V roce 2012 požár zlikvidoval antarktickou stanici Comandante Ferraz. Zařízení, které provozovala Brazílie a spravuje jej brazilské námořnictvo v rámci programu PROANTAR, dlouho čekalo na svou obnovu. Projekt stálé základny byl totiž nesmírně náročným počinem z hlediska logistiky i samotné realizace.
Nová brazilská antarktická stanice Comandante Ferraz
Architekti z Estúdio 41 se ale s tou výzvou vypořádali. Co o projektu, který se dočkal realizace v roce 2019, prozrazují dnes? „Navrhovat budovu v jednom z nejdrsnějších prostředí planety znamená hledat rovnováhu mezi technologií, funkčností a respektem k přírodě,“ říkají ke svému postupu. A nová brazilská antarktická stanice Comandante Ferraz velmi názorně ukazuje, že i v extrémních klimatických podmínkách může vzniknout architektura, která poskytuje nejen bezpečné útočiště, ale také kvalitní prostředí pro život a vědeckou práci.
)
)
)
)
Nový domov na ledovém kontinentu
Extrémně nízké teploty, silný vítr a složitá logistika vyžadují řešení, která daleko přesahují běžné stavební postupy. „Budova zde funguje téměř jako ochranný oděv – musí své obyvatele dokonale izolovat od okolního prostředí a současně jim nabídnout pocit bezpečí, pohodlí a domova,“ popisují z Estúdio 41. Jejich projekt má přitom nejen praktický, ale i symbolický význam. Představuje obnovení brazilské přítomnosti v Antarktidě a podporu mezinárodního vědeckého výzkumu.
Důmyslně přizpůsobeno prostředí
Návrh stanice vychází z důkladného poznání místních geografických a klimatických podmínek. Její umístění na poloostrově Keller respektuje charakter terénu i potřebu chránit okolní ekosystémy. Minimalizace zásahů do přírodního prostředí se stala jedním ze základních principů celého projektu. Hlavní budova má plochu přibližně 4 500 metrů čtverečních, dalších 500 metrů čtverečních připadá na samostatné technické objekty, větrné turbíny a přistávací plochu pro vrtulníky.
Dispozičně je stanice rozdělena do dvou hlavních bloků. Horní část zahrnuje obytné kabiny, společenské prostory a centrální sklad. Ve spodní části se nacházejí laboratoře, jídelna, pobytové místnosti, garáže a technické zázemí. Toto uspořádání umožňuje efektivně oddělit jednotlivé provozy a zároveň vytvořit příjemné prostředí pro každodenní život výzkumníků.
)
Prefabrikace jako klíč ke stavbě
Jedním z nejdůležitějších aspektů projektu byl způsob výstavby. V odlehlé Antarktidě, kde jsou možnosti dopravy i stavebních prací výrazně omezené, hraje zásadní roli prefabrikace. Architekti proto navrhli modulární konstrukční systém založený na opakování jednotlivých prvků. Díky tomu lze značnou část konstrukce vyrobit v kontrolovaných podmínkách mimo staveniště a následně ji na místě rychle a přesně sestavit. Nosnou konstrukci tvoří speciálně upravená ocel odolná vůči korozi a extrémnímu chladu.
)
)
Podlahové konstrukce využívají příhradové nosníky sestavené do modulárních panelů o rozměrech 6 × 12 metrů. Stabilitu střech a obvodových stěn zajišťují příčné ztužující konstrukce rozmístěné maximálně po dvanácti metrech. Také obytné kabiny a některé technické jednotky byly předem kompletně sestaveny a vybaveny již v Brazílii. Na místo určení se tak dopravily jako hotové prostorové moduly, což významně zkrátilo dobu montáže a omezilo rizika spojená s prací v extrémních podmínkách.
)
)
Tepelný komfort a úspora energie
Zásadním požadavkem při navrhování stanice bylo dosažení maximální energetické účinnosti. V prostředí, kde venkovní teploty hluboko klesají pod bod mrazu, představují tepelné ztráty jeden z největších provozních problémů. Projektanti proto věnovali mimořádnou pozornost kvalitě obvodového pláště. Na základě počítačových simulací byla zvolena tepelná izolace z polyuretanu (PUR) o tloušťce 21 centimetrů, která pomáhá minimalizovat prostup tepla konstrukcí.
)
)
Energetická strategie však nespočívá pouze v izolaci. Jednotlivé prostory byly rozděleny podle požadovaných teplot, denní intenzity využívání a sezónní obsazenosti. Vytápění tak může reagovat na skutečné potřeby obyvatel a nemusí udržovat stejnou teplotu v celé budově. Počítačové simulace zároveň ukázaly, že významnou část tepelných ztrát způsobuje přívod venkovního vzduchu a jeho nekontrolované pronikání do interiéru. Důležitou součástí návrhu se proto stalo řízené větrání a optimalizace výměny vzduchu při zachování zdravého vnitřního prostředí.
)
)
Více než vědecká základna
Stanice Comandante Ferraz dokládá, že architektura v extrémních podmínkách není pouze otázkou technického výkonu. Stejně důležité je vytvořit prostředí, ve kterém se lidé mohou dlouhodobě soustředit na práci, odpočívat a udržovat sociální kontakty. Projekt propojuje vyspělou konstrukční technologii, energeticky úsporná řešení a citlivý přístup k okolní krajině. Výsledkem je stavba, která není jen ochrannou bariérou proti nehostinné přírodě, ale také symbolem lidské vynalézavosti, spolupráce a odhodlání posouvat hranice poznání.
Zdroj: Estúdio 41
Foto: Estúdio 41
