V Ostravě nabírá reálné obrysy jedna z technicky nejodvážnějších veřejných staveb současného Česka. Nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, známé pod názvem Černá kostka, udivuje konstrukcí, která v pozemním stavitelství nemá obdoby. Namísto běžného lesa sloupů se budova o půdorysu 36 na 36 metrů spoléhá na metody prověřené při budování mostů. Všechna patra visí na excentricky umístěných betonových jádrech, takže hotová stavba bude vizuálně i staticky fungovat jako devět mohutných mostních konstrukcí naskládaných na sebe.
Fyzika na hraně možností a mostařské know-how v budově
Když stavitelé budují betonový most, musí jeho vodorovné prvky předepnout ocelovými lany, aby odolaly extrémnímu tahovému napětí a nepraskaly. V Ostravě však museli inženýři ze sdružení Metrostav CZ a OHLA ŽS předepnout prakticky všechno, tedy vodorovné i svislé nosné části. Nadzemní podlaží se totiž neopírají o standardní rastr svislých sloupů, ale vyrůstají ze tří masivních železobetonových jader umístěných asymetricky mimo těžiště půdorysu. Po odstranění dočasných montážních stojek se v interiérech otevírají obrovské volné prostory, kde návštěvník zažívá autentický pocit chůze pod klenbou dálničního mostu.
)
Boj s časem, vysokopevnostní betony a levitující schodiště
Stavba probíhá převážně monolitickým litím přímo na místě, prefabrikáty se využívají zcela minimálně. Stavbyvedoucí Miroslav Socha z Metrostavu CZ přiznává, že aplikace předpínání v takovém měřítku u pozemní stavby představuje mimořádnou výzvu. Každý trám i prut vyžaduje přesný technologický postup a čekání na předepsaný náběh pevnosti materiálu. Hledání způsobů, jak proces urychlit ve spolupráci s odborníky z brněnského VUT a ostravské VŠB-TUO, narazilo na neúprosné fyzikální limity. Konstrukce vyžaduje betonové směsi s vysokým stupněm pevnosti, plastifikátory a mohutné ocelové armování. Vrcholem inženýrského umu bude předpínané „levitující schodiště“, které si vyžádá speciální směs o pevnosti přesahující 70 megapascalů.
)
Plášť zavěšený ze střechy jako konstrukční prototyp
Další technický oříšek čeká realizační tým bezprostředně po dokončení hrubého skeletu budovy. Vnější stínicí kovová fasáda, která dodá objektu jeho charakteristický temný vzhled, nebude standardně kotvena k obvodovým stěnám. Celý plášť bude volně viset ze čtyřmetrové střešní atiky jako monumentální závěs. Jelikož jde o unikátní konstrukční prototyp, detaily uchycení a statické chování fasády jsou už nyní předmětem detailních výpočtů a odborných debat stavebních inženýrů.
)
Umělá inteligence a desítky vrtů pro energetickou soběstačnost
Pod černým pláštěm se ukrývá špičkový energetický koncept navržený pro minimální uhlíkovou stopu. Tepelný komfort zajistí šedesát osm geotermálních hlubinných vrtů napojených na kaskádu tepelných čerpadel, jimž bude sekundovat střešní fotovoltaická elektrárna. Mozkem celého objektu se stane inteligentní systém řízení budovy pracující s umělou inteligencí. Kamerový systém v reálném čase vyhodnotí hustotu návštěvníků v jednotlivých zónách a automaticky uzpůsobí intenzitu větrání, vytápění i osvětlení podle toho, kde se lidé právě soustředí.
Zázemí pro milion svazků i digitální laboratoře budoucnosti
Jedenáctipodlažní komplex podle návrhu renomovaného ateliéru Kuba & Pilař architekti nabídne domov pro téměř milion svazků Moravskoslezské vědecké knihovny. Ředitel organizace Andrej Harmečko zdůrazňuje, že cílem není pouze skladování knih, ale vytvoření moderního centra vědy, digitalizace a celoživotního vzdělávání. Uvnitř vzniknou dvě desítky individuálních i týmových studoven, kreativní dílny, moderní digitalizační pracoviště, coworkingové zóny, experimentální kinosál, konferenční místnosti, kavárna i podzemní parkoviště. Projekt, financovaný z Operačního programu Spravedlivá transformace, rozpočtu Moravskoslezského kraje a města Ostravy, se tak stává hmatatelným symbolem přerodu tradičně těžkého průmyslového regionu v moderní znalostní centrum.
Zdroj: Metrostav, Kuba & Pilař architekti, fajnova.cz
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
