Lilie | Lilium

Lilie je právem spolu s růží označována za královnu zahrad. Je oblíbená nejenom pro svoje nádherné zbarvení květů a opojnou vůni. Tato rostlina má svojí historii, jež sahá až 1500 let př. n. l. Již staří Řekové a Římané lilii opěvovali a spojovali ji se svými bohyněmi. Je synonymem nevinnosti a čistoty. V dávných dobách se důraz kladl i na její léčebné účinky – hojení ran. Exotické květy a silná vůně berou až člověku dech. Právě proto se dříve lisované květy používaly do polštářů a vyráběly se z nich oleje. Nyní je vůně lilie součásti mnoha parfémů. Existuje na 100 druhů lilií a mnozí pěstitelé jejímu kouzlu zcela propadli. Podle druhů mohou být květy 2 – 30 cm široké a nesou všechny druhy barev kromě modré. Zakrslé druhy se hodí do nádob nebo do skalek, další druhy jsou vhodné do trvalkového záhonu. Podle stavby květu se člení na miskovitý, trubkovitý a turbanovitý květ. Květy miskovitých druhů se široce rozevírají do tvaru misky a jsou neobvykle velké, trubkovité druhy jak už název napovídá mají tvar trubky a jsou skloněny směrem dolů. Druhy z turbanovitých květem mají květní lístky otočené směrem zpět a květy jsou spíše malé. Květy vyrůstají na větvenuých či nevětvených stoncích. Úzké, kopinaté listy vyrůstají střídavě nebo jsou umístěny v přeslenech. Cibule nese masité šupiny, jež se taškovitě překrývají. Snadno může vyschnout, protože nemá ochranou vrstvu jako ostatní cibuloviny. Proto je nutné cibule ihned zasadit nebo je přechovat v rašelině, v které se i prodávají.

Základem pro úspěšné pěstování je udržovat cibule v chladu, zatímco květy stojí na slunci. Takové podmínky zajistíme, pokud zem přikryjeme mulčí a spolu s liliemi pěstujeme nízké trvalky nebo letničky, jež cibule lilií ochrání před horkými paprsky. Odkvetlé květy pravidelně odstraňujeme a po odkvětu stonek odřízneme až u země. Na zimu je dobré cibule chránit před mrazem vrstvou mulče.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Asijské druhy: mohou nést květy miskovité, trubkovité a turbanovité. Jsou 0,5 – 1,5 m vysoké. Kvetou od června do července. Jsou nejčastěji pěstovaným druhem a patří mezi nejodolnější – mrazuvzdorné; miskovité – America (purpurový), Avignon (oranžovočervený), Cyberscape (žlutý), Mont Blanc (bílé bohatě tečkované), Selma (jemně růžová), Vivaldi (pastelově růžový); turbanovité – tygří lilie – L. tigrinum (oranžové s purpurovými skvrnami), Citronella (citronově žlutý s černými tečkami); plnokvěté – květ je tvořen 20 i více květních lístků - Afrodite , Fata Morgana, Black Bird, Benjamin.

Americké druhy: mohou být až 2 m vysoké, květy jsou turbanovité, skvrnité, objevuje se u nich nejvíce červená, oranžová či žlutá barva. Kvetou do července do srpna. Tvoří podzemní oddenky. Tyto hybridy jsou vyšlechtěny z druhů L. paradlinum. L. parryi, L. kelloggi, L. bolanderi. Nejznámější je Shuksan (zlatožluté okvětní lístky s hnědými skvrnami).

Hybridy Martagon: vznikly křížením druhů L. martagon a L. hansonii s L. tsingtauense. Turbanovité květy se objevují od června do července a nesou nejrůznější barevné spíše však jemné odstíny, jsou často skvrnité. Rostlina dorůstá výšky 1,2 – 1,5 m. Tyto hybridy vyžadují polostín a vápenatou půdu – Dalhansonii (hnědá s oranžovými skvrnami), Marhan (oranžová s hnědými skvrnami).

Hybridy Candidum: tyto hybridy vznikly křížením druhů L. candidum, L. chalcedoniuma L. monadelphum. Květy jsou trubkovité s ohnutými květními lístky – Apollo (bílá), Ares (oranžová), Artemis (meruňková).

Trubkovité hybridy: dosahují výšky 1 – 2 m. Silně vonné květy se objevují od července do srpna. Sázíme je 15 – 20 cm hluboko a vyžadují bohatší hnojení. Květy mají trubkovitý tvar rostou a na lodyze jich roste více než 10 natočených do stran – African Queen (meruňkový), Ragale Album (smetanově bílý), Pink Perfection (růžový), Thunderbolt (oranžový).

Orientální hybridy: kvetou od srpna do září. Stonky mohou být až 2,5 m vysoké a nesou velké miskovité květy. Milují kyselou a dobře propustnou půdu, nemají rády vápník. Ideální je proto pěstovat je v rašelině. Cibule jsou plně mrazuvzdorné, přes zimu však nesnášejí mokro – Aubade (bílý s žlutými pruhy), Casa Blanca (bílý), Kissproof (rubínově červený), Muscadet (bílý s růžovým tečkováním), Olympic Star, Tiber, Sumatra, Tom Pouce.

Hybridy Longiflorum: jsou odvozené od druhů L. longiflorum a L. formosanum.Miskovité květy nesou pastelové barvy a příjemně voní – Deliana (žlutý), Divine (purpurově červený), hybridy White Heaven, Snow Queen, White Elegance, Lorina, Pausini nesou bílé květy
Původ: Čína
Druh: cibulnatá rostlina
Typ listu: malé listy, kopinaté
Barva květu: bílá, krémová, zelená, oranžová, růžová, fialová, vínová, purpurová, červená, žlutá
Kvete: Kvetou od června do září.
Výška: 80 - 200 cm
Vůně: Květy silně voní.
Použití: Výborně se hodí k řezu. Opojná vůně květů dokáže rázem provonět celou místnost. Ve váze vydrží přes týden.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: půda bohatá na humus
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: Červen, Červenec, srpen, září

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Miluje slunné stanoviště, avšak „nohy“ mají lilie rády ve stínu.
Voda: Kořeny nesmí trpět suchem, proto v době růstu pravidelně zaléváme.
Hnojení: Od jara hnojíme hnojivem s vysokým obsahem draslíku a nízkým obsahem dusíku.
Množení: Možno množit na podzim postranními šupinami, jež se skladují v nádobě spolu s rašelinou dokud se nezasadí do nádoby. Jednodušší je však množit dělením velkých trsů.
Sadba: Cibule vysazujeme do půdy v srpnu. Druhy, jež vytváří na stonku nad cibulí kořínky je nutné sázet hlouběji do půdy (15 – 20 cm) nežli druhy, jež tvoří kořínky pod cibulí (10 cm). Stonkové kořeny na podzim odumírají spolu se stonkem, na jaře se však vytvoří opět nové. Na stejném stanovišti vydrží zhruba 8 - 10 let.
Zemina: Vyžaduje půdu bohatou na živiny, proto na jaře a na podzim záhon posypeme kompostem.
Sušení: Květinu lze uchovat pomocí silikagelu.
Problémy: V nepropustné půdě cibule snadno podléhají hnilobě.
Tip: Lilie s výškou nad 90 cm vyžadují oporu. Vhodné je spolu se sadbou cibule opatřit hned vedle oporu. Cibule by se mohla snadno poškodit.