Děláte si ke konci roku inventuru svých pokojovek a přemýšlíte, čím svou sbírku rozšířit, ozvláštnit? Bokarnea tlustokmenná, takzvaná sloní noha, rostlina z čeledi chřestovité, vám domů vnese trochu z atmosféry horkého, sluncem rozpáleného Mexika.
Za šera a mrazu zimy si umíme vážit i maličkostí. Třeba toho, když nás rozveselí záplava jasných kvítků na vánočním kaktusu, který si hoví na okně. Víte vlastně, odkud k nám přišel?
I kaktusy, jedinci této velké skupiny sukulentních rostlin, vyžadují přes zimu vhodné podmínky a péči. Odmění se nám hned v další sezóně a třeba i půvabnými květy. Jak kaktusy správně zazimovat?
Řeč je o kosmatcovitých rostlinách pocházejících většinou z jižní Afriky. Pro většinu pěstitelů sukulentů představují jeden ze základních stavebních kamenů sbírek. Prostě jsou nepostradatelné. Navíc patří do této skupiny sukulentních rostlin i živé kameny, které se rostlinám podobají až teprve v květu. A jde o skutečné skvosty pěstitelských sbírek.
Šrucha velkokvětá je teplomilnou a světlomilnou rostlinou, která otevírá své květy pouze za plného slunce. Stejně jako třeba gazánie. Vydrží přitom i ta největší vedra a sucha, jelikož dovede svými dužnatými stonky a lístky zadržet dostatek vody. Umí šetřit! A nám tak usnadňuje pěstování. Vlastně nepotřebuje skoro nic.
Máte rádi rostliny, ale málo která pokojovka u vás doma přežije, nebo nemáte úplně ideální podmínky pro pěstování rostlin? Pořiďte si sukulenty, jsou v celku nenáročné, nepotřebují příliš péče, a přesto dokáží zútulnit bydlení stejně jako klasické pokojové rostliny.
Krása má mnoho podob, a její vnímání není univerzální. Přesto se nedá říct, že by snad o kaktusy a sukulenty pečovali jejich pěstitelé s menší láskou a citem, než třeba milovníci orchidejí. A že by je snad méně zasáhlo, když jejich pichlavé svěřence poctí svou nežádoucí přítomností nějaký škůdce. S jakými nepříjemnostmi se musí umět dobrý kaktusář vypořádat?
Možná jste to právě vy, kdo již vyzkoušel pěstovat ve svém suchém panelákovém bytě vše možné, ale s více méně neuspokojivými výsledky. Pak navštívíte šťastnějšího pěstitele, který může svým rostlinám nabídnout mnohem lepší podmínky a světě div se, i ty rostliny, o kterých si myslíte, že se jim u vás daří báječně, vypadají neskutečně, jsou husté, bohaté, velké, kompaktního vzrůstu a kvetou. Prostě se jim daří. I vy se však můžete do budoucna pyšnit svými výpěstky. Jde jen o přizpůsobení podmínkám.
Exotická "tlustice" (tedy rostlina podobná tlusticím) portulakarie africká je ve své domovině oblíbenou potravou pro slony, kozy a želvy. Též Jihoafričané ji přidávají do salátů, polévek a jiných pokrmů, které jsou díky ní nakyslé chuti, dovede však bojovat i proti změnám klimatu, absorbuje více oxidu uhličitého než jiné rostliny. U nás je ale pěstována především jako nádherná, silně dekorativní pokojová rostlina.
Kaktus San Pedro si můžeme pěstovat i doma v květináči, v našich podmínkách však nedosáhneme významnějšího obsahu drogy, kvůli které se stal rostlinou rituální a magickou. Pozor si také musíme dát na platnou legislativu, která často nebere ohled na nezpochybnitelná fakta. Kaktusáři pěstující kaktusy, které obsahují drogu meskalin, byť v našich podmínkách v jen nepatrném množství, se pohybovali cca 2 roky na hraně zákona (vlastně mohli být kdykoli kriminalizováni). I když tyto kaktusy nepojídali a drogy z nich nechtěli vyrábět.
Ikeniva je vlastně obdobou japonských ikeban, přeložit lze výraz ikeniva jako „aranžovanou zahrádku z živých rostlin“. Pokud chcete ve svém bytě něco neobvyklého a nebo prostě nemáte žádnou zahradu, minizahrádka vám vykouzlí úsměv na tváři.
Kdo by neznal vánoční kaktus, sukulent, který nádherně vykvétá právě na Vánoce. Ale ne vždy a ne každému. Proč? Co děláme chybně? Jak o vánoční kaktus správně pečovat a kdy začít jeho kvetení ovlivňovat a jak? V každém případě začněte právě nyní, je nejvyšší čas!
I když slovo obyčejná této skalničce spíše ubližuje. Rozchodnice růžová je totiž rostlinou, která se dovede vypořádat i s tím nejdrsnějším podnebím, najdeme ji proto například v přírodě na severu Norska a nebo na Islandu. Navíc kvete neobvykle působivě, pěkně vypadá vlastně po celý rok a je univerzální léčivkou s širokou škálou zdravotních účinků.
Skalkaři, skalničkáři, prostě milovníci skalek a pěstitelé skalniček, často drobných a nenáročných rostlin, z nichž mnohé rostou na skalkách chudších na živiny. Tedy majitelé skalek simulujících podmínky, které alespoň trochu připomínají přirozená, nejčastěji horská stanoviště těchto rostlin. Jak skalky správně zazimovat a jakých chyb se vyvarovat?
Sukulenty a kaktusy, dvě ohromné skupiny rostlin, které zahrnují neobyčejnou pestrost suchu odolného rostlinného života. Všechny mají jeden společný znak – totiž schopnost zadržovat si dostatek vody na horší časy.
Ať jsme již skalničkáři vášniví a protřelí a nebo teprve začátečníci, jaro je pro naše skalky vždy výzvou. Co udělat, aby byla naše skalka letos stejně krásná jako loni, ne-li ještě krásnější?
Nejznámější z tlustic je tlustice vejčitá (Crassula ovata) a skutečně jde o nejčastější z tlustic pěstovaných v našich interiérech. Pokud své tlustici poskytneme správnou péči, bude dlouhověká a dokonce si z ní můžeme vypěstovat pomocí pravidelného řezu nádhernou bonsaj. Přitom se může do pěstování tlustic pustit i začátečník.
Kaktusy lze množit dvěma způsoby, vegetativně (odnožemi, řízky, roubováním) nebo generativně (semeny). Vegetativní způsob se obecně považuje za jednodušší. Oproti tomu rostliny vzniklé generativním způsobem bývají odolnější.
Opuncie pocházejí z tropů Jižní Ameriky a Mexika, dnes je ale najdeme na všech kontinentech v tropech i subtropech. Z toho je patrné, že v našich zahradách opuncie nevypěstujeme, zato v domácích podmínkách se však těmto sukulentním rostlinám dařit bude.
