Stavební řezivo je dřevěný materiál určený k realizacím stavebních konstrukcí či opatření jejich povrchů. Jde o polotovary vyrobené na pile rozřezáním dřevěné kulatiny. Stavební řezivo má dvě své protilehlé plochy rovnoběžné a jeho tloušťka je alespoň 10 mm. Dodávané je suché, pokud je dosušované po rozřezání v sušárnách, hovoříme o takzvaném vysušeném stavebním řezivu. Jinak ale probíhá přirozené sušení tohoto řeziva venku na slunci a po delší dobu. Záleží na počasí a ročním období, ale postupné vysušování řeziva může trvat až jeden rok.
Stavební řezivo rozeznáváme podle druhu, tvaru a rozměrů, ovšem i podle materiálu. Nejčastěji se používá smrkové dřevo, které sice nepatří mezi nejkvalitnější druhy dřeva, ovšem pro běžné použití na stavbách je ideální. Používá se také řezivo borové (borovicové), dubové a další materiály, respektive dřeviny. Pokud použijeme stavební fošny právě z dubového dřeva, budou velice pevné a odolné. Vedle stavebního řeziva jsou také nabízené deskové lisované materiály, například známé OSB desky, jinak též hovoříme o dřevotřísce a pilinotřísce.
Stavební řezivo podle tvaru, charakteru opracování hran a rozměru průřezu
V tomto případě rozlišujeme řezivo deskové, hraněné a polohraněné.
V případě deskového řeziva je jeho šířka až mnohonásobkem tloušťky. Deskové řezivo rozlišujeme podle tloušťky na prkna (tloušťka cca 40 mm), fošny (tloušťka více jak 40 mm), krajinová prkna (tloušťka nejvýše 25 mm a alespoň levá plocha musí být po celé délce dotčena pilou) a krajiny (tloušťka nejvýše 25 mm).
Stavební řezivo
Hraněné řezivo dosahuje v příčném průřezu pravého úhlu, šířka tohoto řeziva je menší než dvojnásobek jeho tloušťky. Hraněné řezivo dělíme na hranoly (jejich příčný průřez je větší jak 100 cm2), hranolky (příčný průřez 25 - 100 cm2), latě (příčný průřez 10 - 25 cm2), lišty (příčný průřez menší jak 10 cm2). Polohraněné řezivo je typické dvěma rovnoběžnými plochami a oblými boky. Řadíme mezi ně trámy (o tloušťce větší jak 100 mm) a polštáře (o tloušťce nejvýše 100 mm).
Stavební řezivo podle opracování a typu dřeva
Podle způsobu opracování rozlišujeme omítané řezivo (jeho boky tvoří s plochou úhel 90°), neomítané řezivo, kapované řezivo (čelo tvoří s plochou úhel 90°) a nekapované řezivo. Podle typu dřeva rozlišujeme stavební řezivo jehličnaté a listnaté, nebo jinak řezivo měkkého a tvrdého dřeva.
Rámová konstrukce dřevostavby
Rámová konstrukce dřevostavby se zpevňujícím záklopem z OSB desek
Jednoduchý plaňkový plot
Vazníková konstrukce krovu
Složitá konstrukce střechy
Roubená stavba s tradičním krovem
Půvab a patina starého dřeva
Uplatnění kvalitního stavebního řeziva
Pro mnohé účely si na stavbách vystačíme s nekvalitním řezivem, které můžeme po demontáži uskladnit k dalšímu obdobnému použití, nebo prostě využít jako palivo. U řeziva prostě zásadně záleží na účelu, čili na tom, jak jej použijeme. Kvalita řeziva je hodnocena podle čistoty a zdraví dřeva, ze kterého je řezivo vyráběné. Zásadně nás zajímá procentuální zasažení dřeva hnilobou. Dále nás zajímá suchost řeziva, respektive stupeň jeho vysušení a sukovitost – zda jsou suky z jedné či z obou stran. Velice kvalitní stavební řezivo je požadováno pro náročné stavební konstrukce (krovy a další prvky střech, interiérové konstrukční prvky, schodiště, zábradlí, dřevěné obklady vnitřní i venkovní, rámové konstrukce dřevostaveb, roubené stavby a podobně). Samostatnou kapitolou je samozřejmě výroba truhlářských výrobků a nábytku –ovšem v tomto případě je zastřešujícím pojmem výraz „truhlářské řezivo.“ A to vůbec nejkvalitnější řezivo mnohdy z vzácného dřeva je vyžadováno třeba při výrobě hudebních nástrojů.
