Na severním okraji Kodaně stojí stavba, kterou si lze snadno splést se středověkou katedrálou. Její monumentální průčelí připomíná obří varhany. Snad ani ne ty kostelní, ale vytvořené geologickými silami z vyvřelých hornin. Vypadá to jako gotický monument. Přesto je majestátní Grundtvigův kostel stavbou vzniklou teprve ve 20. století.
Původně se uvažovalo o různých podobách památníku
Grundtvigův kostel neboli Grundtvigs Kirke je přitom docela „novodobou“ záležitostí. Na rozdíl od skutečných gotických katedrál, které se k nebesům vypínaly po desetiletí i staletí, tenhle vznikl za devatenáct let. A představuje docela mimořádnou ukázku toho, čeho lze dosáhnout tradičním zednickým řemeslem, ovšem s promyšlenou geometrií a jediným základním stavebním materiálem: cihlami.
Příběh kostela začal vlastně snahou nějak výjimečně uctít památku dánského teologa, básníka, filozofa a reformátora školství, pana Nikolaje Frederika Severina Grundtviga. Původně se uvažovalo o různých podobách památníku, anebo samostatné věže.
)
)
)
)
Kostel jako pocta Grundtvigovi
Jenže architekt Peder Vilhelm Jensen-Klint přišel s mnohem odvážnějším řešením. Navrhl, aby ta památná stavba nebyla samoúčelná. A protože rostoucí počet obyvatel Kodaně se tehdy potýkal s kapacitní nedostatečností stávajících svatostánků, měl jako pocta Grundtvigovi vzniknout kostel. Dílo to bylo samozřejmě hluboce promyšlené. Návrh z roku 1913 spojoval inspiraci tradičními dánskými venkovskými kostely, středověkou gotikou a moderním expresionismem.
Ohromující rytmus cihel
Výsledkem je tedy stavba, která připomíná gotickou katedrálu, ale postrádá její obvyklou bohatou sochařskou výzdobu. Architektonický účinek, hraničící s úžasem, zde vytváří samotné zdivo; prostý, leč ohromující rytmus pilířů, geometrie a přirozené světlo.
)
Cihly. Pět milionů cihel
Základní kámen byl položen 8. září 1921, v den Grundtvigových narozenin. Stavba vznikala převážně tradičními řemeslnými postupy a vyžadovala neobyčejnou přesnost. Na její výstavbu bylo použito přibližně pět milionů světle žlutých cihel, vyrobených z dánské hlíny. Architekt navrhl speciální deseticihelnou vazbu zdiva, která umožnila vytvořit klidné, téměř jednolité plochy bez výrazného opakujícího se vzoru.
Zvláštní pozornost byla věnována povrchu cihel. V interiéru se jejich tvrdá vypálená vrstva ručně obrušovala, aby získaly jemnější strukturu a lépe rozptylovaly světlo. Cihly v obloucích a klenbách se navíc individuálně upravovaly do potřebných tvarů. Dokonce i jádra mohutných pilířů byla vyzděna z jednotlivých cihel, nikoli odlita z betonu.
)
)
Podle Dánského architektonického centra byla náročnost práce tak vysoká, že se uvádí výkon pouhých 150 cihel na zedníka denně, oproti normě 1 200 cihel při běžném zdění. Právě mimořádná řemeslná preciznost je jedním z důvodů, proč stavba dodnes fascinuje architekty i zedníky, kterým jinak sakrální stavby moc neříkají.
)
)
Nejdříve věž, teprve potom kostel
Výstavba probíhala neobvyklým způsobem. Jako první vzniklo monumentální západní průčelí s věží, která dosahuje výšky 49 metrů. Tato část byla dokončena v roce 1927 a její spodní prostory začaly okamžitě sloužit jako provizorní kostel. Věž tak plnila svou funkci celých třináct let, než byl dokončen zbytek chrámu. Až v roce 1928 začaly práce na kryptě a hlavní chrámové lodi.
Původní architekt Peder Vilhelm Jensen-Klint však v roce 1930 zemřel. Vedení stavby převzal jeho syn Kaare Klint, který respektoval otcovy plány, ale současně vtiskl vlastní podobu interiérovému vybavení. Dokončený kostel byl slavnostně vysvěcen 8. září 1940, tedy znovu v den Grundtvigových narozenin. Stalo se tak během německé okupace Dánska za druhé světové války.
)
Výzdobu v kostelu nehledejte, tu tvoří architektura a světlo
Za zmínku stojí ještě jeden pozoruhodný detail: hlavní varhany byly dokončeny až v roce 1965 podle návrhu Esbena Klinta, vnuka původního architekta. Na podobě kostela tak pracovaly tři generace jedné architektonické rodiny. Jinak ta největší viditelná varhanní píšťala měří přes 11 metrů a váží 425 kilogramů.
Grundtvigův kostel patří k největším sakrálním stavbám Dánska. Je dlouhý 76 metrů, široký 35 metrů a jeho hlavní loď dosahuje výšky 30 metrů ke hřebeni střechy. Vnitřní klenba se vypíná do výšky 22 metrů. Přestože stavba působí monumentálně, její interiér je překvapivě střídmý. Nenajdeme zde barevné fresky ani množství soch. Výzdobu nahrazují vysoké cihlové sloupy, žebrové klenby a světlo pronikající úzkými okny.
Zdroj: wikipedia.org, grundtvigskirke.dk, visitcopenhagen.dk
