Málokteré město dokáže propojovat historickou noblesu se špičkovým současným designem tak elegantně jako Milán. Skvělou ukázkou tohoto umění je projekt Casa di Fantasia, situovaný v prestižním činžovním domě z roku 1923 postaveném v haussmannovském stylu v samém centru lombardské metropole módy a designu. Libanonsko-francouzské designérské studio David/Nicolas (David Raffoul a Nicolas Moussallem) zde vytvořilo interiér, který je fascinujícím dialogem mezi minulostí, přítomností a decentní vizí budoucnosti.
Tři historické milníky v jednom prostoru
Současná podoba bytu není výsledkem nahodilé rekonstrukce, ale pečlivého vrstvení architektonické historie. Interiér v sobě nese hned tři zásadní éry:
- Rok 1923 (Zrod): Původní velkorysý artdecový byt navrhl architekt Mario Borgaro jako součást klasické městské zástavby.
- Rok 1952 (Pontiho stopa): Prostor zásadně upravil legendární italský designér a architekt Gio Ponti, který mu vtiskl svůj charakteristický „hravý styl“, lehkost a důmyslné detaily.
- Současnost (David/Nicolas): Dvojice designérů touto rekonstrukcí složila poklonu oběma svým předchůdcům, aniž by se bála přinést vlastní, odvážný rukopis.
)
)
Když se hravost potká se sci-fi
Hlavním úkolem studia David/Nicolas bylo oživit Pontiho odkaz moderními prostředky. Namísto pouhého replikování historického nábytku se rozhodli jít cestou kontrastu a autorského designu.
Do bytu proto vnesli soudobé detaily s jemnými prvky sci-fi, které interiéru dodávají mírně futuristickou, až filmovou atmosféru. Tento retrofuturismus se projevuje v neotřelých kombinacích materiálů, tvarech svítidel a solitérním nábytku navrženém na míru přímo pro tento projekt. Výsledkem je prostor, který působí luxusně, ale zároveň si zachovává Pontiho pověstnou radost ze života a designový vtip. „Cílem nebylo vytvořit muzeum Gia Pontiho, ale navázat na jeho odvahu experimentovat a kombinovat zdánlivě nekombinovatelné,“ řekli architekti.
)
Flexibilní prostor a precizní řemeslo
Z funkčního hlediska sází Casa di Fantasia na maximální otevřenost a proměnlivost. Dispozice kombinuje velkorysé otevřené zóny s důmyslným systémem posuvných stěn. Byt se tak dokáže během několika sekund transformovat podle aktuálních potřeb majitelů – od otevřeného salónu pro společenské události až po intimní, oddělené soukromé pokoje.
Celý koncept stojí na absolutní preciznosti řemeslného zpracování:
- Zakázkové truhlářské prvky: Obklady stěn a vestavěný nábytek fungují jako architektonické sochy v prostoru.
- Geometrická hra: Podlahy zdobí výrazné, na míru navržené geometrické vzory, které propojují jednotlivé místnosti a dynamizují celý interiér.
- Materiálová synergie: Kombinace ušlechtilého dřeva, mramoru, kovových detailů a moderních textur vytváří hmatové napětí mezi starým a novým.
)
)
)
)
Hrdý pohled do budoucnosti plynoucí z úcty k historii
Casa di Fantasia ukazuje, že respekt k historii nemusí znamenat tvůrčí svázanost. Naopak – historický základ od mistrů oboru může posloužit jako odrazový můstek pro design, který hrdě hledí do budoucnosti.
)
Hlubší pohled do interiéru Casa di Fantasia: Harmonie detailů, materiálů a forem
Abychom plně pochopili výjimečnost bytu Casa di Fantasia, musíme se podívat pod povrch běžných designových konvencí. Studio David/Nicolas nepřistoupilo k rekonstrukci jako k prostému vyčištění prostoru. Místo toho vytvořilo vrstevnaté, hmatové a vizuální divadlo, kde má každý detail svou přesnou historickou i estetickou roli.
Níže uvádíme podrobný rozbor klíčových prvků, které definují tento jedinečný milánský interiér.
)
1. Geometrický labyrint pod nohama
Podlahy v Casa di Fantasia nejsou pouhým podkladem pro nábytek, ale dominantním uměleckým dílem. Návrháři se inspirovali zálibou Gia Pontiho v lineárních vzorech a vytvořili přísně geometrickou podlahovou intarzii. Materiálový kontrast znamená kombinaci hřejivého, hluboce tónovaného dřeva s chladným, dokonale vyleštěným mramorem. Optickou hru pak tvoří střídání diagonál, čtverců a ostrých úhlů. Tento vizuální rytmus dynamizuje chodby a opticky propojuje jednotlivé místnosti, i když jsou posuvné stěny zavřené.
2. Truhlářské mistrovství a skryté funkce
Projekt klade enormní důraz na zakázkovou řemeslnou práci. Stěny bytu jsou na mnoha místech obloženy sofistikovanými dřevěnými panely, které evokují atmosféru luxusních zaoceánských parníků z 30. let, ale s ostře řezanými, moderními hranami. Truhlářské sestavy v sobě skrývají úložné prostory, šatní skříně i technologické zázemí bytu. Vše splývá do jedné čisté linie, kdy jsou integrované prvky neviditelné. Zajímavá je i materiálová synergie, na detailech panelů a úchytek se objevují akcenty z leštěné mosazi a tmavého kovu, což jsou materiály, které přirozeně stárnou a získávají patinu. „Každý kus nábytku na míru v tomto bytě balancuje na hraně mezi užitkovým designem a sochařským objektem,“ uvedli architekti.
3. Sci-fi detaily: Když se minulost dívá do budoucna
Právě „sci-fi“ prvky oddělují Casa di Fantasia od běžných retro rekonstrukcí. Studio David/Nicolas vneslo do milánské klasiky jemný vesmírný futurismus (Space Age estetiku), který se projevuje především v detailech. Tvary nábytku, především pak solitérních křesel a pohovek, jsou organické, mírně aerodynamické, připomínající kokpity futuristických plavidel, přesto jsou čalouněny tradičními, vysoce luxusními italskými textiliemi. I svítidla jsou v bytě jako objekty, osvětlení totiž hraje klíčovou roli. Výrazné mosazné lustry a nástěnná svítidla s matnými skleněnými koulemi připomínají oběžné dráhy planet nebo sofistikované přístroje z vědeckofantastických filmů z poloviny minulého století.
4. Barevná paleta: Dialog tónů
Barevnost bytu záměrně pracuje s náladou a světlem. Základ tvoří sofistikované a tlumené tóny, které dávají vyniknout struktuře materiálů. Základními tóny jsou bohaté odstíny ořechového a dubového dřeva, krémová omítka a neutrální šedé mramory. Na textiliích a detailech se objevují hluboká petrolejová modř, šalvějově zelená, vínová a tlumená hořčičná – barvy typické pro italský poválečný design a také Pontiho akcenty.
5. Prostorové divadlo posuvných stěn
Dispozice bytu odmítá rigidní rozdělení na chodby a pokoje. Systém posuvných interiérových stěn funguje jako pohyblivá architektura. Stěny jsou často potaženy stejným drahým dřevem jako fixní obklady, takže když se zavřou, prostor se dokonale izoluje a působí jako intimní dřevěná šperkovnice. Když se otevřou, byt se promění v jeden světlý, plynoucí loft, kde pohledy prostupují z jedné zóny do druhé přes odrazy v mramorových podlahách.
Zdroj: dezeen.com, yellowtrace.com.au, Wikipedia, e15.cz
)
