Kněžice mramorovaná je invazní ploštice z východní Asie. Lidově se jí i dalším kněžicím říká smradlaví brouci, ve skutečnosti ale o brouky nejde. Na podzim se kněžice slétají na fasády a hledají zimoviště ve škvírách kolem oken, na půdách i v bytech, kde obtěžují zápachem a hlučným letem. Na zahradě a v sadu škodí sáním na listech a plodech ovoce i zeleniny, stejně jako příbuzná kněžice zeleninová. Poradíme, jak obě ploštice poznat, jak se kněžic zbavit v domě a jak chránit úrodu.
NAJDIJE!
Výskyt obou invazních kněžic pomáhá mapovat veřejnost. Na webu najdije.cz, který provozuje Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, běží v říjnu 2026 celkem 17 pátracích akcí po nepůvodních a invazních druzích. Vedle kněžice mramorované a kněžice zeleninové se pátrá například po slunéčku východním, vroubence americké, sršni asijské, vrtuli ořechové, vrtuli rakytníkové, tmavce švestkové, voskovce zavlečené, čalounici nebo zavíječi zimostrázovém. Kněžici mramorovanou platforma sleduje od roku 2021 a nálezy od veřejnosti posloužily i při sestavování map jejího výskytu v Česku. Kdo pošle fotografii a místo nálezu, stává se vlastně občanským vědcem.
Úředně regulované ale kněžice nejsou. Podle Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ není kněžice mramorovaná ani kněžice zeleninová podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 karanténním ani regulovaným nekaranténním škodlivým organismem a nejsou pro ně stanovena žádná fytosanitární opatření. Ústav jejich výskyt přesto sleduje.
)
)
Kněžice mramorovaná, jeden z prvních výskytů byl zaznamenán u pražské holešovické tržnice
Kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys) je jedním z nejnovějších přírůstků mezi plošticemi. V zemědělství přitom dokáže právě tato ploštice napáchat nedozírné škody, především pak na ovoci a zelenině. Nešetří přitom ani naše zahrádky, zahrady a sady. Poprvé byl u nás tento druh potvrzen v roce 2018 v Lukové u Přerova a již na konci stejného roku v Praze u Holešovické tržnice. A právě do tržnice se tento druh kněžic zřejmě dostal spolu s dovezenou zeleninou či ovocem. Od té doby se rychle šíří a zdá se, že hodlá okupovat celé území našeho státu.
)
V případě tohoto invazního škůdce máme nyní šanci dokumentovat jeho šíření v podstatě již od začátku invaze, je zde teprve chvíli. Smutnou zprávou je, že šíření kněžice mramorované na větší vzdálenosti probíhá spolu s přepravovaným ovocem a zeleninou a to se děje denně a po celém území země. Výzkumem na webu najdije.cz se nyní zároveň zjišťuje, jaké plodiny se tato kněžice rozhodla u nás preferovat, zatím se to totiž příliš neví. Ví se jen, že chuť k jídlu má náramnou, množí se rychle a škody dovede napáchat ohromné. Pouhým výrazem na čemkoli se ale vědci nehodlají spokojit. Dosud chybí statistická data.
Popis kněžice mramorované
Kněžice mramorovaná má sosák složený pod tělem a první pár jejích křídel je přeměněn na polokrovky, které jsou zčásti kožovité a zčásti blanité. Měří 12–17 mm na délku a 7–10 mm na šířku, a proto je nepřehlédnutelná. Necelé 2 cm, to je již na hmyz docela pěkný rozměr. Tělo má zbarvené především do barvy hnědé a hnědožluté, které jsou místy doplněny žlutavými skvrnkami a černým tečkováním. Okraje zadečku má tento hmyz střídavě žlutě a černě páskované, nohy má hnědožluté s černým tečkováním a tykadla hnědočerná, v místech dotyku tykadlových článků světle kroužkovaná. Nymfy mají černo-bílou kresbu a otrněný okraj předohrudního štítu a hlavy. Dalším nápadným znakem kněžice mramorované je pronikavý zápach, který vylučuje při podráždění. Opravdu nevoní.
Zaměnit si můžeme kněžici mramorovanou s naší původní kněžicí mlhovitou (Rhaphigaster nebulosa). Ta se liší především výrazným trnem na spodní straně těla, který kněžice mramorovaná nemá vůbec. Kněžice mlhovitá má navíc hlavu pravidelně kuželovitou, kdežto kněžice mramorovaná má hlavu vpředu se znatelnými úhly. Záměna je též možná s tmavou přezimující formou kněžice trávozelené (Palomena prasina), jejím nápadným odlišujícím znakem je však chybějící páskování na okrajích zadečku.
)
)
Doma je ve východní Asii
Domovinou kněžice mramorované je východní Asie (východní Čína, Japonsko, Korea, severní Vietnam, Tchaj-wan), odkud se v devadesátých letech 20. století dostala do USA. V Evropě ji poprvé zaznamenali v roce 2004 a od té doby se rozšířila do velké části kontinentu, s výjimkou severských zemí.
Podle mapy výskytu kněžice mramorované v letech 2018–2024, kterou sestavili vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Univerzity Karlovy a Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy, je u nás kromě Prahy a Lukové u Přerova hojně rozšířená také v Kralupech nad Vltavou, Kutné Hoře, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci a v řadě dalších měst na Moravě i v Čechách. Autoři mapy v blízké budoucnosti očekávají její rozšíření na celém území státu. Dospělci se mohou od místa výskytu šířit aktivním letem i více než 10 kilometrů.
)
Dospělci i nymfy sají na listech i plodech
Dospělci i nymfy kněžice mramorované sají na listech i plodech. Při sání dochází k deformacím a nekrózám a místa vpichu jsou vstupní branou pro houbové a bakteriální patogeny. Plody navíc znehodnocují páchnoucí sekrety. Kněžice mramorovaná má přes sto známých hostitelských rostlin, hospodářsky nejvýznamnější jsou broskvoň, hrách, kukuřice, réva vinná, slivoň, sója a třešeň. Samice kladou vajíčka obvykle začátkem června na spodní stranu listů, každá 50 až 400 vajíček. V teplejších oblastech stihne kněžice pět až šest generací ročně, v chladnějších jen jednu.
)
Kněžice v domě a v bytě: proč leze do oken a jak se jí zbavit
Kněžice mramorovaná přezimuje jako dospělec. Dospělci se objevují koncem léta a až do konce října je můžete potkat na fasádách budov. Na zimu hledají chladné a suché úkryty v okolí budov i uvnitř nich, například na půdách, ve sklepích, ve skladištích a ve škvírách kolem oken. Proto je na podzim vídáme na oknech a pronikají i do bytů. Na jednom místě jich někdy přezimují tisíce a obyvatele domu pak obtěžují hlasitým letem a zápachem.
V domě se kněžice nemnoží a nic nežerou. Podle Washingtonské státní univerzity (WSU) nekoušou a stavbě nijak neškodí. Zimoviště opouštějí v březnu nebo dubnu, za teplých dnů se ale mohou v bytě objevit i během zimy.
Nejúčinnější je nepustit kněžice dovnitř. Odborníci z WSU radí:
- utěsnit škvíry a spáry kolem oken, dveří, potrubí a kabelů, kudy ploštice pronikají do domu,
- dát do oken a dveří sítě proti hmyzu a zkontrolovat, že těsně doléhají a nejsou poškozené,
- větrací otvory, například do podkroví, zakrýt sítí s dostatečně malými oky.
Kněžice, které už jsou uvnitř, nerozmačkávejte. Při vyrušení a rozmáčknutí vypouštějí páchnoucí sekret. Smeťte je nebo vysajte vysavačem, sáček zavažte a vyhoďte do odpadu. Vysavač může nějakou dobu zapáchat, pach ale časem vyprchá. Postřik insekticidy uvnitř domu odborníci nedoporučují. Kněžice přilétají zvenčí, takže další nezastaví, a uhynulé ploštice ukryté ve stěnách mohou páchnout a lákat další hmyz.
Kněžice zeleninová, neméně škodlivý výtečník
Kněžice zeleninová (Nezara viridula) je u nás ještě mladším přírůstkem. První úředně ověřený nález potvrdil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v září 2020 v zahrádkářské kolonii v pražské Libni, kde ploštice sála na rajčatech. Vedle kněžice mramorované jde o jednoho z hospodářsky nejvýznamnějších škůdců mezi plošticemi. Podobně jako u kněžice mramorované se o jejím dalším šíření v Česku dozvídají vědci i z hlášení veřejnosti na najdije.cz.
)
)
Domovinou ve východní Africe nebo ve Středomoří
Kněžice zeleninová pochází pravděpodobně z východní Afriky nebo ze Středomoří. S převozem zemědělských plodin se rozšířila do tropických a subtropických oblastí Ameriky, Austrálie i Eurasie. V Evropě se na sever začala šířit v polovině 20. století a oteplování její areál dál rozšiřuje do chladnějších oblastí mírného pásma. Ještě před nálezem v Česku ji zjistili například na Slovensku, kde se poprvé objevila v roce 2014 a pak se rychle namnožila, v Maďarsku, Německu, Rumunsku, Francii, Itálii a Slovinsku.
)
Popis kněžice zeleninové
Kněžice zeleninová má dlouhý sosák a blanitý první pár křídel ve své zadní části, takzvané polokrovky. Dorůstá délky 13 až 18 mm a je zbarvena kompletně do světle zelené barvy.
Nohy a tykadla jsou světlé, jenom vrcholové tykadlové články má na konci tmavší. Membrána polokrovek je průhledná a bezbarvá, načež pod ní prosvítá světle zelený zadeček. Kněžice zeleninová však dovede mást, někdy totiž tvoří barevně odlišné formy. Přezimující dospělci se navíc vždy přebarvují do barvy hnědé. Nymfy této kněžice mají tmavou či zelenou kresbu a bílé tečkování. Při podráždění vylučuje stejně jako kněžice mramorovaná nepříjemný zápach. Jde o typický společný znak pro všechny druhy kněžic. Záměna kněžice zeleninové je možná s místní kněžicí trávozelenou (Palomena prasina) a kněžicí zelenou (Palomena viridissima).
)
I v případě kněžice zeleninové přezimují dospělci, na jaře nakladou vajíčka a z nich se během jednoho až dvou týdnů vylíhnou nymfy, které zůstanou pohromadě. Na konci léta se líhnou dospělci. Ti nejprve sají podobně jako nymfy na rostlinách a postupně se na podzim stěhují do zimovišť. Oproti kněžici mramorované vědci předpokládají u kněžice zeleninové jen jednu generaci za rok. Šíření tohoto druhu by tedy mělo být pomalejší. To se však zatím neví. Kněžice zeleninová saje na plodech a semenech mnoha druhů, jde o hmyz takzvaně polyfágní. Navíc dovede sát i na listech, stoncích a květech. Preferuje rostliny čeledi bobovité, smlsne si však i na brukvovitých, lilkovitých, slézovitých a jiných. Čili může škodit kromě jiných plodin i na bramborách, švestkách a fazolích. Společné má s kněžicí mramorovanou i poškození plodů zapáchajícími sekrety a vytvářením vstupních bran pro patogeny, především bakterie a houby.
Jak chránit úrodu před kněžicemi
Obě invazní kněžice sají na listech, stoncích, květech a hlavně na plodech mnoha druhů ovoce a zeleniny, od broskví, švestek a třešní přes vinnou révu po rajčata, papriky a fazole. Ochrana je obtížná, protože se dospělci rychle přesouvají z rostliny na rostlinu.
V sadech doporučuje ÚKZÚZ jako preventivní ochranu sítě připevněné na konstrukci, které chrání plody během vegetace až do sklizně. Výskyt je dobré sledovat pravidelnou prohlídkou rostlin, dospělce kněžice mramorované lze odchytávat také do světelných lapačů. V oblastech se škodlivým výskytem se provádí chemická ochrana insekticidy. Časopis Zahradnictví uvádí, že lze použít přípravky na bázi pyrethroidů povolené proti plošticím a savým škůdcům. Konkrétní přípravek vybírejte podle Registru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ, kde je u každého uvedeno, na které plodiny a proti kterým škůdcům je povolený, a dodržujte návod na etiketě.
Přípravky na ochranu rostlin nejsou určené k postřiku okenních rámů ani jiných částí budov. Proti kněžicím v domě pomáhají hlavně utěsněné škvíry a sítě v oknech, jak popisujeme výše. Pokud si nejste jistí, jakou ploštici na zahradě máte, můžete fotografii poslat do Rostlinolékařské poradny ÚKZÚZ, o které píšeme v článku Zdarma vám pomohou rostlinolékaři, nebo nález nahlásit na najdije.cz.
Článek byl aktualizován v říjnu 2026. Zdroje: Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ, najdije.cz, Výzkumný ústav rostlinné výroby (mapy výskytu kněžice mramorované z let 2022 a 2024), Washington State University, časopis Zahradnictví (zahradaweb.cz), Seznam Zprávy, eagri.cz, Wikipedia, irozhlas.cz.
