Mšice, hlodavci, krtci, svilušky... Zahrada má mnoho škůdců. Jak na ně? Někdy to jde přírodní cestou, jindy musí nastoupit chemie nebo technické prostředky. A nebo využijete přirozených nepřátel škůdce ve svůj prospěch. Přečtěte si naše rady, tipy. recepty a návody.
Dá se říct, že podzim je roční období, kdy něco krásného končí, aby něco dalšího krásného mohlo začít. Této poetice ale hmyz ani neodbytní hlodavci nerozumí. Proto se snaží, aby to krásné pro ně neskončilo. A tak se s klesajícími teplotami snaží proniknout do vašeho vyhřátého a dobře zásobeného domu, aby si prodloužili sezónu o další prázdniny.
Z nepříjemných invazních druhů hmyzu patří kněžice k těm nejhorším. Navíc jsou to neuvěřitelně smradlaví brouci. Tito imigranti pocházející z Afriky a Asie u nás sice neničí sóju, rýži a jiné exotické plodiny, vystačí si však i s místní produkcí. Požírají všechny části rostlin, likvidují i nezralé plody, přezimují kdekoli a množí se geometrickou řadou. Oproti našim místním středoevropským kněžicím může stihnout konkrétně kněžice mramorovaná za rok i několik generací. Kněžice zeleninová sice zřejmě jen jednu, ale škodí neméně. Ne náhodou žádají vědci veřejnost o monitorování dvou zavlečených druhů kněžic na webu najdije.cz. Každý, kdo se zapojí, se vlastně stane jakýmsi on-line občanským vědcem, jelikož věda je především o důkazech, tedy o sběru dat.
S novými invazními škůdci se poslední dobou roztrhl pytel. Kombinace teplejšího klima a lidské přepravy, tedy přepravy nejen osob, ale především zboží všeho druhu z různých míst planety na jiná, způsobují čím dál tím většímu počtu pěstitelů vrásky na čele. Novým hitem je velmi nebezpečná vrtule ořechová, Američanka, která dovede zdecimovat úrodu oblíbených vlašských ořechů. Výzkumníci proto žádají o pomoc veřejnost.
Na jihu Evropy právě probíhá v důsledku oteplování invaze nebezpečných ohnivých mravenců, kteří v USA vytlačují původní druhy, způsobují ohromné škody na majetku a nebezpeční jsou i pro lidské zdraví. Šíření nového druhu je přitom obtížné zastavit, dovede dokonce překonávat i řeky a jiné vodní plochy, staví si jakési vory. Dobrou zprávou pro naši domovinu zatím je, že by se muselo oteplit natolik, aby u nás nastalo subtropické klima.
Kůrovcová kalamita donutila vlastníky lesů vykácet rozsáhlé plochy především smrkových monokultur a plán je nyní jasný. Opět zalesnit, ale pestřeji a odolněji. Má to ale háček. Kde dříve páchal zlo lýkožrout, tam nyní nastupuje klikoroh borový.
Usychání a opadávání větviček tújí je dosti častým jevem, který může mít více původců. V odborné literatuře jsou uváděny 4 různé příčiny. Jednou z nich je sucho, další posypové soli, velmi nepříjemné jsou houbové choroby a napadení hmyzem. Velice nebezpečný je pak zcela nový škůdce, krasec skvostný, nádherný brouk, který však dovede zlikvidovat celé porosty tújí.
Když už na nějaký štípanec narazíte, moc se toho vlastně dělat nedá. Škoda už je hotová. Někdy je snadné původce onoho štípnutí přehlédnout, jindy máte hned jasno. Většinou postačí otok na kůži mírnit studeným obkladem nebo chladivou mastičkou. Ale musíte se také postarat o to, aby těch škod nebylo víc.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Dotěrný hmyz a nepříjemní škůdci ztrpčují krásné letní měsíce většině z nás. Nezáleží na tom, zda žijeme ve městech či na vesnicích. Otravní malí tvorové si najdou cestu do všech domácností bez rozdílu. Jaké druhy jsou nejčastější a jak s nimi zatočit? Tyto otázky si zodpovíme v následujícím článku.
Jak to vlastně ne-funguje s rostlinami, které údajně mají odhánět obtížný hmyz a sloužit jako přírodní repelenty? To se v zelené lékárně urodilo jen tak, k lidskému užitku? A na které druhy pak vsadit, když chceme strávit léto bez štípanců a pisklavého bzučení?
Sekat trávu okolo jabloní, hrušní, třešní, slivoní a dalších druhů ovocných dřevin je ohromnou chybou. Trpí tím totiž jak samotné stromy, tak jejich budoucí úroda. Proč?
Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.
Vztahy mezi lidmi a ptáky nejsou formovány jen závistí z toho, že my létat neumíme. Některé druhy opeřenců si po staletích chutné prospěšnosti, během níž se adaptovaly na blízkost člověka, vysloužily pověst nechtěných sousedů.
Mohlo by se zdát, že Velká Británie nabízí Česku jen málo pozitivních příkladů k inspiraci. Pivo skoro bez pěny, věčně sychravé počasí, suchý humor a krvavý pudink, to nejsou zrovna věci, které bychom si nutně museli z ostrovů vypůjčit. Přesto se Britům něco hodného zkopírování povedlo. Jejich přeslavná Královská zahradnická společnost totiž vyřadila slimáky a hlemýždě ze svého seznamu škůdců.
Když začnete včas, vyzbrojíte se přírodními chemickými prostředky v podobě různých lektvarovitých roztoků, svoláte na pomoc boží armádu mšicožravého hmyzu a vytrváte stejně jako vždy lační hmyzí spolubojovníci, máte šanci, že vám toho mšice v zahradě tolik nezničí.
Vlhko-slizké stopy zůstávají za hlemýždi na zahradě, jméno koneckonců daly i slimákům. Co přesně je ale v onom lepivém slizu obsaženo a k čemu to vlastně slouží?
Se změnou podnebí se na místech, kde dříve nežily, objevují nové, migrující, invazní druhy života. A platí to i pro hmyz včetně sršní, kterých žije na světě přibližně okolo pětatřiceti druhů. Kdo se bojí jako čert kříže, jak se lidově říká, naší sršně obecné, měl by nyní zbystřit.
Mravenec, brablenec, brabenec. Tři slova znamenající totéž, i když je jen jedno správně česky, totiž mravenec. Brablenec je výraz pro mravence pocházející ze slovenského nářečí, a že jsme byli se Slováky dlouho nejprve v jedné monarchii, pak republice a nadále zůstáváme „bratry“ a společně jsme v jedné unii, tedy té evropské, slovo brablenec bylo již dávno počeštěno na brabenec a někde se zlidověle používá pořád. A zdaleka u nás nežijí jen brablenci rezaví a černí, obyčejní, běžně velcí, lesní giganti a nakonec i titěrní a po celém světě všudypřítomní poslové faraónů.
Pozvednout udržitelnost moderní architektury na novou úroveň, postarat se o splynutí nově vznikajících staveb s přírodou. Zkrátka a dobře, zařídit to tak, aby města budoucnosti neobývali jen lidé, ale byla funkční součástí širších ekosystémů.
Nikdo nepopírá, že vosa obecná je užitečný živočich. Jen bychom prostě byli raději, kdyby se ta jejich užitečnost projevovala jinde, než v bezprostředním okolí terasy, na které si chceme v klidu posedět.
11.10.2005
Mám dotaz ohledně malých, téměř nepatrných mušek, které se nám množí v hlíně. Postříkal jsem je postřikem proti létajícím škůdcům, týden byl klid, ale larvy zřejmě přežily. Nevíte náhodou, jak se jich zbavit a jak se škůdce jmenuje? Děkuji za jakoukoliv radu!
Vážený pane Pácal, drobné mušky jsou příčinu příliš vydatné zálivky. Postřik opravdu příliš nepomáhá. Pokud je to možné,…
16.1.2006
Mám cykas asi půl roku. Po měsíci se mu na jednom listu objevily hnědé tečky, šly oloupat. Nyní se tyto objevily na celé rostlině. Lysty žloutnou. Poradíte mi prosím, jak ji zachránit? Jde o nějakého parazita? A.
Dobrý den, Váš cykas je pravděpodobně napaden puklicemi nebo štítěnkami. Tento savý hmyz dokáže nejenom rostliny ale i pěstitele…
25.9.2006
Dobrý den. Potřeboval bych poradit se zvlaštním škůdcem. Je celý bílý, tvoří jemná vlákna, až chuchvalce podobné vatě v listech. Poradí mi někdo? Předem děkuji...
Dobrý den,jde pravděpodobně o červce, který je bílý a pokrytý bílou vatou. Jde o savý hmyz, který škodí hlavně na spodní straně listů…
1.8.2007
Před časem jsem se přestěhovala a má nolinka má podobné známky...škůdce??? listy jsou jakoby spálené a jsou na nich hnědé až černé tečky.... poradíte co s tím??? Nechci o ni přijít...děkuji.
Dobrý den,Vaše rostlina je pravděpodobně napadena červcem nebo puklicemi. Tyto škůdce otírejte z listů hadříkem smočeným v lihu a…
4.8.2008
Dobrý den, prosím o pomoc se škůdcem v pokojových rostlinách (ficus bejamin, barrok, banánovník a břečťan). Asi před měsícem jsem bojovala na těchto rostlinách se sviluškou (nejprve bioolem a poté insekticidem ve spreji). Pečlivě jsem pak kontrolovala listy a opakovala postřik. Rostlinám pak začaly opadávat listy a žloutly. Fikusy jsem nakonec radikálně seřezala a teď se začly vzpamatovávat, krásně a hustě obrůstají. Vše se zdálo v pořádku, svilušku jsem na listech už znovu neobjevila. Ale včera, když jsem opět kontrolovala listy, jsem zjistila, že se v substrátu zmíněných rostlin pohybuje obrovské množství maých (1-2mm) velkých broučků. Jsou světle hnědí, až do průsvitna, kulatého tvaru, pohybují se velmi rychle a neskáčou. Je jich plný substrát, zalézají dovnitř a zase vylézají. Vyhledávala jsem v databázi všech škůdců a nic podobného jsem nenašla. Jsou jak v proschlém, tak i ve vlhkém substrátu. Už si nevím rady, mám pocit, že se zbavím po lítém boji 1 škůdce a objeví se jiný. Neví někdo o co se jedná? Není možné, že by se jednalo o nějaké jiné stádium svilušky? Protože ti broučci v substrátu vypadají jinak než sviluška, kterou jsem objevila na listech jsou větší a tmavší a pohybují se mnohem rychleji. Nikde jsem neobjevila obrázky stádií svilušek. Jen mi přijde divné, že se tito substrátoví škůdci objevili na stejných rostlinách, kde byly předtím svilušky. Děkuji moc za jakoukoli radu. Potažmo za informaci, kde se koná nějaká poradna, kam by mohl člověk rostlinu i se škůdcem přinést. Děkuji.
Dobrý den,škůdce v půdě se pokuste zlikvidovat tak, že květináč s rostlinou ponoříte do kbelíku s vodou, kde jej alespoň z části…