Bolševník obecný je statnou dvouletou, příp. víceletou bylinou, která dorůstá do výšky od 50 do 150 cm. V prvním roce vytváří pouze přízemní listy a sbírá sílu do hlavního kořene vřetenovitého tvaru. Až ve druhém roce se objevuje lodyha nesoucí květenství tvořené okolíky a okolíčky. V horní části je lodyha bohatě rozvětvená. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, dělené, tří až pětičetné. Lodyžní listy jsou znatelně menší. Lodyha bolševníku je dutá, hranatě rýhovaná. Stejně jako listy je i lodyha silně pokryta chlupy.
Květy jsou oboupohlavní. Ploché okolíky mohou mít v průměru i 20 cm. Plodem bolševníku je dvounažka nesoucí semena. Ta se vyznačují dlouhodobou klíčivostí.
Jednotlivé rostliny bolševníku se mohou odlišovat nejenom barvou květů, ale také tvarem či velikostí, atd… Množství variací bolševníku je dáno i schopností různých druhů křížit se mezi sebou. U nás se bolševník obecný kříží se silně invazivním a jedovatějším bolševníkem velkolepým.
Spolehlivě rozpoznat bolševník obecný od bolševníku velkolepého lze díky žlábku, který je nápadně viditelný na řapíku přízemních listů. Bolševník velkolepý tento žlábek nemá. Oproti bolševníku velkolepému je bolševník obecný drobnější. Listy bolševníku obecného jsou vykrajované ostřeji, avšak v případě bolševníku velkolepého jsou rýhy hlubší.
| Odrůdy: | Bolševník velkolepý(Heracleum mantegazzianum) |
| Původ: | z Kavkazu |
| Typ listu: | velké listy |
| Barva květu: | bílá, zelená, růžová, žlutá |
| Kvete: | červen až září |
| Výška: | 200 - 500 cm |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | hlinitá půda |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červen, červenec, srpen, září |
| Stanoviště: | Okraje lesů a luk bohatých půd, lužní lesy, je nitrofilní, vyskytuje se do 1600 m. n. m. |
| Zemina: | Vyhovuje mu těžší půda s neutrálním pH (nicméně dobře snáší i mírně kyselé či mírně zásadité půdy). |
Bolševník je rostlinným rodem z čeledi miříkovitých, který zahrnuje okolo 60 druhů dvouletých a víceletých rostlin. Na našem území se běžně vyskytuje méně problematický bolševník obecný a velmi nebezpečný invazní druh bolševník velkolepý. Oba druhy přitom spolu mohou tvořit hybridy, byť vzácněji, což představuje další problém.
Proč se nevyplatí šíření invazivních druhů rostlin a jak se v zahradě zbavit těch, které se zde proti naší vůli rozšířily?
Počínaje žárlivostí a touhou po dědictví i moci byly jedy v historii osvědčenými a do poměrně nedávné doby i těžko prokazatelnými prostředky. Travičství je již dlouhou dobu na ústupu, tedy alespoň co se týká počtu jednotlivých obětí travičů, přesto však stojí zkušenosti ze zlaté éry travičství i dnes za pozornost.
