Slovo „sociální“ bývalo někdejším šéfem jedné české politické strany a pozdějším prezidentem zakazováno. Nevíme, jestli se za něj tehdy dávaly prsty zlotřilců do palečnice, nebo se pohlavkovalo a fackovalo plácačkou na mouchy, ale soudě podle myšlenkových deformací některých osob se používaly tresty mnohem drakoničtější. O to více asi překvapí, že na západ od nás, přímo v historickém srdci městečka Augsburg, funguje model sociálního bydlení pojmenovaný Fuggerei již 500 let. Dodnes. Za drobné a modlitbu. Jak se to mohlo stát?
Bydlení pro sociálně potřebné a spořádané katolíky
Dosud platí, že obyvateli augsburgského Fuggerei se mohou stát pouze sociálně potřební katolíci a zároveň spořádaní občané města. Takoví, kteří se nemají co toulat po nocích a hřešit, proto se také dodnes brány Fuggerei v 10 večer zavírají a za otevření brány zaplatíte v noci 1 euro, což je více než roční nájem. Spořádaný křesťan se prostě nemá co toulat po nocích, má spát spánkem spravedlivých, aby nabral síly do dalšího činorodého dne. Navíc zamčení bran přispívá ke klidu a bezpečí komunity. Dnes žije v této specifické čtvrti asi 150 lidí a nadále platí, že pokud jste chudí a přitom katolíci ochotní se třikrát denně modlit, můžete získat bydlení přímo v historickém jádru Augsburgu za roční nájemné 0,88 eur. Ano, za cenu, za jakou si dnes v Německu nekoupíte ani hrneček kávy.
)
Fuggerei vzniklo z krize a strachu
Fuggerei, toto nejstarší dosud fungující sociální sídliště světa, ale vlastně vzniklo z krize a strachu. Je sice dost dobře možné, že si Jakob Fugger, tehdy jeden z nejbohatších Evropanů, chtěl zamluvit místo v nebi, ovšem je také pravdou, že na začátku 16. století začalo být na území současného Německa hodně horko. Lid Svaté říše římské národa německého začal nespokojeně reptat. Šepot se měnil v řev. Nenávist vůči boháčům, církvi a králi. A z toho musel mít pořádně nahnáno i slovutný boháč Jakob Fugger z Lilie.
)
)
Jeho rod patřil už po generace k nejmovitějším v Evropě, za jméno se připisoval titul „Bohatý“. K pohádkovému jmění se Fuggerové dostali pomocí mezinárodního obchodu, vlastnictví výnosných dolů a bankovních služeb. Vlastně šlo o jakési středověké Monopoly. Aby toho nebylo málo, Jakob Fugger je jedním ze štědrých sponzorů německé koruny a s králem Karlem V. je doslova jedna ruka, navíc má za sebou duchovní vzdělání v klášteře a je zcela oddán církvi. Ideální terč, jedna z prvních potenciálních obětí sociálních bouří.
Recept na turbulentní dobu – udělat z bohatství symbol odpovědnosti
Doba to byla velice turbulentní, v roce 1517 Martin Luther přibíjí své teze na dveře kostela ve Wittenbergu, což je už ale skoro tři čtvrtě století poté, co francouzský básník Villon píše, že „vlky z lesů žene hlad“. Mistr Jan Hus je po smrti již téměř 100 let a dávno skončené husitské války dosud straší Evropu. Jak si mohl Jakob Fugger zlepšit reputaci v očích prostých lidí? Ukáže všem, že víra a peníze nejsou nutně zlo. Že obojí může pomáhat potřebným. Jednoduše udělal z bohatství symbol odpovědnosti. To se také mělo vtloukat do hlav českých politiků na konci 20. století, nikoli vymývat mozkovny zákazem sociálního cítění.
)
)
Sociální politika není moderní vynález
Jakob Fugger vytvořil Fuggerei, své životní dílo, které nám dodnes ukazuje, že sociální politika není moderní vynález. Tehdejší majetek Fuggera je odhadován na cca dva miliony zlatých (současné stovky miliard eur). Z něj vyčlenil několik desítek tisíc zlatých a založil tzv. Stiftung (základní kapitál nadace, která nese jeho jméno již pět století). A s dalšími penězi se ihned pustil do dobročinnosti. Začal stavět Fuggerei. Vlastně vůbec první projekt sociálního bydlení v celé Evropě a zřejmě tehdy i na světě. Kompletně zafinancoval bydlení pro potřebné.
)
Žádná špinavá chudinská kolonie
Fugger koupil u Augsburgu pozemky (dnes jde o centrum města), nakoupil materiál a najal pracovní sílu. Celkem nechal vystavět 52 velice slušných zděných a hrázděných „měšťanských“ domů, takže na první i druhý pohled nebyla Fuggerei žádnou chudinskou kolonií. Na tehdejší dobu šlo rozsahem o celkem solidní městečko, sídliště se sociálními byty. Celý komplex rozkládající se na ploše 15 tisíc metrů čtverečních pak nechal obehnat vysokou zdí a vstupními branami, které byly v noci hlídány. A jsou dosud. Nechyběla kašna, kostel a zahrady.
)
Docela drsné síto pro výběr nájemníků
A jak se po dostavění vybírali nájemníci? Zájem o bydlení ve Fuggerei byl samozřejmě ohromný, nájemné činilo „směšný“ jeden rýnský zlatý za rok, což byla třicetina ročního výdělku šikovného řemeslníka či horníka. Zbytek financovala nadace. K bydlení ve Fuggerei jste museli být nejméně po dvě léta spořádaným občanem Augsburgu, nesměli jste mít dluhy, ale museli jste mít hluboko do kapsy. A museli jste být pravověrným katolíkem, který se bude poctivě třikrát denně modlit. Vyznání víry, Otčenáš a Zdrávas Maria. Bez splnění této podmínky se ve Fuggerei bydlet nedalo. Ono se to nezdá, ale síto bylo vlastně na tehdejší dobu docela drsné. Být chudý a zároveň spořádaný nebylo snadné, dnes bych naopak viděl problém v modlitbách.
)
)
Bohatý pán z Lilie prostě chtěl, aby obyvatelé Fuggerei žili v klidu a v bezpečí, spořádaně a v božím jménu. Proto se také na noc zavíraly brány, spořádaní lidé neponocují, ale v noci spí spánkem spravedlivých. Tři denní modlitby byly dokonce součástí nájemní smlouvy, čili šlo o duchovní protihodnoty laciného a bezpečného bydlení.
)
Sociální a duchovní pojistka zároveň
Ve své nezdolné víře si tak Jakob Fugger nejen přiklonil obyčejný lid na svou stranu, čímž si zajistil bezpečnost, ale také si zajistit posmrtnou spásu, místenku do nebeského království. Bydlení pro něj bylo pojistkou sociální a modlení ubytovaných pojistkou duchovní. Hlupákem Fugger rozhodně nebyl. A v Augsburgu si na tohoto boháče, obhájce církve i krále, pana Jakoba Fuggera, nikdo nestěžoval, nikdo se na něj ani nepodíval křivě, všichni se uctivě klaněli. Však také zhruba 300 chudých získalo díky němu bydlení skoro zadarmo. Tím by to mohlo všechno skončit, pan Fugger se dostal do nebe, když cestou pozvracel Satana, a domky se jednoduše prodaly. Ne! Projekt funguje dodnes! A dokonce skrze tu samou nadaci, jakou Jakob Fugger založil před 500 lety.
)
)
Moderní chráněné bydlení
Akorát se komplex sociálních bytů mírně rozrostl z šesti ulic na osm uliček. Ostatní ale zůstalo téměř při starém. Fuggerei dnes funguje jako jakési chráněné bydlení do té doby, než se sami postavíte na nohy. Ale musíte být Augsburgští, musíte být chudí, nesmíte mít dluhy a musíte se nadále třikrát denně modlit. Zajímavé také je, kdo vlastně v minulosti ve Fuggerei bydlel. Třeba Mozartův dědeček Franz Mozart (na domě je pamětní deska), ovšem převažovali chudí, kteří v historii zmizeli beze stopy, nejčastěji šlo o početnější rodiny, spořádané chudáky (würdige Arme). Zloději a žebraví pobudové neměli šanci.
)
Fuggerei dnes
Dnes musíte jako obyvatelé Fuggerei kromě 0,88 eura ročně a tří modliteb denně přispívat také k údržbě okrsku drobnými pracemi. Úklidem ulic, údržbou zeleně apod. Domů zde stojí 67 s celkem 140 bytovými jednotkami. Průměrná užitná plocha jedné domácnosti činí 60 metrů čtverečních. Přízemní domky mají i malé zahrádky, byty bez zahrad pro změnu nabízí přístup do podkroví. Vedle symbolického nájmu, modliteb a veřejné práce pro komunitu si ale musíte platit za dálkové vytápění, elektřinu a vodu.
O jediný rozruch se ve Fuggerei dnes starají turisté, kteří platí vstupné na účet fondu nadace. A ztrátová místní turistika rozhodně není, jde o druhé nejnavštěvovanější místo Augsburgu. V jedné z domácností bylo navíc zřízeno muzeum s původním modelem domácnosti doplněným vybavením současným. Zajímavým odkazem minulosti jsou také mechanické zvonky pro každý dům, kdy každý zvonek má trochu jiný zvuk. Obyvatelé tak poznají, že se zvoní právě u nich. I tento zvyk byl zachován dodnes.
)
)
Chudoba jako terno
Současných cca 150 obyvatel čtvrti tvoří specifickou komunitu s historickou atmosférou. Skoro by se dalo říct, že být dnes v Augsburgu alespoň na nějaký ten rok chudí, ale přitom bez poskvrny, je vlastně ternem. Jinak se totiž do Fuggerei nedostanete. Tedy až na to modlení. 505 let starý model sociálního bydlení zde funguje dodnes, protože se tady z chudoby nedělala věda. Zakladatel vyšel z faktu, že chudoba není nemoc, jenom momentální stav, z něhož se dá při troše snahy vybřednout. Stačí se neštítit poctivé práce. A také to dosud nejde bez modlení. Jinak se ale nájem ve Fuggerei nezvedl více jak 500 let.
Zdroj: Wikipedia, idnes.cz, fugger.de, medium.seznam.cz
Poznáte hlavní historické architektonické slohy?
Rychlá poznávačka pro každého. Poznáte architektonický sloh podle jeho typických znaků?
