. Třeba jen zmáčkne spoušť fotoaparátu.
S ochranou rostlin před škůdci a houbovými chorobami je třeba začít už na začátku sezóny. Jak?
První český dům postavený z kombinace podhoubí a dřeva nese jméno SAMOROST a připomíná dvě mladé bedly rostoucí v přírodě. Samozřejmě není vizuální podoba s houbami náhodná. Právě tento svéhlavý sympaťák posouvá ještě nedávné sci-fi do reality. Demonstruje různé způsoby využití podhoubí v udržitelném stavebnictví, například zateplení obvodových zdí z mykokompozitu a nenosné konstrukce domu, stejně jako vnitřní vybavení nábytkem. Mykokompozit eliminuje tepelné mosty, má však i vynikající zvukově izolační a další vlastnosti.
Humbuk to byl velký, když se poprvé zjistilo, že divoká prasata na Šumavě jsou kontaminována radioaktivním zářením. Konkrétně bylo prokázáno cesium a za pachatele byla označena havárie Černobylu 26. dubna 1986 spolu s radioaktivními dešti a oblibou divočáků v konzumaci takzvaných jeleních lanýžů. Jenže je to ještě mnohem složitější a radioaktivita prasat se v nejbližších desetiletích bude dokonce zvyšovat.
Liška nálevkovitá a stroček trubkovitý, dva druhy hub, které řadíme mezi lišky, tedy hub patřících do čeledi liškovité. V prvním případě u nás teprve nedávno objevený skvost pro chuťové pohárky mas, v druhém případě dokonce staročeská klasika, která se přidávala do vánočního kuby. Recept byl jednoduchý: černá liška + vařené kroupy + vepřové sádlo + sůl a bylinky (nejlépe majoránka, případně i pepř). Zapéct v troubě a je hotovo. Dnes si leckdo myslí, že do kuby patří hříbky. Kdepak. Masovost hříbková je pověstná.
„Mámo, tady vysadíme ty jalovce a támhle budou jabloně a hrušně, čtvrtkmeny a polokmeny, jedna třešeň, několik švestek, aspoň 6 - kvůli slivovici, a hned vedle uděláme pruh s rybízy a angrešty...“ Každé plánování má něco do sebe, je šancí, nadějí, příslibem budoucna, tedy pokud není hned na začátku zásadní chyba. V tomto případě jalovce. Anebo hrušně. Rez hrušňová je totiž houba, která potřebuje dva hostitele. Hrušně a… jalovce. A čím blíže jsou u sebe, tím hůře.
Mezi těmi nejzásadnějšími objevy poslední dekády se počin mezinárodního týmu biotechnologů objeví jen stěží. Přesto jde o záležitost, která má zajímavé výsledky i hravé využití. Díky jejich badatelské práci si teď můžete pokládat rostliny tabáku v květináčích na noční stolek. Modifikované rostliny totiž svítí.
Nedávno jsme publikovali článek o budoucnosti houbového mycelia ve stavebnictví, kde jsme se zmínili i o začínajících českých startupech podnikajících právě v této oblasti. Zajímavý byl také článek o schopnosti houbového mycelia ochránit dřevěné konstrukce domů při požárech, což pro změnu vyvíjeli a testovali v Austrálii. A je zde hned další novinka a opět z Česka. Výzkumníci totiž potvrdili v projektu Samorost vlastnosti houbového mykokompozitu v testech na hoření, tlaku, tahu a rozlupčivosti. Výsledky jsou přitom uchvacující.
Zavařujete okurky, houby, ovoce anebo ještě něco jiného? Myčka na nádobí je jednoduchým řešením, jak zavařit přebytky z vaší zahrady či přírody. Zavařit lze v myčce i maso. A dokonce zavaříte naráz i mnohem větší objem hmoty. Do myčky se totiž vejde o dost více sklenic než do běžného zavařovacího hrnce. Stačí jen dobře utáhnout víčka a zvolit správný program.
Chráněným houbám naše legislativa zajišťuje ochranu ve všech jejich vývojových stádiích, dokonce včetně ochrany jejich biotopu. Vyhláška přitom upřesňuje, které druhy jsou chráněné. Vyjmenovává jich 46 a řadí je do kategorií kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.
Jsou houby rostoucí na vaší zahradě problém? Na takhle přímočarou otázku existuje jen nejednoznačná odpověď. Záleží, koho se ptáte. Houby totiž pro vaši zahradu žádný problém nepředstavují. A pro Vás? Když je nebudete jíst, tak nejspíš též ne.
Muchomůrka zelená čili hlíznatá, jedna z nejnebezpečnějších a nejjedovatějších hub na světě, rekordmanka v tomto směru především v Evropě, kde způsobuje každoročně nejvíce smrtelných otrav. Dovede přitom dosti mást svým vzhledem. Někdy si především začínající houbaři spletou mladé plodnice, jindy plodnice starší. Zákeřná je i v tom, že se často vyskytuje na místech, kde rostou jedlé druhy hub, se kterými si tuto „houbu smrtku“ snadno zaměníme. Blýská se však na lepší časy, i když i tak zůstane muchomůrka zelená zřejmě ještě dlouho častou příčinou úmrtí následkem otrav.
Šílené plány na snadné zbohatnutí nikdy nevyjdou z módy. Na druhé straně, kdo nikdy neměl sen, žádný se mu nesplnil. Pěstování lanýžů je hodně riskantním počinem, ale na území Česka má pořád docela slušné šance na úspěch.
Kdo nedá dopustit na hříbky, ať si na jaře udělá do lesa jen procházku. Ovšem právě celoroční houbaření, tedy kromě léta nejen na jaře a na podzim, ale i v zimě, povyšuje houbaře krůček po krůčku na odborníka. A jaro? Na houby je překvapivě chutné, i když je venku ještě dosti chladno.
Jednoduše a prostě řečeno, houby místo proklínaného polystyrenu. Je to vůbec možné? Díky otevřeným hlavám se podhoubí již stává součástí udržitelné budoucnosti, jak je dnes moderní říkat. A je to docela slušné tempo, jaké začalo nové odvětví nabírat. První startupy jsou již i v ČR. A ve světě se myceliem začalo také nahrazovat maso a kůže či koženky.
V zahradě si můžeme pěstovat mnoho různých druhů hub, i když nabídka není zrovna obrovská. V pěstírnách jsou pak nejčastější hlívy a žampiony, proto možná mnohé houbaře zarazí, že se pro pěstování hub v zahradě nejlépe hodí právě límcovka vrásčito-prstenná, zvaná také obří. A nejen pro pěstování v zahradě, ale i pěstírnách. Patří přitom mezi zdraví prospěšné houby.