Na rozhraní vinice a národního parku Podyjí je nyní možné si užít odpočinek v přírodě s romantickým výhledem na Znojmo díky dvěma minimalistickým kabinám. Úsporný design chatek respektující okolní přírodu snoubí krásu dřeva, kamene, kovu a skla. A panoramatický výhled na Znojmo? Úchvatný. Právě to však architekti z MA Studio, kteří kabiny navrhovali, chytře využili.
Je to snaha převyprávět historii a trochu jinak si ji připomenout. Přestože stáda ovcí se už na hřebenech hor nepasou a nehlídají je bačové, jistá romantika se s tím odloučeným pobytem a dobrovolnou izolací v přírodě přeci jen pojí. Pomáhá s tím zajímavě uchopená architektura.
Jen pro případ, že by zima za nic nestála, vám představíme jeden povedený projekt zimní rodinné chaty. Nachází se u Pottonu v kanadském Quebec. V končinách, kde o sníh od podzimu do pozdního jara rozhodně nouzi nemají.
Nový rekreační objekt, který je zároveň kanceláří správce lomu, byl postaven na místě bývalé dělnické ubytovny, což je zároveň nejslunnější místo v lokalitě. Nová stavba na místo svým vzhledem zapadá, navíc se stala skvělou inspirací pro každého, kdo u lomu vlastní pozemky a uvažuje o výstavbě. Prosadit si kombinaci kanceláře s rekreačním zázemím pro občasné pobyty totiž nebylo vůbec snadné. Vlastně šlo o velice složitý proces.
Architektonické studio Lehrer Architects společně se stavebním odborem města Los Angeles navrhlo a spolupodílelo se na výstavbě „komunitního“ projektu pro lidi bez domova. Úzký a nevyužívaný pozemek proměnili ve vesničku barevných domků. Které mají potenciál změnit životy k lepšímu.
Prosklená chatka stojící na pilotech vyrostla u rakouského Hainburg an der Donau, navržena však byla českým architektem Janem Tyrpeklem. U něho je známa tendence k maloformátovým stavbám zasazeným do krajiny. Běžný je i kombinovaný rezidenční účel takových staveb, ale hlavně výhledy umocněné vyvýšením objektu. Ne nadarmo je v jeho repertoáru třeba i zateplený glampingový posed. Tyrpeklovy projekty se vyznačují minimalistickou čistotou, přírodními materiály a unikátními pobytovými zážitky. A právě i rakouská prosklená chatka vznikla jako požadavek vytvořit unikátní zážitky z pobytu v přírodě.
To si takhle Martin, Marek a Josefína postavili na Křivoklátsku místo chaty maringotku. Po čase ale zjistili, že jim již nevyhovuje. Nechali si proto navrhnout a postavit hned vedle maringotky chatku, ale ne jenom tak ledajakou. Vlastně jde o starou halu, která však má většinu svých původních vlastností zakrýt, načež se stane chatou. A maringotka? Ta bude sloužit pro uměleckou hudební tvorbu. Na pozemku zůstane.
Novou prosklenou útulnu, která má dokázat, že i moderní architektura dovede splynout s přírodou, navrhl italský ateliér CRA. A zajímavý je jak samotný vznik objektu, tak jeho osud. Včetně příběhu mediálního. Z hlediska čistě fatalistického totiž designeři vyšli z 3D scanu skaliska, kterému navrhli útulnu na míru. Ta se představí v ulicích Milána během zimní olympiády a po ní bude pomocí helikoptéry přesunuta na své finální stanoviště, kde má sloužit několik lidských generací.
Architekt Pavol Šiška nazval tento svůj architektonický počin Dudodomom. Ukotvil malou rekreační dřevostavbu přímo v kmeni, na kmeni a k větvím starého dubu. Nejenže zde můžete spát, vařit a jíst, ale také se můžete osprchovat a dotýkat "živých" větví. Portfolio tohoto slovenského architekta je vůbec nestandardní, převažují totiž právě malé dřevěné stavby, takzvané tiny house, zasazené do srdce přírody. A pokaždé jinou "cévou".
Odpočívat se dá různými způsoby a zrovna saunu můžete mít pohodlně umístěnou přímo ve svém domku. Vyjdete si ven na zahradu, kde se zchladíte v ledové vodě a pak se můžete vrátit do vyhřátého interiéru. To ale evidentně investora a architekty z Ateliéru HRA z pražských Nuslí nelákalo. Vybrali si bývalý kamenolom, který je dnes zatopený, a saunu s odpočívárnou nechali plavat na hladině. Kromě toho je k dispozici zázemí i na pevnině, konkrétně obytná dřevěná bouda (tiny house) rozměrů a typologie maringotky, krytý prostor na uskladnění dřeva a Hot Tub pod širým nebem.
Vlastně bude velmi skromná, minimalistická a přirozená. Až hrubě tesaná, dřevěná každým coulem, jak má ostatně správná chata být. A dokazuje, že i na malém prostoru je možné vytvořit uprostřed přírody místo pro odpočinek s nádhernými výhledy i možnostmi vlastní realizace. Pozemek pro novou chatu leží na jednom z říčních ostrohů, na skále nad řekou Svratka. Terén ostrohu od jihu pomalu stoupá, načež na severu přímo nad řekou zase dramaticky padá dolů. Chata navržená ateliérem TJ ARCHITEKTI se vyznačuje strohou architekturou s ostrou pultovou střechou a tmavou fasádou korespondující s okolními kmeny stromů. Okenice jsou z venkovní strany také tmavé, ale když se otevřou, zasvítí na nás světlá barva dřeva oken, dveří a právě i vnitřní části okenic.
Vypadá přesně jako domy, které tu na dohled od Sněžky vyrůstaly už před stovkou let. A přesto je Bouda Horní Malá Úpa novostavbou. Působivou, energeticky udržitelnou, nenáročnou. Skvěle zasazenou do místa, kde je třeba si přírody vážit. A kde na citlivém provedení stavby skutečně záleží. Už to prostě není chata, ale rovnou bouda. Nikoliv tedy psí, ale horská.
Vložit mezi již existující stavby novou není nikdy snadné. A moc nepomáhá, když stavby již stojící mají svá léta, a když má mezi ně proniknout, byť rozměry malá, novostavba. Architekti ze studia Ballman Khapalova si ale věděli rady.
Projekt, který určitě není o velikosti, ale spíše o provedení, které je v případě Chaty na Kohútce skutečně působivé. Václav Navrátil a Jan Sedláček ze studia SENAA architekti se totiž pustili do zajímavě řešené stavby v Novém Hrozenkově. Odpovídá tomu, co by se očekávalo od srdce Valašska. Ale přitom ve stylu, jež je blízký současnosti.
Jak říkají sami autoři projektu, Chalektru vznikl s láskou k horám a přírodě. A nyní má šanci stát se Stavbou roku 2025. Nový rekreační dům vyrostl nad Blatnem u Chomutova na jedinečném místě, tak trochu schovaný u cesty v remízku. Vyrostl v krajině, kde remízky protínají horské louky a rozdělují je vrstevnicově na jednotlivé pruhy. A právě toho autoři projektu maximálně využili.
Chata u Máchova jezera, konkrétně v Doksech, se dokonce stala v roce 2015 vítězem prestižní Národní ceny za architekturu, což bylo tehdy překvapení. Nebývá totiž zvykem, že tuto cenu získá vlastně drobná stavba. Ovšem chata, kterou navrhli autoři Pavel Nasadil a Jan Horký ze studia FAM Architekti ve spolupráci s Ondřejem Freudlem, je opravdu unikát. Dovede se úplně otevřít, částečně otevřít a úplně zavřít. Vlastně jako skříň. Ve zcela zavřeném stavu z trochu větší dálky ani nepoznáte, kde by mohly být dveře a okna. Vidíte pouze opláštění vertikálními latěmi. Bydlet se v chatě přitom dá celoročně, přesně jak investor požadoval.
Chata Refuge de l'Aigle (Orlí útočiště) byla usazena v nadmořské výšce 3 450 m na skále Aigle nad údolím Romanche poblíž severního svahu pohoří Meije již v roce 1913 (některé zdroje uvádějí 1911). Od začátku sloužila jako útočiště horolezcům, dnes je však kompletně zrekonstruována a vejde se do ní až 30 dobrodruhů s lany, skobami a cepíny.
Dáte si na chalupě „šlofíka“ až když je okolo vás neuvěřitelný rámus? To proto, že jste přijeli jako první a už jste stihli posekat trávník, nechali bzučet i křovinořez a nařezali dřevo na cirkulárce, zatímco ostatní „lufťáci“ teprve přijeli. Jezdíte na chalupu poctivě každý týden, čímž terorizujete celou rodinu, hlavně děti? Bravo! Dáváte si na plaňky plotu hrnky dnem vzhůru, na štít paroží a na stěny třeba kola od starých vozů? Máte na střeše maketu čápa a v místní hospodě rozhodíte jednou týdně všem panáka a výčepní vysokou „diškereci“? Pak jste opravdoví chalupář. Myšleno samozřejmě s nadsázkou.
Minimalistický interiér, který v sobě nese více funkcí než švýcarský armádní nožík. Zhruba tak jde popsat Writer’s Block Hut. Projekt, za kterým stojí architekti ze studia i29. I když teď by se o něm mělo spíše hovořit jako o výrobku. Model jednoduché stavby totiž replikují v bezpočtu variant.
Ani ryby neberou každý den. A kde by to měli vědět lépe než v portugalském Comporta. Už do 13. století proto místní raději hospodaří na polích (pěstuje se tu i rýže). A na lov ryb vyráží jen během jejich „tahu“. Tehdy se také celé rodiny přesouvaly z vnitrozemí do chatrčí, které byly situované na pobřeží. To aby neměli daleko k plným sítím a spoustám vylovených ryb. A děje se to vlastně svým způsobem dodnes.
