Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Hmyz jako nástroj biologické ochrany? Likvidace škůdců si žádá přiměřenou reakci. Ale ne vždy je třeba sahat po chemických postřicích. Nejen bio-zemědělci teď doceňují výhody biologické ochrany. Jedním z možných řešení totiž je nasadit na přemnožené škůdce jejich přirozené predátory.
Jak poznáte, že se jaro překlápí v léto? Další etapa zahradnického roku o sobě dává vědět kakofonií řevu motorových sekaček, pištivým vrněním křovinořezů a svistem těch elektrických strunových kos, linoucích se ze zahrad. Pro jejich zvířecí obyvatele je to zvuk blíží se pohromy. Jak jí zabránit?
Máte chuť vyzkoušet něco nového? Mírné jaro nás k tomu přímo podbízí: svěží zeleň rašících lístků totiž znamená, že se repertoár domácí kuchyně může rozšířit o spoustu zajímavých položek. Saláty, nádivky, pesto, zelené koření i limonády. Ty všechny můžete vyrábět z „jedlých plevelů“ rostoucích všude kolem.
Posledních několik let se hmyz postupně vytrácí z naší přírody a je k tomu hned několik důvodů. Jedním z nich je ztráta jejich přirozeného prostředí, obzvláště ve městech. Ztrácí prostor, kde by se mohli ukrýt a klást své larvy. Hmyz je přitom velmi důležitá součást potravního řetězce. Postavte pro ně hmyzí domeček a pomůžete tím i své zahradě. Přilákáte opylovače a poskytnete útočiště užitečnému hmyzu.
Nesnášíte kočky a nechcete, aby ty z okolí navštěvovaly vaši zahradu? Pak si v zahradě šantu nevysazujte. Pokud ale naopak kočky chováte a milujete, uděláte jim právě šantou ohromnou radost. Kočky ji totiž doslova milují.
Pivoňky v zahradách nepřehlédnete a co teprve, když vykvetou. A právě to se každý rok stává v pozdním jaru. Jejich květy však nejsou atraktivní jen svým vzhledem, ale také vůní, květy jsou přitom dosti velké stejně jako listy těchto rostlin. Další ohromnou předností pivoněk je dlouhověkost a přitom se hodí třeba i do přírodních zahrad.
Trápí vás v zahradě mšice a nejste zrovna zastánci chemických postřiků? Poohlédněte se po hmyzu, který se mšicemi s oblibou živí. A pozor, mravenci to určitě nejsou, tito “dobytkáři“ farmaří a právě „stáda“ mšic jsou jejich bohatstvím a zdrojem lahodného nektaru.
Jak staré jsou plodiny, které pěstujete na zahrádce? Kterou zeleninu znali lidé už v pravěku a jaké rostliny jsou u nás vlastně „nové“? Možná vás překvapí, jak staré plodiny máte v záhonu.
Máte v zahradě temný kout, část zahrady s podmáčenou půdou, suché stanoviště, kam slunce praží od rána do večera, mrazovou kotlinu či místo exponované větrům? Představíme vám rostliny, které se na tato stanoviště hodí.
Svědí vás štípanec na ruce? Poškrábete se, a je to hned lepší. Přítomnost otravného bodajícího a pískajícího komára v pokoji to ale nevyřešilo, viďte? Se suchem v Čechách je to podobné. Nepomůže nám podrbání občasným deštěm, když bude krajina v současném stavu. Odpověď na problém se suchem totiž neleží v šedivých dešťových oblacích, ale dole pod nimi, v krajině, v půdě.
Některé rostliny se jmenují tak, že se svému jménu i podobají, u jiných je tomu naopak. A právě orlíčky sice nevypadají jako orel, ale část jejich květů připomíná orlí pařáty. V zahradách pak vyšvihnou opravdovou nádheru květnatou. Přitom jde většinou o trvalky, které se nám v zahradě postupně rozrůstají, především se snadno vysemeňují i kříží.
Dobrý hospodář chápe, že půda na jeho pozemku je o něco víc než jen substrát, který přidržuje kořeny rostlin. Takže to, co si z ní úrodou vzal, zase musí vrátit zpátky. Nejlépe pak nenáročným a přesto maximálně efektivním zeleným hnojením.
Hodně zjednodušeně lze rady pro zahrady v období sucha charakterizovat následujícím souvětím: Mulčujte, kde můžete, zadržujte vodu na svém pozemku, vytvářejte co nejvíce stínu, volte rostliny nenáročné na zálivku, sbírejte ze střech dešťovou vodu a sekačku nechte po většinu sezóny uskladněnou.
Opylovačů kolem nás houfně ubývá, a hlasy odborníků o probíhající hmyzí apokalypse rozhodně nejsou ojedinělé. Dá se jim pomoci? Ano. A zvládnete to sami, na vaší vlastní zahradě. Stačí k tomu udělat jen pár maličkostí. A pár zase nedělat.
Šeřík obecný (Syringa vulgaris) jsou oblíbené keře známé svým květnovým kvetením. Kdysi se staly dokonce symbolem osvobození naší země od fašistů, později byly ze stejného důvodu nesmyslně zatracovány. Ovšem kdo by přehlédl nádherně rozkvetlé šeříky a kdo by nepřivoněl?
Ať jsme již skalničkáři vášniví a protřelí a nebo teprve začátečníci, jaro je pro naše skalky vždy výzvou. Co udělat, aby byla naše skalka letos stejně krásná jako loni, ne-li ještě krásnější?
Rádi byste měli na svém záhumenku prostornou zahradu, ale do cesty se vám staví zdi? Vytváříte svou oázu zeleně a radosti ve městě, jenže nemáte dost místa? Jak to zařídit, aby se vaše mini-zahrada zdála být větší? Poradíme vám se základními principy.
Nejčastější rybou v zahradních jezírkách je koi kapr, chovat zde však lze například i karase, líny, jesetery a další druhy ryb. Ryby budou vodu čistit od komářích larev, jezírko však především oživí, učiní atraktivnějším, stane se místem častého pozorování rybího života. Vlastně bude jakýmsi větším akváriem v zahradě. Musíme ale především zajistit, aby se zde rybám opravdu dařilo.
V současné situaci bychom se pod tlakem ze strachu z onemocnění koronavirem neměli uzavírat do sebe a měli bychom naopak dělat věci, které máme rádi. K nim výlety do přírody určitě patří a pokud nejsme zrovna v karanténě, ani nám návštěvy přírody nikdo nezakazuje. Představy mnohých lidí o podobě současného nouzového stavu jsou často na hranici "zákazu vycházení", to ale není pravda, nic takového nikdo nevyhlásil a ani to není v plánu. Co zde však musíme dodržovat, jak nás skutečně omezuje vyhlášení nouzového stavu a jak by měla zafungovat obyčejná lidská ohleduplnost?
Sasanky kvetou jemnými, drobnými kvítky, nejčastěji bílými. V přírodě jich najdeme na jaře v některých lokalitách doslova záplavu, proč bychom je ale nemohli mít také v zahradě? Vždyť právě i sasanky patří k zasloužilým symbolům jara. Vysadit si však můžeme i druhy, které kvetou v létě a na podzim.
