Udržovat v lesích nepořádek pomáhá. Výzkumníci potvrdili, že padlé stromy a větve lesům prospívají

Udržovat v lesích nepořádek pomáhá. Výzkumníci potvrdili, že padlé stromy a větve lesům prospívají

Už dlouho se hovoří a píše o tom, že dokonalý pořádek v zahradě je nesmysl. Že je lepší pomoci drobnějším živočichům, biodiverzitě i mikroklima různými stinnými kouty s nepořádkem. Samozřejmě rostlinným. Pneumatiky, plastový odpad a jiné smetí patří do sběrného dvora a na skládky. Má to logiku a nyní už přichází přírodovědci s tím, že stejné je to vlastně s nepořádkem v lese. Je přirozený, dokonce životně nezbytný. Popadané a tlející stromy i větve do lesa patří. Proč?

Představujeme návrh nové podoby předprostoru holešovického Výstaviště Praha

Představujeme návrh nové podoby předprostoru holešovického Výstaviště Praha

Historie, funkčnost a klima v jediném propojeném řešení. Tak by bylo možné formulovat motto návrhu nového řešení veřejných venkovních prostranství Výstaviště Praha. Návrh projektu se zaměřil na revitalizaci prostoru před Průmyslovým palácem a jeho okolí o celkové rozloze více jak 64 000 metrů čtverečních.

Jak si usnadnit realizaci zelené střechy

Jak si usnadnit realizaci zelené střechy

Velké parky dovedou ochladit části měst až o osm stupňů Celsia. A se zelenými střechami a stěnami je to podobné. Zeleň pomáhá vytvářet teplotní rozdíly obzvláště v rozpálených centrech měst. Jak si ale realizaci zelené střechy usnadnit?

Zahrada bez trávníku? Jde to, stačí jenom odlišný přístup a odvaha

Zahrada bez trávníku? Jde to, stačí jenom odlišný přístup a odvaha

Zahrada bez trávníku je pro mnohé z nás, vlastně zřejmě většinu, něčím nepředstavitelným. Extrémní změnou, pošetilostí, nesmyslem a dokonce i drzostí. Pro někoho však může jít o originalitu, spontánní rozhodnutí, nebo dokonce velmi promyšlený koncept. A impuls? Ten v sobě máme ukrytý všichni, je jím nekonečná péče o trávníky. Jak dopadla konkrétně zahrada v rakouském Burgenlandu?

Suchá zima věští suchý rok. Jak v zahradě maximálně šetřit vodou a proč ji nyní napojit?

Suchá zima věští suchý rok. Jak v zahradě maximálně šetřit vodou a proč ji nyní napojit?

Skoro by se chtělo říci, že březen je doba mulčovací, měli bychom totiž nastýlat různými mulčovacími materiály záhony, dokud je půda ještě vlhká. Zároveň tak potlačíme růst plevelů, které ještě nevyrazily. Jenže ono je sucho. Nebyl sníh, mnoho ani celou zimu nepršelo a nyní je to stejné. Venkovní teploty létají tak, že ráno jdeme v kabátě a po obědě se klidně můžeme vysvléct do trika s krátkým rukávem. Ale neprší ani nesněží. Bohužel. A tak musíme spolu s mulčováním již nyní zalévat. Ale kde dešťovku rychle vzít? Můžeme si pomoci radami našich předků.

Je vám ve městě horko? Už ve starém Římě věděli, co s tím dělat

Je vám ve městě horko? Už ve starém Římě věděli, co s tím dělat

Všechny cesty vedou do Říma, říká se. A že to bylo nějakých cest, které se v centru kdysi největšího a nejlidnatějšího města světa sbíhaly. Tolik zpevněných povrchů v poměru k zastavěné ploše na jednom místě pak přirozeně vyvolává představy o tom, že v takové starověké metropoli bylo v létě opravdu pořádné horko. Vždyť neměli ani klimatizace! Jenže zdání klame.

Trápí vás vedra? Inspirujte se v zemích, kde jsou na ně zvyklí. Funguje to

Trápí vás vedra? Inspirujte se v zemích, kde jsou na ně zvyklí. Funguje to

Samozřejmě nic neuděláme s naší národní přirozeností a dědičným návykem na středoevropské klima, přesto si ale můžeme trápení za veder zmenšit zvyky našich jižních sousedů. A vůbec se nemusíme na zkušenou vypravovat až do Afriky, úplně postačí jih Evropy. Co tam dělají jinak, že vedra přežívají?

Češi doma za veder trpí, k přehřívání dochází až v polovině domů a bytů

Češi doma za veder trpí, k přehřívání dochází až v polovině domů a bytů

Bydlíme ve starém kamenném domě (tedy přesněji kombinaci kamene, hlíny a cihel), ale za více dní trvajících veder se už začíná zahřívat byt v patře i zde. Fajn je nadále jen ve vlhčím přízemí včetně průjezdu. Ale to jsou pouze drobné trable, které vždy docela rychle pominou. Jakmile totiž Česko zasáhnou tropická vedra, začne se přehřívat až polovina obytných domů. A kde chybí klimatizace, tam je vedro i v kancelářích, obchodech, restauracích a jiných provozech. A mnohem větší, než je u nás.

Odpolední zalévání listy rostlin nespálí. Hospodárné nakládání s vodou to ale není

Odpolední zalévání listy rostlin nespálí. Hospodárné nakládání s vodou to ale není

Že za odpoledního úpalu na zahradě nemáte zalévat rostliny, to už jste jistě někdy slyšeli. Ale přemýšleli jste nad tím, proč vlastně ne? Zkratkovité zdůvodnění totiž zní, abyste listy rostlin nespálili. A to už začíná být trochu na pováženou. Vodou přeci hasíme žár, nikoliv rozděláváme oheň. Jak by tedy mohla z vody vzniknout na rostlinné tkáni nějaká popálenina? Jednoduše, zvětšovacím sklíčkem popálíte i vlastní pokožku.

Modrozelené střechy účinnou zbraní v boji proti suchu

Modrozelené střechy účinnou zbraní v boji proti suchu

Hospodaření s vodou a ochrana jejích zdrojů jsou v dnešní době klimatických změn nezbytností. Hrozí totiž, že nejpozději do roku 2050 zavládne celosvětově nedostatek vody, a to především ve městech. Důležité je proto hledat stále nové způsoby, jak s pitnou i dešťovou vodou nakládat hospodárně. Jako jeden z účinných nástrojů se osvědčují tzv. modrozelené střechy, které umožňují zachycovat dešťovou vodu na plochých střechách a opětovně ji využít pro zavlažování zeleně nebo ochlazení mikroklimatu.

Zai je inspirace z Afriky, která se může hodit i v suchých regionech Česka

Zai je inspirace z Afriky, která se může hodit i v suchých regionech Česka

Průměrné srážky v Česku se ročně pohybují o kolo 678 milimetrů ročně. To špatné vůbec není. Víme též, že srážkově nadprůměrné měsíce u nás připadají na květen a srpen, zatímco k těm pod průměrem se počítá březen nebo říjen. Jenže s průměry je ovšem vždycky trochu potíž. Jsou lehce ošidné, skutečnost zkreslující. Voda je však pro pěstování rostlin nezbytně potřebná, bez ohledu na čísla a statistiky. Jak ale efektivně pěstovat rostliny, když je jí zoufale málo? Inspiraci jsme našli v horké a povětšinou suché Africe.