Jak se bránit proti suchu? Kde sehnat vodu pro zahrádku i pro bydlení? Jak vodou šetřit a jak to zařídit, aby hned neodtekla a zadržela se u nás? Přečtěte si naše rady.
Na extrémní sucho, sluncem spálenou zemi a vodu se sykotem mizící ze studní to letos (zatím) nevypadá. I když to tak chvilku vypadalo. Ona meteorology od časného jara předvídaná katastrofa ne a ne nastat. Dodejme jen, že naštěstí.
I ochrana klimatu a přírody má své hrdiny, navíc teď každý může dát hlas svému favoritovi, protože o Ceně sympatie rozhodne právě veřejnost. Letos se do soutěže Adapterra Awards přihlásilo 57 inspirativních projektů reagujících na dopady změny klimatu. Odborná porota vybrala 18 finalistů a právě ti se nyní uchází o vítězství v jednotlivých kategoriích. O Cenu sympatie přitom můžete hlasovat do půlky října.
Léto skeptiků klimatické krize? Nebo požehnané počasí pro normální lidi s pamětí? Letošní červenec nadělal novodobému klimatickému náboženství v „argumentologii“ pořádný nepořádek. Nelze v tuzemských médiích varovat před extrémními teplotami a změnou klimatu a tak se argumentace zaměřila na prohlášení ve stylu „výjimka potvrzuje pravidlo, klima se opravdu otepluje“, „je to jen zdání“, „vedra zase přijdou“ a dokonce „snad zase změna počasí přinese tropické teploty“. Počasí si jednoduše řečeno dělá, co chce, na politiku nekouká. Ani na zelenou, ani na červenou, žlutou, modrou, oranžovou, černou, hnědou a jinou. A pro každého, kdo vedra nesnáší, je současné počasí kýženým Vančurovým Rozmarným létem.
Vypadají naprosto logicky a rozumně, ale ne vždy fungují přesně tak, jak je zamýšleno. Co? Nástroje pohotovostní komunikace, systémy včasné výstrahy. Které směrem k občanům předávají různá užitečná varování. O přívalových deštích, povodních nebo ničivých bouřích.
Tam, kde jedni vidí změnu, spatřují druzí příležitost. A platí to bez výjimky i pro změny klimatické. Co asi tak budou obnášet? Však víte dobře sami: více tepla, více sucha. A též mnohem méně předvídatelné srážky, které možná budou v průměru celoročního úhrnu velmi podobné jako dnes, ale rozložené v průběhu roku docela jinak.
Opakování je prý matka moudrosti. V případě každoročního boje se suchem nikdy neškodí shrnout, že existují i jiné způsoby, jak bojovat s vysokou spotřebou vody během letních vln veder.
Nebývá zvykem informovat o kampani, která se Česka přímo netýká. Ale iniciativa Make a Metre Matter si pozornost přeci jen zaslouží. Přestože je doma ve Velké Británii, může posloužit jako milá inspirace i pro nás.
Už dlouho se hovoří a píše o tom, že dokonalý pořádek v zahradě je nesmysl. Že je lepší pomoci drobnějším živočichům, biodiverzitě i mikroklima různými stinnými kouty s nepořádkem. Samozřejmě rostlinným. Pneumatiky, plastový odpad a jiné smetí patří do sběrného dvora a na skládky. Má to logiku a nyní už přichází přírodovědci s tím, že stejné je to vlastně s nepořádkem v lese. Je přirozený, dokonce životně nezbytný. Popadané a tlející stromy i větve do lesa patří. Proč?
Historie, funkčnost a klima v jediném propojeném řešení. Tak by bylo možné formulovat motto návrhu nového řešení veřejných venkovních prostranství Výstaviště Praha. Návrh projektu se zaměřil na revitalizaci prostoru před Průmyslovým palácem a jeho okolí o celkové rozloze více jak 64 000 metrů čtverečních.
Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.
Po vydatném dešti se zahrada zázračně zazelená. Mnozí věří, že za to může zázračný dusík v dešťové vodě. Pravda je ale jinde. Co skutečně stojí za svěžím vzhledem vaší zahrady po přeháňce a proč se vliv dusíku z deště často přeceňuje?
Tou nejlepší velkokapacitní klimatizací pro města i vesnice mohou být v horkých létech stromy. Když jim pomůžeme zaléváním, pomohou ony nám. Stromy sice nemohou odstranit následky vlny veder, ale mohou některé z nich zmírnit.
Velké parky dovedou ochladit části měst až o osm stupňů Celsia. A se zelenými střechami a stěnami je to podobné. Zeleň pomáhá vytvářet teplotní rozdíly obzvláště v rozpálených centrech měst. Jak si ale realizaci zelené střechy usnadnit?
Zahrada bez trávníku je pro mnohé z nás, vlastně zřejmě většinu, něčím nepředstavitelným. Extrémní změnou, pošetilostí, nesmyslem a dokonce i drzostí. Pro někoho však může jít o originalitu, spontánní rozhodnutí, nebo dokonce velmi promyšlený koncept. A impuls? Ten v sobě máme ukrytý všichni, je jím nekonečná péče o trávníky. Jak dopadla konkrétně zahrada v rakouském Burgenlandu?
Skoro by se chtělo říci, že březen je doba mulčovací, měli bychom totiž nastýlat různými mulčovacími materiály záhony, dokud je půda ještě vlhká. Zároveň tak potlačíme růst plevelů, které ještě nevyrazily. Jenže ono je sucho. Nebyl sníh, mnoho ani celou zimu nepršelo a nyní je to stejné. Venkovní teploty létají tak, že ráno jdeme v kabátě a po obědě se klidně můžeme vysvléct do trika s krátkým rukávem. Ale neprší ani nesněží. Bohužel. A tak musíme spolu s mulčováním již nyní zalévat. Ale kde dešťovku rychle vzít? Můžeme si pomoci radami našich předků.
O tradičních vánočních rostlinách včetně kvetoucích pokojových květin se toho píše každý rok před Vánoci spousta. Ale co zkusit něco netradičního? A třeba i jako dárek pro milovnici sukulentů? Tučné růžové lístky, které vypadají jako drobné jazýčky, určitě neurazí.
Horké léto není zase tak velkou novinkou. S vlnami veder se potýkali už naši předci, a nejen v Evropě. Přitom přišli v průběhu historie s celou řadou nejrůznějších adaptací. Jak to tedy dělali za veder dříve? A nedal by se náhodou nějaký z těch nápadů použít i dnes?
Všechny cesty vedou do Říma, říká se. A že to bylo nějakých cest, které se v centru kdysi největšího a nejlidnatějšího města světa sbíhaly. Tolik zpevněných povrchů v poměru k zastavěné ploše na jednom místě pak přirozeně vyvolává představy o tom, že v takové starověké metropoli bylo v létě opravdu pořádné horko. Vždyť neměli ani klimatizace! Jenže zdání klame.
Dokonale střižené, svěží zelené a zdravé trávníky chce v zahradě mnoho z nás, jenže se to mnohým pořád nedaří. Jakých se na trávnících dopouštíme v létě největších chyb? Jak je napravit a jak zlepšit kondici svého trávníku po letních vedrech?
Samozřejmě nic neuděláme s naší národní přirozeností a dědičným návykem na středoevropské klima, přesto si ale můžeme trápení za veder zmenšit zvyky našich jižních sousedů. A vůbec se nemusíme na zkušenou vypravovat až do Afriky, úplně postačí jih Evropy. Co tam dělají jinak, že vedra přežívají?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
