Nahradíme pověstný svetr kožichem? (Foto: Szabo Viktor/Unsplash) Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Letošní zima se nese ve znamení úspor. Slova politiků, že budeme doma chodit ve svetru, abychom nemuseli tolik topit, vzbudila vášně. Je to ale vážně tak strašná představa? Jak přežívali zimu naši předci?

Pro mnohé z nás je naprosto normální chodit doma v triku s krátkými rukávy. Někdo se v obýváku promenáduje z kraťasech, ti největší pohodáři v trenýrkách. Tepelnou regulaci neřešíme: neregulujeme své tělo, ale naše prostředí.

Nepřemýšlíme o tom. Když je nám chladno, tak zkrátka přitopíme. Na vlastním komfortu nehodláme nic měnit, naopak, když nám někdo jen naznačí, že nejednáme zcela racionálně, budeme své právo na pohodlí tvrdě bránit.

Lidé bydleli a spali v jedné místnosti. Skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem (Foto: Shutterstock)
Lidé bydleli a spali v jedné místnosti. Skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem (Foto: Shutterstock)

Zapomněli jsme, co je přirozené?

Ruku na srdce: Opravdu je normální chodit v zimě doma v nátělníku? Skutečně musíme svůj tepelný komfort řešit zvyšováním teploty svého okolí, když si stačí jen obléct jednu vrstvu navíc? 

Moderní člověk je asi skutečně příliš pohodlný. Uvědomil jsem si to nedávno, když jsem poslouchal rozhovor s etnologem Martinem Šimšou, ředitelem Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. 

Pan Šimša v něm popisuje způsoby, jakými se naši předci vyrovnávali s krutými zimami. Zmiňuje spousty zajímavých detailů, třeba strategii, jak přežít zimní nedostatek potravy – hibernací ne nepodobnou zimnímu spánku některých zvířat.

Do Svatého ducha, drž se kožucha

Velkou část rozhovoru se věnuje vyrovnáváním se s chladem. Rekreačně chalupářské představy o rozpálené peci, sálající do světnice, se rychle rozplývají. Během středověku i novověku měli obyčejní lidé zásadní problém: nedostatek paliva a jeho vysoké ceny, tedy něco, co dnes tak trochu znovu zakoušíme. 

Jak to řešili? Oblékli si ovčí kožich. A v kožichu i spali, a to i měšťané a šlechtici! Samozřejmě ještě zalezlí pod pořádnou péřovou duchnou. Postele se vyhřívaly nahřátou cihlou, v ložnici se teplota běžně blížila nulovým teplotám.

Opravdu by pro nás měl být problém sedět v obýváku ve slušivém svetru či pohodlné fleecové mikině? 

Dnes máme mnohem sofistikovanější vytápění než naši předkové. Nemusíme doma drkotat zubama, 20° C bohatě stačí (Foto: Shutterstock)
Dnes máme mnohem sofistikovanější vytápění než naši předkové. Nemusíme doma drkotat zubama, 20° C bohatě stačí (Foto: Shutterstock)

Doma přetápíme. A není to normální, zdravé ani levné

My Češi doma přetápíme, to je známý fakt. Vyžíváme se v tropických teplotách, zvykáme si na ně. A pak platíme zbytečně vysoké účty za energie (snížení teploty vytápění se citelně podepíše na finančních úsporách) a také symbolicky - svým zdravím. Naše neotužilé tělesné schránky jsou náchylnější k onemocnění. A je to zbytečné. Jsme přece živočišný druh, který se odkáže adaptovat na všechny možné podmínky. 

Třeba původní obyvatelé Patagonie, místa s nehostinným a větrným klimatem, chodili venku bez problému nazí. Tak otužilí a houževnatí my být rozhodně nemusíme. Stačí jen, když malinko vystoupíme z komfortní zóny, jak se dnes moderně říká. Třeba Skotové mají doma 17 °C

Ve skutečnosti je ale takové vystoupení jen iluzorní: mít doma vytopeno na 20° C místo na 24° C není až takový rozdíl a zdravý lidský organismus si na něj během několika dní rychle navykne. Vrátí se nám to hned s nejbližším vyúčtováním za energie.

Teplé oblečení nám sluší (Foto: Benjanim Klaver/Unsplash)
Teplé oblečení nám sluší (Foto: Benjanim Klaver/Unsplash)