Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.
)
Historie poznávaná skrze fotografie v novinách
Když se v novinách začaly objevovat od 40. let 19. století ručně kreslené rytiny egyptských pyramid, určitě udivily každého. Teprve skutečné tištění skutečných fotografií od konce 19. století však muselo čtenáře šokovat. Říkalo se mu autotypie (přelomová technologie polotónového tisku) a v roce 1880 metodu zdokonalil Frederic E. Ives. Experimentálně se v novinách první fotografie objevila v roce 1869 v kanadském listu Illustrated News, standardem se ale stal tisk fotografií ve velkých médiích Ameriky a Evropy až v roce 1890. A vezmeme-li v úvahu, že Eiffelova věž byla dokončena 31. března 1889, krátce před zahájením tehdejší Světové výstavy, její fotografie musely na novinovém papíře rozhodně ihned oblétnout svět.
)
Důkaz moci, ale i víry, prosperity a také megalomanie
Výška staveb vypovídá o civilizacích a moci, vlastně ani Noemova archa nebyla žádným drobečkem, šlo však o loď, plavidlo, předchůdce současných obřích zaoceánských parníků, nikoli budovu pevně kotvenou k zemi. Historie skutečných nejvyšších staveb světa je zajímavým důkazem vývoje civilizací. Hlavně je na nich skvěle vidět, kde zrovna se v té či oné době soustředila moc. A současné závody o stále vyšší a vyšší budovy vlastně nedokazují nic jiného. Kde jsou moc a peníze, tam to roste vzhůru, kde ne, výškové budovy se obvykle nestaví. Jedině že by šlo o konkrétní megalomanský počin mocnáře s hodně malým vlivem ve světě, který si obvykle nechá postavit obří sochu, chrám nebo administrativní budovu.
)
Mezopotámské a elamské zikkuraty
Nebudeme se zabývat stavbami domnělými, ale zůstaneme u těch, jejichž existenci lze nějak dokázat. Vůbec první výškové budovy v námi zaznamenané a prozkoumané historii byly mezopotámské zikkuraty (zikkurat znamená postavit na vyvýšeném místě, tyčit se, vyčnívat). Bohužel se však zikkuraty stavěly z hlíny a do dnešních dnů se zachovalo obvykle nejvýše zdivo prvního patra, více hliněných stavebních prvků většinou nevydrželo, tedy až na výjimky.
)
Zikkuraty jsou stupňovité věže vysoké několik desítek metrů, s několika terasami nad sebou a na vrcholu se schodištěm vedoucím ke svatyni, do které sestupoval bůh. Kromě Mezopotámie byly zikkuraty rozšířeny i v Elamu, konkrétně v době od třetího tisíciletí př. n. l. až do cca šestého století př. n. l. K nejzachovalejším patří Urský zikkurat v Iráku a Čogha Zanbíl v Íránu, zřejmě nejznámějším je Mardukův zikkurat, který je právě označován jako Babylonská věž. Vysoký měl být cca 90 metrů a jeho základna měla činit 90 × 90 metrů.
Chufuova pyramida v Egyptě a další pyramidy světa
Chufuova pyramida (nazývaná také Cheopsova a Velká) je největší egyptskou stavbou svého druhu. Postavena byla vezírem, který se jmenoval Hemiunu, hlavním Chufuovým stavitelem, kolem roku 2560 př. n. l. jako hrobka faraona Chufu. Stavba trvala zhruba 20 let a bylo při ní použito více než 2 miliony kamenných kvádrů. Pyramida stojí na náhorní plošině Gíza na okraji Káhiry, původně měřila 146,6 metru, ale vlivem eroze se její výška snížila na 138,8 metru. Chufuova pyramida je nejstarším a jediným dochovaným ze sedmi divů antického světa. Uplynulo více než 4500 let a faraonova hrobka stojí stále, navíc je vůbec jednou z největších pyramid, jaké kdy byly na planetě objeveny.
)
, Khafre a Menkaure (Zdroj: Shutterstock))
Pyramidy totiž nestojí jenom v Egyptě, vlastně byly nalezeny na všech kontinentech světa a různé starověké civilizace je stavěly jako hrobky, chrámy, případně astronomické observatoře. V Egyptě patří k nejznámějším kromě Chufuovy pyramidy například i Rachefova, Menkaureova a vůbec nejstarší pyramida Džoserova v Sakkáře. Ovšem v dnešním Súdánu (na území bývalé Núbije) stojí cca 200 strmých núbijských pyramid, hrobek králů říše Kuš. Tyto pyramidy jsou sice menší než egyptské, ale je jich výrazně více.
)
)
Ale pojďme dál, více pyramid najdeme i v Mexiku (Teotihuacán - Pyramida Slunce, Chichén Itzá - mayská Kukulcánova pyramida, Cholule - Velká pyramida a Palenque), mají obvykle stupňovitý tvar a plochý vrchol s chrámem. Velká pyramida v Cholule je dokonce svým objemem největší pyramidou na světě. V srdci guatemalské džungle (Tikal) pak stojí strmé stupňovité pyramidy mayských chrámů, vysoké více jak 60 metrů, další pyramidy jsou v Peru (Caral) a některé jsou staré více jak 5000 let.
)
)
Za pyramidami se můžeme podívat i do Číny (Sian), v provincii Šen-si stojí desítky obřích čínských pyramid, dnes vlastně hliněných mohyl zarostlých vegetací, hrobek prvních čínských císařů. V Indonésii pro změnu stojí největší buddhistický chrám světa, je to na ostrově Jáva a budova má tvar obrovské stupňovité pyramidy pokryté tisíci reliéfy a sochami Buddhy (Borobudur). Na jihu Indie stojí masivní žulové chrámové pyramidy (gopuramy), třeba Brihadisvarův chrám v Thanjavuru.
)
)
A Evropa? Přímo v Římě se tyčí Cestiova pyramida, 36 metrů vysoká hrobka z bílého mramoru. Postavena byla v egyptském stylu okolo roku 12 př. n. l. Na Kanárských ostrovech (území Španělska) stojí v městečku Güímar (ostrov Tenerife) šest stupňovitých pyramid z lávového kamene. Nikdo neví, kde se tu vzaly, kdo je postavil a proč. Pyramid najdeme spoustu po celém světě, předchozí výčet je jenom drobnou ochutnávkou z toho nejznámějšího.
)
)
Doba katedrál stojí nohama v Bibli
Egyptská Chufuova pyramida vládla Evropanům známému výškovému světu až do roku 1311, kdy byla v anglickém městě Lincoln postavena zhruba 160 metrů vysoká katedrála. Po více jak 3800 letech šlo o prvního výškového konkurenta faraonovy hrobky. V roce 1549 ale do katedrály udeřil blesk, následoval požár a zřícení stavby.
Pak už to ale šlo ráz na ráz, Evropa se zbláznila do katolických katedrál:
- Dokončena 159 metrů vysoká věž kostela sv. Ollafa v Tallinu, která se však v roce 1625 hroutí po požáru způsobeného bleskem.
- Rekord ten den převzala 151 metrů vysoká věž Kostela Panny Marie ve Stralsundu, rekord drží skoro 100 let, kdy do ní udeřil blesk, následoval požár a destrukce stavby. K obnově její plné výšky již nikdy nedošlo. Že by Bůh opravdu nechtěl, aby lidské stavby trčely až do nebes? Babylonská věž by to potvrzovala.
- Nastupuje katedrála Notre-Dame ve Štrasburku (nikoli pařížská) s výškou 142 metrů. Tehdy již pokořila nejvyšší egyptskou pyramidu, protože ta ztratila vlivem eroze, ale hlavně i krádeží, cca 9 metrů výšky.
- V roce 1874 je v Hamburku dokončen kostel sv. Mikuláše, s výškou 147 metrů je nejvyšší stavbou světa (Eiffelova věž byla dokončena až 31. března 1889). Za druhé světové války lehla při bombardování katedrála popelem, stát však zůstala právě a pouze 147 metrů vysoká věž.
- V roce 1876 je dokončen Notre-Dame v Rouenu, vysoký 151 metrů, v roce 1880 dosahuje katedrála sv. Petra v Kolíně nad Rýnem výšky 157 metrů. Vyšší kostel již nebyl nikdy postaven.
)
)
Nástup oceli a výtahů. Nastává čas mrakodrapů!
Všechno to vlastně předurčil jako první americká vlaštovka 169 metrů vysoký Washingtonův památník. To se psal rok 1884 a tvar jednoduchého obelisku se obracel spíše do starého Egypta a možná i Říma. Civilizace od sebe vždy rády odkoukávaly zajímavé věci. Výškový rekord držel památník jenom do roku 1889, kdy právě nastoupila konstrukční ocel. S celkovou výškou zhruba 300 metrů to celému světu natřela ocelová Eiffelova věž, vedle ní se však trochu nespravedlivě krčil ještě jeden vynález, totiž přelomové řešení výtahu panem Elishy Otisem. Jeho bezpečný systém bránil pádu kabiny i v případě přetržení lana. A to byla ona poslední pověstná kapka. Kdo by se plahočil desítky poschodí po schodech, nebo riskoval použitím výtahu vlastní život, že? Ale když je to už bezpečné…
)
)
Do vynálezu bezpečného výtahu schopného překonávat libovolné výšky se stavěly pouze neobývané věže, do jejichž vyšších pater ani nebýval běžně umožňován přístup. S Otisovým vynálezem však nastala důvěra vůči výtahům a obytné či kancelářské budovy začaly směřovat do nebes. Mělo to samozřejmě i ohromnou výhodu potřeby mnohem menších parcel a možnost výstavby v již hustě osídlených oblastech. Nastává čas mrakodrapů! Který se ale ozval poprvé ve Francii v podobě Eiffelovy věže.
Od prvního mrakodrapu na světě až do překonání výškového rekordu Eiffelovky
Budova Home insurance building v Chicagu je považována od roku 1885 za první mrakodrap na světě, i když měřila na výšku jenom 40 metrů. Ale již šlo o ocelovou konstrukci, žádné kamenné či cihlové kvádry ukládané na sebe. Architekt LeBaron Jenney vyšel z tvaru a konstrukce ptačí klece. Uvědomil si, že ocelová konstrukce bude ve výsledku mnohem lehčí, přitom však pevnější než budovy z cihel a kamene. Zděné budovy měly problém s potřebou silných stěn u paty, aby bylo možné dosahovat větších výšek. Zikkuraty a pyramidy to ostatně dokazují, stejně jako církevní chrámy.
Na překonání Eiffelovy věže jsme si ale museli ještě pořádně dlouho počkat. První ocelová konstrukce výškové budovy to dokázala až v roce 1930, kdy spatřila světlo světa budova Chrysler building vysoká 319 metrů. Kousek od ní ale byla dokončena už o rok později budova Empire state building vysoká 381 metrů. Čas prvního hollywoodského King Konga se blížil. A výškové budovy se měly brzy začít stavět v mnoha zemích světa. Navíc potřeboval vysoké anténní věže zprvu rozhlas a později i televize (od 50. let 20. století).
)
)
Krátká anténní mezihra
V 60. letech 20. století jsou nejvyššími stavbami světa vysílače v USA (dosud nejvyšší KVLY-TV, KVFS-TV, WGME-TV a další). Ve skutečnosti ale jde o stožáry kotvené lany, nikoli o samostatně stojící stavby. KVLY-TV byl svou světově rekordní výškou překonán v roce 1973 polským vysílačem Konstantynow (646,38 metrů, zhroutil se v roce 1991, do té doby však byl nejvyšší stavbou světa).
)
)
To si však televizní a rozhlasové společnosti už dávno uvědomily a spočítaly, že signál se dá vysílat i z věží bez lan. V roce 1967 byla dokončena televizní věž Ostankino v Moskvě (537 metrů, dodnes nejvyšší stavba v Evropě), v roce 1975 byla v kanadském Torontu dokončena CN Tower (553,33 m). Běžné je dnes, že se střechy nejvyšších budov používají i pro instalace antén, čímž se vlastně výška staveb zvyšuje. Takže často dochází k výškovým soubojům na centimetry až metry, které rozhodují „tyče“. Ve skutečnosti se ale mezi odborníky rozlišuje mezi skutečnou výškou stavby a prvky, které stavbu neúměrně zvyšují.
)
)
Další mrakodrapy světa
- V roce 1973 byly dokončeny budovy Světového obchodního centra (417 metrů).
- Willis tower v Chicagu dosahuje výšky 442 metrů, s anténami na vrcholu 527 metrů.
- V roce 1996 byla v malajském Kuala Lumpur dokončena dvojčata mrakodrapů Petronas Twin Towers (452 metrů), čímž byla ukončena americká mrakodrapová světová dominance.
- V roce 2004 byl na Tchaj-wanu dokončen mrakodrap Tchaj-pei 101 (507,2 m), který musí odolávat tajfunům a zemětřesení, má proto i kyvadlo vyrovnávající otřesy.
- V roce 2010 je dokončen mrakodrap Burdž Chalífa v Dubaji (828 m).
- Dalšími nejvyššími mrakodrapy světa jsou dnes Merdeka 118 v malajském Kuala Lumpuru (679 m), Shanghai Tower v čínské Šanghaji (632 m), Abrádž Al-Bajt v Mekkce - Saúdská Arábie (601 m), Ping An Finance Centre v čínském Šen-čenu (599 m).
- Mrakodrap Jeddah Tower v Saúdské Arábii má překonat hranici výškových 1000 metrů, dokončen by měl být v roce 2028.
Existuje samozřejmě velmi dlouhý výčet výškových staveb, které se do článku nevešly, včetně mnoha moderních mrakodrapů.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
)
)
)
)
)
)
Kvíz: Poznáte ikonické evropské mrakodrapy? Co o nich víte?
