Názvů by tento příběh, který vám přinášíme, mohl mít spoustu. Třeba: Katedrála severského ticha; Když se identita značky propíše do dřeva a krajiny; Anatomie severského lesa ze skla a dřeva; Jak Martin Stenberg Ringnér vetkal svobodu do srdce Göteborgu... Existují totiž stavby, které vznikají jako monumenty moci, ale také takové stavby, které se rodí jako manifesty vztahu. Jde o to, že když mezinárodní architektonické studio Henning Larsen pod vedením svého švédského ředitele designu Martina Stenberga Ringnéra zvítězilo v mezinárodní soutěži na podobu zážitkového a kulturního centra World of Volvo, dostalo zdánlivě pragmatický úkol. Měli propojit pod jednou střechou odkaz osobních automobilů Volvo Cars a průmyslového giganta Volvo Group. A to celé měli usadit do rostoucí industriální tkáně Göteborgu. Vzniklo však architektonické dílo, které redefinuje samu podstatu korporátní identity. Na ploše přesahující dvaadvacet tisíc metrů čtverečních nevyrostl chladný showroom, nýbrž se zde zhmotnil jakýsi organický sakrální prostor jednadvacátého století. Moderní kostel, který se klaní i jiným bohům než jenom tomu na nebesích.
)
Návrh se obrací k tomu nejhlubšímu, co švédská kulturní krajina nabízí
Pro architekta Ringnéra znamenal göteborgský projekt dosavadní vrchol profesního i osobního úsilí, byť je jeho kariéra již velmi bohatá a formovaly ji projekty transformující celá města – od radnice v polární Kiruně až po ambiciózní vizi Stockholm Wood City. Sám architekt popsal proces tvorby jako nejnáročnější, ale zároveň nejvíce povznášející a fascinující dobrodružství, jaké kdy na staveništi zažil. Nekonečné hodiny strávené nad detaily, statické výpočty ohýbající limity materiálu a neustálé balancování mezi volnou uměleckou formou a fyzikální realitou daly vzniknout architektuře, která nekoketuje s pomíjivými trendy. Místo toho se obrací k tomu nejhlubšímu, co švédská kulturní krajina nabízí.
)
)
Architektura ukotvená v právech tuláka
V samém jádru architektonického konceptu nestojí strojírenská estetika, ani žádný korporátní monolit, mocenská struktura, nýbrž prastarý, ústavou garantovaný švédský princip allemansrätten, což znamená právo na volný pohyb v přírodě. Tento zvykový zákon, který dává každému člověku svobodu procházet lesy, sbírat plody země a spát pod širým nebem bez ohledu na to, komu půda patří, přetavil Ringnérův tým do prostorové choreografie. World of Volvo nikoho nevyčleňuje, budova nemá jasně definovanou, neprostupnou bariéru mezi tím, co je uvnitř, a tím, co je venku. Je koncipována jako fluidní krajina, kterou lze volně procházet, stoupat po jejích křivkách a objevovat její zákoutí, aniž by návštěvník musel vlastnit vstupenku na komerční výstavu.
)
Kruh jako univerzální gesto objetí
Tato inkluzivita se propisuje do kruhového půdorysu stavby, který přirozeně vybízí k nelineárnímu zkoumání. Architekti zde evokují pocit chůze po severském lese. Stejně jako v přírodě si i zde člověk volí svou vlastní cestu. Stavba se navíc stává topografií – její zelená, plně přístupná střecha plynule navazuje na okolní terén a přináší autentický fragment divočiny přímo do městského centra. Kruh zde nefunguje jako uzavření před světem, ale jako univerzální gesto objetí.
Vítězství digitálního řemesla nad hmotou
Z technického hlediska je World of Volvo triumfem parametrického digitálního navrhování. Architektonický výraz je definován třemi monumentálními nosnými sloupy, které se ze země tyčí jako gigantické kmeny stromů. Tyto dřevěné struktury se u stropu matematicky přesně větví a rozlévají se do obrovské střešní koruny, jež nese celou tíhu objektu. Vytvořit takto komplexní, tvarově svobodnou a organickou konstrukci z lepeného lamelového dřeva (glulam) a křížem vrstveného masivu (CLT) bylo donedávna technologicky nepředstavitelné.
)
Důkaz, že dřevo dokáže plně nahradit ocel i beton
Stavební průmysl se však nachází na křižovatce a studio Henning Larsen na tomto projektu potvrdilo, že dřevo dokáže plně nahradit ocel a beton i v těch nejambicióznějších měřítkách. Každý dřevěný prvek musel být individuálně vyřezán pomocí počítačově řízených strojů na základě složitého digitálního workflow, které integrovalo strukturální logiku s estetickým záměrem. Výsledkem je tektonická tichost. Interiér voní pryskyřicí a masivní dřevo pohlcuje hluk města, čímž vytváří uvnitř akustické klima připomínající ticho hlubokého borového hvozdu. Velkoformátové vysoce transparentní prosklení obvodového pláště pak po celý den vpouští dovnitř proměnlivé severské světlo, které na strukturovaném povrchu dřeva rozehrává neustálé divadlo stínů a jasů.
)
)
Základním kamen tvorby byla odvaha klienta
Sebelepší architektonická vize by však zůstala pouze na obrazovkách počítačů, kdyby nenašla odezvu u investora. Spojení dvou svébytných entit – Volvo Cars a Volvo Group – vyžadovalo partnera, který sdílí stejnou odvahu k inovacím jako samotní tvůrci. Martin Stenberg Ringnér v tomto kontextu vyzdvihuje zásadní roli klienta, který se nebál opustit bezpečné vody standardizovaných tabulkových staveb. Nastoupit na cestu realizace takto strukturálně jedinečného objektu znamenalo vědomě přijmout procesní i finanční rizika, která s sebou průkopnické projekty nesou.
)
)
Demonstrace korporátní odpovědnosti skrze velkorysou kultivaci veřejného prostoru
Tato důvěra se však vyplatila. Budova, která se pyšní nejvyššími ekologickými a udržitelnými certifikacemi LEED Gold a WELL Gold, se stala živoucím důkazem, že korporátní odpovědnost je možné demonstrovat skrze velkorysou kultivaci veřejného prostoru. World of Volvo nese odkaz značky nikoliv skrze agresivní marketingové symboly, ale skrze prožitek tiché síly, bezpečí a trvanlivosti. A právě tyto hodnoty jsou se severskou ikonou jménem Volvo historicky spjaty. Ostatně, byla to právě tato značka, jejíž vozy byly po desetiletí považovány za nejbezpečnější na světě.
)
)
Monument lidského umu, duše prastarého lesa vtisknutá modernímu městu
Když dnes člověk vstoupí pod monumentální dřevěnou klenbu göteborgského centra, nevidí jen oslavu automobilové historie. Vidí budoucnost, v níž se architektura stává prostředníkem mezi člověkem, komunitou a přírodou. Stavba Martina Stenberga Ringnéra zůstává stát jako monument lidského umu, který dokázal zkrotit matematické algoritmy, aby vtiskl modernímu městu duši prastarého lesa.
)
)
Živoucí organismus prorostlý se skandinávskou krajinou
Stavba odmítá být pouhým pomníkem automobilového inženýrství. World of Volvo, nejnovější vizionářský počin z rýsovacího prkna studia Henning Larsen, redefinuje pojem „brand house“. Místo chladného, technokratického gesta ze skla a oceli totiž architekti stvořili jednu z největších současných dřevostaveb severní Evropy. Objekt, který spíše než tovární halu či showroom připomíná živoucí organismus prorostlý se skandinávskou krajinou.
Zdroj: ARCHIWEB, Henning Larsen
Kvíz: Poznáte architektonické skvosty světa i z jejich detailů?
