Jsou informace, které nutně k životu nepotřebujete. Obohatí vás jenom tím, že jsou zajímavé. Následující text o dubajské Burj Khalifa, jednom z novodobých divů inženýrské praxe a stavitelství, je jich plný.
Sbírka rekordů
Když byla tato budova v roce 2010 v Dubaji otevřena, lidé na celém světě žasli nad její výškou. Ale určitě se nedá říct, že by Burj Khalifa byla zajímavá jen tím, že sahá do výšky 828 metrů. Těch rekordů v sobě nese mnohem víc. Například drží prvenství coby ta nejvyšší kdy postavená stavba, budova s nejvyšším počtem podlaží a budova s nejvýše umístěným výtahem.
Donedávna byla unikátní i nejvýše v budově fungující restaurací. Zrovna v tomhle detailu jí ale v roce 2022 předběhla čínská Shanghai Tower, která otevřela restauraci ve svém 120. patře. Za rekordní se dá považovat i rychlost její výstavby. Věž přeplněná inženýrskými triky, technologiemi a stavitelskými fintami vznikla za šest let. Oficiálně totiž v roce 2004 začaly výkopové práce a pokládání základů. Čisté práce bylo na tomhle projektu odvedeno 22 milionů hodin. Kdyby tedy jeden člověk pracoval přesně tolik hodin, věž by teoreticky také postavil, prakticky to ale samozřejmě možné není.
)
Není bez zajímavosti i to, že až do roku 2009 se vlastně „nevědělo“, jak vysoká má být. Ono se to tedy vědělo, ale šlo o přísně utajovanou skutečnost projektu. Šejkové z Dubaje si totiž nepřáli, aby jim někdo na poslední chvíli vyfoukl rekord tím, že postaví ještě něco většího. Zveřejnění plánované výšky – a to ještě s výraznou tolerancí – proběhlo až po dokončení hrubé stavby. Přesné číslo se svět dozvěděl až 4. ledna 2010, po slavnostním otevřením stavby.
Vítejte v Babylonu
V době těch nejintenzivnějších stavebních prací probíhala výstavba ve skutečně velkém měřítku, na stavbě působilo v jeden moment více než 12 000 pracovníků. Podobně úctyhodných rozměrů pak nabýval výčet dodavatelů. Ti pocházeli z více než stovky zemí a pokud jde o poradenství a konzultace, ty poskytovaly firmy ze šedesátky zemí. Takže přirovnat Burj Khalifa k Babylónské věži - včetně toho biblického zmatení jazyků – není nepřesné.
Tvar té obří věže má vycházet z „přírodní inspirace“, respektive z tvaru květiny známé jako Hymenocallis, pouštní lilie. Ale člověk jí v té jehlovité struktuře ne a ne vidět. Nejde totiž o vertikální, ale horizontální pojetí trojramenných základů. Vynikne jen, když se na věž podíváte seshora. To konstrukční řešení však nebylo zvoleno pouze z estetických důvodů, ale především pro zajištění stability stavby.
)
Dubaj jsme předběhli
Jedním z méně citovaných důvodů výstavby mrakodrapu Burj Khalifa byla snaha posílit ekonomiku Dubaje, přilákat investory a rozvíjet cestovní ruch nezávisle na příjmech z ropy. Pro někoho překvapivě tahle „odpověď věží“ zabrala. Dnes patří k nejnavštěvovanějším místům na světě. V roce 2024 přivítala Dubaj rekordních 18,72 milionu zahraničních návštěvníků. A jen na prodaných vstupenkách trhli půl miliardy v dolarech.
Takže pokud chcete pozvednout cestovní ruch v Česku, postačí vám k tomu vlastně jedna jediná – ale opravdu pořádně vysoká – věž. Že jsou ale Češi šibalové a hledají si vlastní cesty, to je dobře vidět i na počtu rozhleden a vyhlídkových věží. Máme jich přes pět stovek. A v součtu svou výškou přesahují 9 kilometrů. Dubaj jsme tedy předběhli.
Věž si vodu vyrábí
Pokud víte něco o písku a pouštích Emirátů, mohla by vás překvapit spotřeba vody pro Burj Khalifa. Je zprůměrována na 946 000 litrů denně, což představuje značnou zátěž pro místní vodovodní systém. Inženýři s tím ale před stavbou počítali a našli řešení. Věž disponuje speciálním systémem, který zachycuje vodu kondenzující v klimatizaci, shromažďuje ji a následně využívá například k zavlažování. Ročně tak „vrátí“ 56 milionů litrů zpět do oběhu.
)
A co s těmi okny?
Pokud ve vás dříme duše hospodyňky, nejspíš vás zneklidní množství oken. Kdo tohle umývá? A vaše předtucha se naplňuje. Burj Khalifa má 26 000 na zakázku vyrobených skleněných panelů, které je třeba v prašném pouštním prostředí čistit. Vyčištění všech „oken“ vnějšího pláště pak četě čističů trvá tři až čtyři měsíce. Vzhledem k tomuto dlouhému cyklu pracují týmy údržby téměř nepřetržitě.
Zemětřesení by pro ikonickou věž problém nemělo představovat. Je vyrobena – vystavena – tak, aby odolala otřesům o síle 7 na Richterově škále. Její základna spočívá na železobetonové desce o tloušťce 3,7 metru, která je podepřena betonovými piloty o průměru 1,5 metru a délce 43 metrů. Čísla ohromí, ale je tu ještě jedna stavitelská drobnost, která stojí za zmínku.
)
Beton nakonec
Stavba takového kolosu spolykala obrovské množství betonu. Jenže aby beton dobře odolával, potřebuje dostatečně vyzrát. A to je v horkém pouštním klimatu problém. Beton by tu zasychal a tvrdnul extrémně rychle – teď na podzim řešíme spíše opačný problém – což zvyšuje riziko vzniku trhlin. Takže aby stavitelé v Dubaji tento problém vyřešili, přidávali do betonové směsi ledové šupinky. Díky tomu beton tuhl mnohem pomaleji a rovnoměrněji.
Zdroj: TheFactSite.com, Gulfnews.com, DubaiUncover.com
