Bolševník obecný je statnou dvouletou, příp. víceletou bylinou, která dorůstá do výšky od 50 do 150 cm. V prvním roce vytváří pouze přízemní listy a sbírá sílu do hlavního kořene vřetenovitého tvaru. Až ve druhém roce se objevuje lodyha nesoucí květenství tvořené okolíky a okolíčky. V horní části je lodyha bohatě rozvětvená. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, dělené, tří až pětičetné. Lodyžní listy jsou znatelně menší. Lodyha bolševníku je dutá, hranatě rýhovaná. Stejně jako listy je i lodyha silně pokryta chlupy.

Květy jsou oboupohlavní. Ploché okolíky mohou mít v průměru i 20 cm. Plodem bolševníku je dvounažka nesoucí semena. Ta se vyznačují dlouhodobou klíčivostí.

Jednotlivé rostliny bolševníku se mohou odlišovat nejenom barvou květů, ale také tvarem či velikostí, atd… Množství variací bolševníku je dáno i schopností různých druhů křížit se mezi sebou. U nás se bolševník obecný kříží se silně invazivním a jedovatějším bolševníkem velkolepým.

Spolehlivě rozpoznat bolševník obecný od bolševníku velkolepého lze díky žlábku, který je nápadně viditelný na řapíku přízemních listů. Bolševník velkolepý tento žlábek nemá. Oproti bolševníku velkolepému je bolševník obecný drobnější. Listy bolševníku obecného jsou vykrajované ostřeji, avšak v případě bolševníku velkolepého jsou rýhy hlubší.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Bolševník velkolepý(Heracleum mantegazzianum)
Původ: z Kavkazu
Typ listu: velké listy
Barva květu: bílá, zelená, růžová, žlutá
Kvete: červen až září
Výška: 200 - 500 cm
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: hlinitá půda
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: červen, červenec, srpen, září

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Okraje lesů a luk bohatých půd, lužní lesy, je nitrofilní, vyskytuje se do 1600 m. n. m.
Zemina: Vyhovuje mu těžší půda s neutrálním pH (nicméně dobře snáší i mírně kyselé či mírně zásadité půdy).

Články na téma bolševník


Zelené monstrum z Kavkazu: Proč je bolševník velkolepý časovanou bombou pro naši přírodu i zdraví?

Zelené monstrum z Kavkazu: Proč je bolševník velkolepý časovanou bombou pro naši přírodu i zdraví?

Během jara dokáže vyrůst do výšky dospělé žirafy, jediná rostlina vyprodukuje desetitisíce semen a dotek s její šťávou způsobuje těžké popáleniny. Bolševník velkolepý je bez nadsázky nejagresivnější invazní rostlinou v České republice. Ministerstvo životního prostředí ČR proto pro tento druh schválilo nekompromisní plán: jeho úplnou eradikaci, tedy stoprocentní vymýcení z území našeho státu. Proč je boj s tímto obrem tak složitý a jak se do něj zapojuje stát i veřejnost?

Kvíz: Nejnebezpečnější invazní druhy rostlin v naší přírodě a zahradách

Kvíz: Nejnebezpečnější invazní druhy rostlin v naší přírodě a zahradách

Invazní rostliny se agresivně šíří přírodou a jsou schopné rozvracet celé ekosystémy, vytlačovat původní druhy rostlin a dokonce i na ně vázané druhy živočichů. Invaznost vede ke ztrátě biologické rozmanitosti (biodiverzity). Ne všechno rostlinstvo je však invazní, mnohé rozpínavé druhy flóry patří mezi původní, za invazní jsou považovány pouze druhy zavlečené, které v naší přírodě původní nejsou, a které se rozšířily pro svou krásu z našich zahrad a parků včetně zámeckých. Za invazi si tedy můžeme sami.