Není to kouzlo digitálně upravené fotografie, není to výmysl umělé inteligence. Je to skutečný dům, který můžete navštívit. Když tedy zavítáte do kanadského Toronta a nebudete mít co jiného na práci. Nebojte, na jeho prohlídku vám bude stačit jen polovina času. Je totiž poloviční. Rozříznutý napůl.
jenom poloviční dům, ale až dnes
Začít příběh řadového viktoriánského domu na ulici St. Patrick Street v srdci Toronta musíme na konci 19. století. Přesněji řečeno, mezi léty 1890 a 1893. Tehdy tu totiž bylo postaveno šest prakticky identických rodinných domů. Jen na jako zajímavost doplníme, že měly docela zvláštní číslování: 52 1/2, 54, 54 1/2, 56, 58 a 60. A je určitou shodou náhod, že se bavit budeme o domu s číslem popisným 54 ½. Což hezky koresponduje s tím, že je jen poloviční.
Jak k tomu došlo? V druhé polovině 20. století se tahle část Toronta totiž stala z hlediska „realitního rozvoje“ velmi atraktivní. Od centra je to sem jen kousek, oblast se hodila pro perspektivnější zástavbu. Dalo by se říct, že hodnota pozemků tu růstem města povyskočila tak, že byla vyšší, než hodnota stávajících domů. A právě toho chtěli využít jistí zvláště neodbytní developeři, spekulanti s pozemky ze společnosti Windlass Holdings Ltd.
Jejich agenti začali navštěvovat majitele těch šesti domů s nabídkami na odkup nemovitostí. Bez bližších podrobností, byli prý opravdu dost otravní. Tak moc, že se většina oněch majitelů obydlí na St. Patrick Street nakonec podvolila, a své domy za ne úplně špatné peníze jim odprodala. Majitel domu 54 ½ ale nic takového v plánu neměl, chtěl v klidu dožít tam, kde byl zvyklý.
Dům, co není na prodej
Developeři Windlass Holdings Ltd. se tedy rozhodli, že jeho odhodlání nalomí tím, že skoupené pozemky začnou „uvolňovat k zástavbě demolicemi“. Dědek přeci nebude chtít bydlet na hlučném staveništi, že? Jenže okolní destrukce „dědkovi“ nevadila a dál trval na svém. Na tom, že svůj dům neprodá. Nepodvolil se, když šel dolů dům sousedů s číslem 52 ½ ani Osmapadesátka a Šedesátka.
Vyčkával. Developeři postupně odbourali většinu domů, už zůstávala jen čísla 54 ½ a k němu navazující Šestapadesátka. A právě tu chtěli sundat co nejradikálnějším způsobem, aby majiteli domu 54 ½ pořádně osladili život. Ten záměr jim ale brzy dost zhořknul. Jednak proto, že se ukázalo, že onen „dědek“ je hluchý jako poleno, takže předchozí ruch demolic ho vůbec nerušil.
S vysloužilým právníkem nepohnete
A také proto, že tenhle důchodce byl ve skutečnosti vysloužilým právníkem se specializací na stavební a majetkové právo. Byl si dobře vědom toho, že s demolicemi v sousedství nehne. Ale demolice domu, která se jeho obydlí už dotýkala? Tam už se mohl projevit víc než důrazně.
Například? Zabezpečení stavby, zabezpečení demolice, zajištění statiky, kontrola z úřadu, dozor městské stavební komise, potvrzení o pojištění, překontrolování demoličního výměru, studie proveditelnosti demolice bez poškození jeho nemovitosti, vyjádření geologů o podkladu, alternativní návrhy k provedení demolice… šlo o naprosto legální nástroje, jimiž se mohl v dané situaci bránit.
Když se spekulace prodraží
Developeři ze společnosti Windlass Holdings Ltd. chtěli dostát svému plánu, a tak museli krok za krokem postupovat legální pěšinkou, kterou jim majitel domu s číslem popisným 54 ½ vykolíkoval. Ze stavebního sprintu se tím stal etapový závod, štafeta. A všechny ty studie, potvrzení, pojistky a odborná vyhodnocení celou demoliční iniciativu dost prodražovaly. Kdyby se měl jen pohnout komín na domě seniora, developery by stáhnul z kůže.
Když to zkrátíme, na demolici připojeného domu č. 60 nakonec došlo. Ale „citlivé“ provedení, kdy se odsekávala cihla po cihle, přeměřovalo se a každou chvilku se něco znovu studijně a kvalitativně hodnotilo, nakonec stálo Windlass Holdings Ltd. víc, než odkup ostatních pěti domů. Spekulace se ve výsledku ukázala být naprosto ztrátová, protože parcely s jedním (byť polovičním) domem uprostřed neměly svou hodnotu. Developeři se nakonec prohospodařili k bankrotu.
Stařík dosáhl svého, jeho dům zůstal úplně netknutý. Vnitřní nosná zeď, která kdysi oddělovala sousedy, se stala prázdnou fasádou. Demolice totiž byla provedena s chirurgickou přesností. Dům s číslem 54 ½ tedy jako jediný svého druhu na St. Patrick Street v srdci Toronta zůstal stát.
Jen pro zajímavost, od roku 2013 v něm sídlí redakce časopisu Cottage Life, která píše o „pozoruhodných kanadských domech s bohatou minulostí“. Lepší umístění si skutečně vybrat nemohli. A stavební rekonstrukce, nové opláštění, dodalo napůl rozříznutému domu velmi exotický ráz.
Zdroj: blogTO.com, TorontoStar.com


