Ceny dřeva klesají, kdy se spotřebitelé dočkají úspor?

Když v březnu 2020 začaly státy po celém světě vydávat opatření, která lidem nařizovala pobyt v domácnosti, mnozí producenti dřeva si nebyli jisti, jak dlouho bude pandemie trvat a zda ekonomika nesklouzne do recese. Dřevařské společnosti začaly omezovat výrobu, aby jim na skladech nezačaly vznikat přebytky dřeva z důvodu snížené poptávky.

Co se však nestalo? Lidé, kteří ve velkém zůstali doma, se naopak vrhli na rekonstrukce svého obydlí a poptávka po dřevě naopak výrazně vzrostla – domácí úpravy se staly atraktivním způsobem, jak zabít čas. Nedostatečná nabídka dřeva ze strany těžařských firem tak byla největším faktorem, který přispěl k tomu, že cena využívaného stavebního materiálu na burzách výrazně vzrostla.

Ceny dřeva rostly, protože zkrátka mohly – poptávka vysoce převyšovala nabídku. Další problém, který ovlivnil nabídku, se týkal Kanady – 2. největšího globálního producenta dřeva na světě (po Číně). Kanadský dřevařský průmysl je dotován vládou, což znamená, že kanadské společnosti mohou prodávat své výrobky levněji než jejich konkurenti, zejména ze Spojených států amerických (trojky na trhu). Jako odvetu zavedla americká vláda antidumpingová pravidla, která uvalují cla na kanadské dřevo při přechodu hranic, což odrazuje obchod mezi oběma zeměmi, i když k němu stále dochází.

Protože Kanada měla přísnější přístup k covid-19, mnoho dřevorubců se vrátilo domů a dostalo zaplaceno více, než kdyby riskovali život při kácení stromů v divočině. Kanadská nabídka se vypařila a celosvětová poptávka po dřevě se zbláznila.

Stejně jako mnoho jiných komodit, například zlato, stříbro, ropa nebo třeba kukuřice a pšenice, se i dřevo nakupuje a prodává pomocí futures kontraktů (co jsou futures kontrakty?). Dřevo, které bude zpracováno v březnu příštího roku, je již někomu prodáno na základě futures kontraktu. Nějaký investor ho kupuje v naději, že se zvýší jeho cena a on na něm vydělá.

Stavební firmy obvykle získávají ceny řeziva od dodavatele, který získal informaci o budoucí ceně od dřevařského skladu. Ten přitom nacenil své dřevo na základě smlouvy zprostředkovatele s držiteli futures. Klesající cenu na burze zkrátka pocítí koncový spotřebitel až se značným zpožděním.

Stavební firmy přitom potřebují mít pevnou představu o tom, jaké budou jejich náklady, aby si mohly spočítat návratnost investice a zjistit, zda má projekt smysl. S pohyblivými cenami je to složité. Ceny dřeva začaly klesat, ale bude trvat nějakou dobu, než tyto úspory uvidí koncový spotřebitel. Rostoucí cenu dřeva na burze obvykle spotřebitel pocítí okamžitě, když však začnou klesat, trvá mnohem déle, než se tento vývoj projeví v peněženkách běžných lidí. Je to jako s benzínem u pumpy, lidé se dozvědí, že nějaký významný vývozce ropy omezil z technických důvodů výrobu a benzín u pumpy zdraží o 50 haléřů za litr. Pak zjistíme, že ve skutečnosti omezení výroby není až tak významné, ale trvá dva měsíce, než se cena konečně vrátí na původní úroveň.

Pokles poptávky nebo zvýšení nabídky bude muset ještě nějakou dobu trvat, než dojde ke snížení cen dále v celém dodavatelském řetězci. Futures klesnou, protože investoři si uvědomují, že produkce se vrátí zpět. Zvýšená poptávka však stále existuje, takže výrobci nemají žádný pádný důvod snižovat ceny, dokud konečně nezaznamenají snížení objednávek.

I producenti dřeva právě teď prodávají vše, co mohou vyrobit. Musí dojít k poklesu poptávky nebo velkému nárůstu nabídky, než ceny dřeva u koncových spotřebitelů začnou klesat.

Možná, že tohle není první článek, ve kterém jste se dozvěděli, že ceny dřeva začaly po neuvěřitelném pandemickém růstu klesat o desítky procent a možná jste došli k závěru, že budou nyní dřevostavby dostupnější než třeba v létě. Klesající cena dřeva na burze se do skutečné ceny stavebního materiálu přitom promítne se značným zpožděním. V opačném případě – když ceny rostou – se však na růst ceny stavebních materiálů můžete spolehnout téměř 100 %.