Tak jako každý rok, i letos organizace EIU zhodnotila takzvanou obyvatelnost vybraných měst světa. A jako každý rok se z těch přepočítaných indexů vytvořily nejrůznější žebříčky a toptény visící na internetu. A jako každý rok se teď pod nimi v diskuzích do omrzení řeší, jak že se ti šampioni vlastně dostali do první desítky, nebo proč je Kodaň už zase první. Pojďme se tedy na onen přeslavný průzkum podívat trochu víc zblízka.
Jak se žije v Plzni, Brně nebo Havířově? A proč je to zase jen o Praze?
To se z GLI 2026 opravdu nedozvíme. Proč, to už tak nějak plyne z názvu zmíněného indexu. Je to „The Global Liveability Index“ - soustředí se tedy globálním směrem a zahrnuje převážně jen vybrané velké světové metropole. Brnu navzdory se tak do edice 173 sledovaných světových měst dostala, tak jako vždy, z českých i moravských měst zase jen Praha.
)
Kdo vlastně ten žebříček vytváří?
Odpovědná je za něj organizace zvaná Economist Intelligence Unit (EIU). Jde o britskou analytickou společnost, založenou v roce 1946. A žebříčky tohoto typu začala poprvé systematicky vytvářet v roce 2004.
Proč se s tím v EIU vůbec zabývají?
Původně ty žebříčky vůbec neměly sloužit veřejnosti, ale spíše jako interní neveřejné hodnocení kvality života v různých metropolích. V krátkosti, ty žebříčky měly sloužit k tomu, aby si firmy a nadnárodní korporace dokázaly spočítat, jak velké finanční kompenzace a příplatky mají poskytnout svým manažerům za stěhování do méně komfortních či rizikovějších měst po celém světě.
)
Pokud potřebujete manažera své nadnárodní společnosti přestěhovat i s rodinou z pohodového Sydney řekněme do filipínské Manily, chcete vědět předem, na jak velkou střelnici ho posíláte a kolik mu budete muset přisypat k platu, aby to místo vzal a neutekl vám ke konkurenci.
Jak se z neveřejných a interních ty informace staly veřejnými?
Žebříčky, původně neveřejné, ale nezajímaly jen HR oddělení z korporátu. Byly docela rigorózně spočítané a ve své době skutečně aktuálně hodnotily „obyvatelnost“ různých měst. Z původně neveřejné metriky se tak v roce 2004 stala poprvé metrika veřejná. A způsobilo to značný rozruch. O jejich největší popularizaci se samozřejmě postarala právě ta města, světové metropole, které byly hodnoceny nejlépe.
Což – ano, už to zavání stereotypem – zpravidla byla a je i letos dánská Kodaň.
)
Jak se to celé počítá?
To je na tom asi procesně nejsložitější. Výsledný index „The Global Liveability“ – GLI ovlivňuje asi třicítka kvantitativních a kvalitativních faktorů, přičemž ne každý má stejnou váhu. Sběr dat probíhá formou expertních analýz přímo v terénu a vyhodnocováním externích datových zdrojů. Pro každý z „indikátorů“ analytici přiřadí jedno z pěti hodnocení: přijatelné, snesitelné, nepohodlné, nežádoucí nebo nesnesitelné. Tyto stupně se převedou na body, aplikují se váhy jednotlivých kategorií a výsledkem je finální skóre města.
)
Konkrétně?
Uf. Největší váha se přikládá tzv. stabilitě. Počítá se v ní s mírou osobního bezpečí a rizika narušení každodenního života obyvatel. Patří k tomu míra drobné kriminality, násilná trestná činnost, hrozba terorismu nebo vojenských konfliktů, občanských nepokojů a demonstrací.
Podobně silná váha se přikládá „kultuře a životnímu prostředí“. V ní se hodnotí, jak atraktivní a komfortní je město pro život z pohledu životního stylu a klimatu. Zahrnuje to klimatické podmínky a teplotní komfort, úroveň korupce, společenskou a náboženskou cenzuru, dostupnost sportovního a kulturního vyžití, kvalitu stravování, restaurací a služeb, čistotu ovzduší a další environmentální rizika.
Další je „kvalita zdravotní péče“ (dostupnost zdravotní péče, léků, kvalita) a „infrastruktura“ – ta sleduje fyzické zázemí města a jeho schopnost zajistit plynulý chod. Jde o kvalitu silniční sítě a dopravy obecně, úroveň telekomunikací a internetového připojení, spolehlivost dodávek energií (elektřina, plyn) a vody, dostupnost kvalitního bydlení i to, jak je vlastně to město izolované nebo přístupné ze zbytku světa.
)
A poslední kategorií je „vzdělání“. I když posuzuje úroveň vzdělávacího systému ve městě a ukazatele veřejného školství, ve své podstatě naznačuje, jak vzdělaní a chytří vlastně obyvatelé daného města jsou. Jestli vám třeba budou rozumět, když na ně spustíte anglicky. Tohle všechno se porovná, vyhodnotí, posčítá. A vznikne z toho onen „The Global Liveability Index“.
Kdo je v žebříčku nejhorší?
To je náhodou docela zajímavá otázka, protože se zpravidla indexem GLI chlubí ti nejlepší z nejlepších, ale o těch, kteří stojí na samém konci žebříčku, moc slyšet nejde. A tedy? Na tom nejposlednějším místě je syrský Damašek. Za ním, na 172. příčce stojí libyjský Tripolis. Následuje Dháka v Bangladéši, Karáčí v Pákistánu. Alžír, Lagos, Port Moresby. Kyjev, Harare a Teherán.
)
Jak je na tom Praha?
Náš jediný reprezentant v žebříčku, hlavní město, si nestojí vůbec špatně. Prahu najdeme na 45. místě, což je v celosvětové konkurenci 173 metropolí skutečně obdivuhodné umístění. Pražské skóre přitom činí 80,8 bodů. V celkovém pořadí se tak drží v horní čtvrtině nejlepších měst světa a v regionu střední a východní Evropy dlouhodobě patří na absolutní špici.
Co na Praze index pochválil? Infrastrukturu, která je dlouhodobě silná stránka Prahy díky mimořádně spolehlivé a husté síti městské hromadné dopravy, mezinárodnímu napojení a stabilitě dodávek energií. Skvělá je i stabilita, která odráží velmi nízkou míru násilné kriminality a celkovou bezpečnost v zemi. Praha si vede dobře v dostupnosti a kvalitě školství, veřejné i soukromé zdravotnictví má vysokou úroveň. A samozřejmě vyniká v nabídce památek, kultury a restaurací.
Co to znamená?
Představa, že Praha je na mapě Evropy (a světa) jakási černá díra, ve které se slušně žít nedá, tím dostává na docela frak. Je to jedno z nejlepších míst/měst na světě. Ne tedy z té toptén desítky, ale počítá se k těm rozhodně lepším. Praha stojí v těsném závěsu za Londýnem a Madridem, překonává přitom portugalský Lisabon. Síla, co? A jen k pozlobení těch, co tak rádi hledí na východ a dřevěným toaletám na dvoře – Moskva je v žebříčku na 60. místě. Praha jí utekla o patnáct příček. Petrohrad je až čtyřiasedmdesátý.
)
Jaká města jsou podle indexu ta nejvíce obyvatelná?
To je poměrně „nuda“, protože se na vrcholu žebříčku objevují povětšinou stále ta samá jména. Vezmeme to telegraficky: Tokio, Vancouver, Adelaide, Ósaka, Ženeva, Curych, Sydney, Melbourne, Vídeň a – jako vždy – Kodaň s 98,0 body. To jsou ta města, která se vyplatí brát si za příklad, když budete hledat inspiraci pro to, jak učinit naše města více obyvatelná. A kdo ví, třeba se jednou do žebříčku 173 nejobyvatelnějších metropolí propíše i to Brno.
Materiály: EIU.com, MentalFloss.com, BBC.com
