Ne každému je dopřáno, aby bydlel na zámku. Ale pokud vás srdce táhne někam do Anglie, můžete se tomuto ne zrovna skromnému snu alespoň trochu přiblížit. Jak? To názorně ukazuje přestavba domu zvaného Guildford Lodge. Zámek to sice úplně není, ale nemá k němu vůbec daleko.
Věrná napodobenina francouzského jezerního zámku
Začít musíme u poněkud rozmařilého lorda, pána Lovelace a majitele panství East Horsley, který si na svých pozemcích v Surrey nechal zbudovat věrnou napodobeninu francouzského jezerního zámku. Kritizovat na zmíněném šlechtici můžeme ledacos, od absence dobrého vkusu po rozhazovačnost. U zámku se pak můžeme trefovat třeba do nepůvodního novoromantického stylu zkříženého s gotikou.
)
)
)
)
Nezměníme na tom ale nic. Ta stavba, která se jmenuje Horsley Towers, od roku 1830 prostě stojí, a kromě poloumělého jezera ji ještě obklopuje dvacetihektarový zámecký park. A na rovinu říkáme, že o ní to tentokrát není. Ostatně, kdo by chtěl bydlet v takovém domě, kde by na topení během jediné zimy padly vaše celoživotní úspory? Kde tedy je ta příležitost k životu „skoro jako na zámku“?
Nedaleko, hned na vnějším okraji zámeckého parku.
Zámek nebo hrad nemůže být bez brány
Zámecký pán Lovelace se totiž chtěl od chudiny ještě výrazněji odlišit, a tak si k tomu zámku nechal přistavět i historicky vypadající napodobeninu obří brány s věží. Ta se jmenuje Guildford Lodge. Oficiálně to stavení sloužilo jako vrátnice a bydlení pro jeho řidiče a rodinu zahradníka. Objekt je vystavěn ve stejně velkolepém duchu jako zámek. Jen to zkrátka není úplně zámek, jen „brána do zámku“, vrátnice.
Ke svému původnímu účelu ale přestala být využívána poměrně záhy, a od roku 1860 je spíše nechtěným přílepkem onoho panství. Byla prodána a využívala se k bydlení. Její další využití navíc trochu komplikuje i to, že budova je památkově chráněna. Pro klienty architekta Paula Archera se měla stát rodinným domem. A pro toho samého architekta pak tento projekt představoval pořádnou výzvu.
)
)
Na pomezí kýče a historické kvality
Pseudobrány střežící vjezd k pseudozámkům a jejich přestavba na rodinné bydlení, to zkrátka není projekt, který byste v architektonické praxi řešili běžně. Navíc ta „původní nepůvodnost“ spolu s památkovou ochranou návrh nových řešení příliš neusnadňovala. Jinak je celá Guildford Lodge velmi charakteristická pro svůj stavební styl, postavena je z pazourkového sutinového kamene s cihlovým obložením a střechou z hliněných tašek, břidlice a asfaltu.
Uspořádání prostor v původní vrátnici se přirozeně nehodilo pro obytný dům. Všechny předchozí přístavby prostor byly řešeny v přízemí, takže horní patra zůstala ve srovnání s nimi poměrně malá. Ložnice se tak rozdělily mezi horní a dolní patro, což by bylo pro rodiče malých dětí velmi nepraktické. Co se s tím dá dělat?
)
)
Růst formou kruhových objemů
Pro architekta Paula Archera se výchozím bodem stalo hledání odpovědi na to, zda existuje způsob, jak přidat prostor do horních pater pro další ložnice, což by následně uvolnilo místo v přízemí Guildford Lodge pro pohodlnější bydlení. Jak sám říká: „Chtěli jsme vytvořit přístavbu, která by působila dojmem, že ‚patří‘ k původní budově, ale zároveň by v sobě měla něco z naší doby.“
Takže? Půlkruhový půdorys horního patra doplňuje kruhové věže původní brány a je odsazen od spodního patra, aby vytvořil chráněnou plochu pro venkovní stolování. Nová konstrukce se konzolově překládá kolem křivky a spočívá na cihlovém oblouku. Další cihlový oblouk byl vyříznut do zdi stávajících přístaveb. Uvnitř se křivka horního patra odráží ve stropě a jídelní prostor je tvořen doplňkovým půlkruhem. Celkově se pět velkých křivek vzájemně doplňuje ve třech rozměrech.
Místa už je tu dost, nahoře se nyní nachází ložnice a soukromé zázemí rodiny, v přízemí pak prostory obytné, společenské. Bydlet se tu tedy dá. A to bydlení je, inu, skoro jako na zámku.
Zdroj: Paul Archer, Hardman Structural Engineers
Foto: Will Pryce
