Spojení venkovských odkazů s moderním výrazem, to je Chalet du ruisseau, Chata u potoka. (Foto: Raphaël Thibodeau) Zobrazit fotky zobrazit 10 fotek

Jen pro případ, že by zima za nic nestála, vám představíme jeden povedený projekt zimní rodinné chaty. Nachází se u Pottonu v kanadském Quebec. V končinách, kde o sníh od podzimu do pozdního jara rozhodně nouzi nemají.

Co v článku najdete

Chalet du ruisseau

Říká se mu Chalet du ruisseau, což sice zní velmi vznosně a honosně, ale znamená to Chata u potoka. Navržena byla studiem EM architecture, a slouží primárně jako rodinná chata. Svou architekturou odráží regionální zažité zvyklosti, vychází z archetypů venkovských domů. To staré pojetí pak vyvažuje moderními materiály a novými stavebními přístupy. S respektem ke svému okolí, ke krajině v okolí, tak vytváří sympatické obydlí, kde se příroda, světlo a moderní komfort setkávají pod jednou střechou, v tiché jednoduchosti.

Nikoliv jeden, ale dva objemy. Které pak svým provedením trochu připomínají stodoly. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Nikoliv jeden, ale dva objemy. Které pak svým provedením trochu připomínají stodoly. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Interiér Chalet du ruisseau odráží silně, že chata je „dělaná na zimu“ a „výhledy do krajiny“. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Interiér Chalet du ruisseau odráží silně, že chata je „dělaná na zimu“ a „výhledy do krajiny“. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Což by se pochopitelně bez dřeva praskajícího v krbu nemohlo obejít. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Což by se pochopitelně bez dřeva praskajícího v krbu nemohlo obejít. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Chata je samozřejmě koncipovaná tak, aby sílu kanadské zimy ustála bez škobrtnutí. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Chata je samozřejmě koncipovaná tak, aby sílu kanadské zimy ustála bez škobrtnutí. (Foto: Raphaël Thibodeau)

Žádána byla přirozenost

Architekti museli využívat toho, co okolí přinášelo. Bylo například docela svůdné přiblížit stavbu více potoku. Ten se ale při jarním tání rozvodňuje, a tak bylo naopak třeba udržovat určitý odstup stavby. Klienti si také nepřáli, aby jejich chata ve výsledku skončila na nějaké holině, lesní mýtině. Proto bylo třeba respektovat i vzrostlé stromy v okolí stavby. Svažitý pozemek by se sice dal stavebně upravit, ale žádána tu byla přirozenost. A tak tyto faktory: zalesněný, svažitý pozemek utvářený přítomností potoka, určovaly každý krok vývoje projektu.

Přirozená měřítka, odkaz na venkovské stavby

Stavba „chaty“ je tedy tvořena dvěma samostatnými objemy, které jemně sledují topografii terénu a přirozeně se obracejí k vodě. Umístění bylo pečlivě navrženo tak, aby zachovalo vzrostlé stromy, čímž se posílila integrace domu a přirozený charakter pozemku. Velké otvory, okna a průhledy, rámují ničím nerušené výhledy, zatímco prostorné terasy z kamenných podkladových desek rozšiřují obytnou plochu ven a propojují každodenní život s rytmy okolní přírody.

Nároky na provedení hygienického zázemí tu byly nekompromisní a odpovídají modernosti. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Nároky na provedení hygienického zázemí tu byly nekompromisní a odpovídají modernosti. (Foto: Raphaël Thibodeau)

Zajímavé stavební řešení

Stavební řešení je zajímavé, protože utváří dialog mezi tradicí a modernou. Na první pohled ty dva objemy se sedlovými střechami připomínají venkovské stodoly. Takové, jakých je v okolí Pottonu rozeseto mnoho. Tento „důvěrně známý“ tvar pak doplňuje hrubé dřevěné obložení. Ovšem už v kombinaci s kovovou střechou, precizními liniemi a detaily. A také prosklenými plochami. Z těch už je jasně patrné, že na stodoly nekoukáte.

Rozložení do dvou objemů pomohlo umenšit měřítka projektu, učinit jej vizuálně příjemnějším. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Rozložení do dvou objemů pomohlo umenšit měřítka projektu, učinit jej vizuálně příjemnějším. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Široká okna v hrubé dřevěné fasádě napovídají, že to jen tak obyčejné stodoly nebudou. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Široká okna v hrubé dřevěné fasádě napovídají, že to jen tak obyčejné stodoly nebudou. (Foto: Raphaël Thibodeau)

A jak to vypadá v interiéru?

V srdci domu spojuje centrální jádro, obložené svislými palubkami, užitkové prostory. Toaletu, schodiště a nenápadnou spíž ukrytou za kuchyní. A zároveň tím organizuje pohyb v domě. Tím, že se tyto užitkové funkce stavby soustředí do centra, se pak uvolňuje prostor po stranách. Ukazuje to, kudy se v domě točí život. Prosklení fasády pak garantuje, že se obyvatelé pohybují prostory prosvětlenými.

Interiér je velmi světlý a příjemně dělený. Každý z obyvatel tu může najít své vlastní hájemství. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Interiér je velmi světlý a příjemně dělený. Každý z obyvatel tu může najít své vlastní hájemství. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Obslužné funkce jsou koncentrovány do středu stavení, pobytové jsou rozprostřeny kolem nich. (Foto: Raphaël Thibodeau)
Obslužné funkce jsou koncentrovány do středu stavení, pobytové jsou rozprostřeny kolem nich. (Foto: Raphaël Thibodeau)

Interiér přitom odráží vášeň majitelů pro starší nábytek, ve stylu poloviny 20. století. Ikonické kusy, teplé textury a promyšlené kompozice spolu vytvářejí atmosféru, která je zároveň vytříbená i intimně zabydlená.

Zdroj: EM architecture

Foto: Raphaël Thibodeau